V Dukovanech neskladují jen jaderný odpad, ale také surovinu
18. 10. 2006 - Zdeněk Vališ, Radio Praha
-foto-
Nový sklad v Dukovanech je tedy více než dvakrát větší a měl by vystačit na celou dobu životnosti jaderné elektrárny. Samotný objekt je v podstatě běžnou skladovací halou, protože hlavní bariéru radioaktivním materiálům tvoří skladovací kontejnery. Předseda Nadace Charty 77, jaderný fyzik František Janouch potvrdil Radiu Praha, že tyto důkladně vyrobené kontejnery jsou testovány na všechny možné i nemožné situace. "Já jsem viděl, jak jsou tyto kontejnery házeny ze šedesáti metrové výšky. Žádná radioaktivita se ven nedostane."
Odpůrci jaderné energetiky mají na věc jiný názor. Upozorňují na to, že mezisklad vyhořelého paliva je vždy určitým potenciálním nebezpečím. Místopředsedkyně Strany zelených a předsedkyně sdružení Jihočeské matky Dana Kuchtová si myslí, že se při výstavbě skladu měly zohledňovat připomínky veřejnosti. "Projednávání trvalo dlouho a zúčastnily se ho i nevládní organizace, které mnohé z probíraných aspektů kritizovaly. Na jejich připomínky se ale nebral ohled."
Obce v pětikilometrovém okruhu elektrárny ale proti výstavbě skladu paliva neprotestovaly. Celkem šest obcí za svůj vstřícný postoj dostalo od elektrárenské společnosti ČEZ dotace ve výši 50 miliónů korun. Dana Kuchtová uznává, že vyhořelé jaderné palivo se někde musí uskladnit. "My se jenom domníváme, že není etické, aby se tady dál pracovalo s jadernými materiály bez toho, abychom měli vyřešenu koncovku, tedy zadní palivový cyklus. Mezisklad, stejně jako úložiště, je dokladem, že to vlastně nemáme vyřešené. My to pouze někde uložíme. V tuto chvíli ale není možné říci, že jaderný odpad prostě někam vyvezeme. My se o něj musíme postarat."
Odborníci ale nepohlíží na další osud vyhořelého paliva tak pesimisticky. Palivo je totiž takzvaně vyhořelé jen z pohledu dnešních používaných technologií. Obsahuje ještě další energeticky využitelný materiál. Podle Františka Janoucha by se v budoucnu z uskladněného použitého paliva dalo získat v podstatě stejné nebo ještě větší množství energie, než jaké se už jednou získalo.
"Ano, existuje to, čemu se někdy nesprávně říká radioaktivní odpad. Japonci tomu říkají surovina. V normálních jaderných reaktorech se využívají dvě tři procenta energie, která je v uranu. Dalších několik procent by se dalo využít v tzv. transmutacích. To byly reaktory, kde by se toto palivo spalovalo a získávalo by se z něho další velké množství energie." Jinými slovy řečeno, až dnešní jaderné elektrárny doslouží, mohou po nich vlastně zůstat velké zásoby suroviny pro reaktory jiného typu. Proto také prezident Václav Klaus při své pondělní návštěvě v Dukovanech pochválil předvedený způsob skladování jednou použitého paliva. Zároveň se Klaus zmínil o perspektivní potřebě dalších energetických zdrojů. Moc by si přál, aby země měla vládu, která se nebojí takové rozhodnutí udělat. Dana Kuchtová lituje, že prezident zaujímá takový postoj.
"Pan prezident Klaus je dlouhodobě příznivcem jaderné energetiky. Je to o něm všeobecně známo. Myslím, že reprezentuje určitou část naší veřejnosti, která se k jaderné energetice staví pozitivně. Myslím ale, že pan prezident by měl spíše zůstat neutrální a nepodporovat pouze jednu stranu."