Moje tělo je Ona

14. 4. 2003 -, Econnect

-Rozhovory s organizátorkami Aprilesu: Nicole Borůvka-

Letošní festival, pořádaný volným sdružením lesbických a bisexuálních žen žijících v České republice, má ústřední motto Moje tělo je Ona a bude se tudíž zaměřovat na otázky související s významem a obsahem ženského těla. Půjde například o problematiku stereotypu a očekávání při vnímání ženského těla, lesbický ideál krásy, travesty jako způsob sebeprožívání, transgender ženy či lesbické páry a alternativní rodinné struktury. Letošní ročník se koná pod záštitou dokumentaristky Heleny Třeštíkové.

V oficiální části programu, který bude probíhat od pátku odpoledne do soboty do večera a vyvrcholí multimediální taneční party v klubu Industry na Vinohradech, vystoupí například Svatava Antošová se svým nejnovějším básnickým cyklem Vlčí slina, proběhne interaktivní módní přehlídka Co nosí lesbické ženy a jak si v tom připadají, co říkáme svým zjevem těm, kdo se dívají; dále se uskuteční mimo jiné přednáška německé historičky Martiny Scha(přehlasované a)fer na téma Lesbický mýtus krásy v dějinách. Zájemkyně a zájemci se mohou zúčastnit rovněž tanečního workshopu Moje tělo, prožitkové dílny Menstruační rituály nebo si prohlédnout výstavu uměleckých děl zaštítěnou ústředním mottem celé akce: Moje tělo je Ona.

Doprovodný program, probíhající po celých pět dnů, nabídne koncerty (Věra pivoňková), divadelní představení (Adéla Stodolová: Všechna jediná), filmové projekce v multikině ve Slovanském domě a semináře (na téma Homofonie v české společnosti a Registrované partnerství – realita České republiky budou diskutovat čeští a němečtí politici).

Cílem festivalu Apriles je především poskytnout lesbickým ženám možnost k vzájemnému setkávání a spolupodílení se na komunitě. Zaměření festivalu tedy tíhne spíše ke komunitě samé, zvláště pak v oficiální části programu. Pro zájemce z řad širší veřejnosti jsou určeny právě akce doprovodné, rozšiřující oficiální program.

Apriles by měl v ideálním případě podnítit vnitrokomunitní diskusi o vztahu lesbických žen a těla, pojmenovat některé traumata a stereotypy i pohlédnout na ženské tělo s jistou nadsázkou (viz například módní přehlídka).

Organizátorky festivalu usilují o to, aby se všechny části programu nějakým způsobem dotýkaly ústředního tématu, takže letošní festival by měl – oproti těm předcházejícím – působit poněkud konzistentnějším a sevřenějším dojmem.