Amnesty: Romské děti na Slovensku nemají rovný přístup ke vzdělání

15. 11. 2007 -, Econnect / Amnesty International

"Bez ohledu na své individuální schopnosti dostávají mnohé romské děti ve speciálních školách a segregovaných třídách jen druhořadé vzdělání. Vláda jim není schopna zajistit dostatečné vzdělání, což negativně ovlivňuje jejich budoucí šance uplatnit se v zaměstnání. To vše podporuje koloběh marginalizace a chudoby Romů," říká Nicola Duckworth, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.

Ve speciálních školách se děti učí podle omezených osnov a nemají prakticky žádnou možnost vrátit se zpět do běžných základních škol či pokračovat v dalších vzdělávacích stupních. Podle obránců lidských práv je nepřiměřeně vysoký počet romských žáků v těchto školách dán způsobem hodnocení, na jehož základě jsou děti umisťovány do tohoto zařízení. Ten je možné označit za diskriminační, protože nebere v úvahu kulturní a jazyková specifika Romů. "Romské děti často vůbec neovládají slovenštinu, avšak testy v romštině nejsou k dispozici. Vyhodnocení školní inspekce ukázalo, že až polovina romských žáků byla do speciálních škol nebo tříd umístěna bezdůvodně," uvádí zpráva Amnesty International. Další problém představuje existence velkého počtu škol a tříd, které navštěvují výhradně Romové. V některých oblastech východního Slovenska je segregováno 100 procent škol.

Slovenská vláda odmítá, že by její politika byla segregační. Neschopnost úřadů zajistit právo romských dětí na vzdělání má však negativní dopad na celou škálu dalších lidských práv včetně práva na odpovídající bydlení, poukazuje AI. Zhruba třetina romské populace na Slovensku žije v osadách umístěných mimo města a vesnice a v těchto lokalitách někdy není dostupná tekoucí voda či elektrický proud. "Aspirace romských dětí se neliší od cílů většinové populace na Slovensku. Vláda proto musí přijmout svou zodpovědnost a naplnit jejich právo na vzdělání. Segregované a zaostalé romské osady se musejí stát minulostí," vyzvala Nicola Duckworth.

Amnesty International vítá alespoň ta zvláštní opatření, která slovenská vláda dosud přijala. Patří mezi ně přípravné ročníky, zřízení pozice asistenta učitele a školení učitelů pracujících s romskými dětmi. Tato opatření však nejsou systémově zaváděna a mnohde bohužel k jejich realizaci ani nedošlo. "Odstranění bariér bránících rovnému přístupu ke vzdělání je dlouhodobým procesem. K jeho úspěšnému naplnění přispěje také zařazení romského jazyka, kultury a historie do vzdělávacího systému," uvádí AI.

Právo romských dětí na vzdělání porušuje i Česká republika

Zprávu o situaci na Slovensku vydala Amnesty International jen den poté, co podobně kritizovala české školství. Evropský soud pro lidská práva v úterý 13. listopadu vynesl rozsudek, podle kterého Česká republika porušila právo na vzdělání v případě osmnácti Romů, kteří byli umístěni do někdejších zvláštních škol. Podle soudu byli Romové diskriminováni na základě svého původu, čímž Česká republika porušila článek Evropské úmluvy o lidských právech hovořící o zákazu diskriminace a článek protokolu k úmluvě, který se týká práva na vzdělání.

Na nerovné postavení romských dětí ve vzdělávání a přetrvávající segregaci dlouhou dobu upozorňují místní i zahraniční nevládní organizace včetně Amnesty International. "Rozhodnutí Evropského soudu nesmí být chápáno pouze jako důtka, ale především musí být impulsem k systémovému řešení problému segregovaného vzdělávání romských dětí," říká Jindra Pařízková, koordinátorka vzdělávání k lidským právům AI ČR. "Bez dostatečného vzdělání a integrace spolu s dětmi většinové populace se romské komunity nevymaní z bludného kruhu chudoby a života odděleného od zbytku společnosti," dodává.

Velký senát soudu ve svém výroku uvedl, že Romové "se stali specifickým typem znevýhodněné a zranitelné menšiny", která vyžaduje "zvláštní ochranu", a to včetně sféry vzdělávání. Ačkoli systém speciálních škol nebyl v České republice určen výhradně pro romské děti, senát shledal, že ve skutečnosti ve speciálních školách umístěn nepřiměřený počet romských dětí, kterým se dostávalo omezeného vzdělání a byly izolovány od ostatních dětí. Samy české úřady uznaly, že v roce 1999 navštěvovalo některé speciální školy 80 až 90 procent dětí romského původu.

Většina členů senátu "nebyla přesvědčena, že rodiče romských dětí, kteří patří k znevýhodněné komunitě a sami často absolvovali nedostatečné vzdělání, jsou schopni zvážit všechny aspekty situace a důsledky svého souhlasu." Soud proto shledal, že související česká legislativa v dané době měla nepřiměřený dopad na romskou komunitu. Romské děti pak získávaly vzdělání, které zhoršovalo jejich obtíže a znesnadňovalo jejich rozvoj. Soud uznal, že mezitím došlo ke změně zákona a že se objevily snahy vyřešit problém vzdělávání Romů, nicméně rozdílné zacházení s nimi nebylo objektivně a odůvodněně ospravedlnitelné.