Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - sociální oblast
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Cizinci, našinci a média – mapování mediálního obrazu uprchlíků a menšin

21. 3. 2007 - Jiří Salik Sláma

-Foto Jiří Sláma / Radka Klvaňová z Fakulty sociálních studií a Radim Ošmera z Nesehnutí předvádějí výtvarná díla čečenského autora Muvata Vaharsola žijícího ve Finsku. -
-Foto Jiří Sláma / Radka Klvaňová z Fakulty sociálních studií a Radim Ošmera z Nesehnutí předvádějí výtvarná díla čečenského autora Muvata Vaharsola žijícího ve Finsku. -
Kniha, kterou vydalo na počátku letošního roku Multikulturní centrum Praha obsahuje mediální analýzy vzniklé v rámci projektu Diskriminace a média. Cílem publikace s názvem Cizinci, našinci a média bylo „systematicky sledovat, jakým způsobem a v jakých souvislostech se v celostátním a regionálním tisku píše o cizincích a příslušnících národnostních, etnických a náboženských menšin, popřípadě poukazovat na jejich zjednodušující, zavádějící či stereotypní zobrazování.“

Publikace byla představena na diskusi s několika jejími autory a odborníky na média a menšiny 22. února v prostorách brněnské Fakulty sociálních studií. Kniha se zabývá hlavně problematikou uprchlíků a azylantů, ale nechybí v ní ani kapitoly o nedobrovolných sterilizacích romských žen či mediální analýza informování o přístupu starosty Čunka k vsetínským Romům.

Cílem debaty spojené s představování knihy bylo upozornit na fakt, že v poslední době roste pozornost médií věnovaná tématům spojených s jinakostí. Média tak slouží pro většinu lidí, kteří se například s uprchlíky nebo s Romy ve vyloučených lokalitách nestýkají, jako klíčová a často jediná cesta, jak se o těchto tématech dozvědět. Autory proto zajímalo, jakým způsobem jsou cizinci a menšiny obecně zobrazovány v českých médiích a výsledný obraz, který je o nich vytvářen. Jako svůj cíl si stanovili poskytnout díky publikaci východisko pro veřejnou debatu o roli médií ve vytváření veřejného mínění o uprchlictví, migraci a menšinách v České republice a o možnostech kultivace veřejné debaty na toto téma.

Uprchlíci a menšiny jsou jako mediální téma okrajoví až nezajímaví. Informace o nich se vyskytují hlavně v regionálních přílohách a zde jsou vnímáni jako zdroj potencionálního nebezpečí či ohrožení. Uprchlíci jsou prezentováni jako někdo, kdo se náhle „zhmotní“ u hranic státu a pak kamsi tiše zmizí. Nevyrovnanost je také ve zdrojích článků, kterými jsou vesměs policejní prohlášení. Za posledních 5 let se změnila situace ve vnímání nevládních a neziskových organizací (NNO), jako informačního zdroje. Z toho však vyplývá další paradox, že tím pádem se o uprchlících píše převážně v souvislosti s jejich kulturními aktivitami (vaření, tance), ale již se nezmiňují jejich skutečné problémy.

Obraz Romů v médiích je stále plný stereotypů. Jsou představováni primárně jako „nepřizpůsobivá skupina obyvatel“ (v ČR i SR). V ČR nastala nerovnováha v počtu otisknutých článků s romskou tématikou kvůli kauze vsetínského starosty Čunka, lze tedy předpokládat, že vyšší frekvence článků s romskou tématikou se časem utlumí. Kromě této kauzy byly zmiňovány také „romské krkavčí matky“ v souvislosti se dvěma porody mrtvých dětí v Ostravě. V SR vyšel na podobné téma dokonce 3 stránkový článek. Pozitivně naopak média referovala o úspěchu romského rapera Gipsyho a jeho skupiny, která se v současnosti chystá na své evropské turné. V mnoha médiích byl také citován Gipsyho výrok o tom, že „jednou bude chtít být každý rapující cikán“.

Podle mediálního odborníka Václava Štětky se o uprchlících a menšinách obecně píše negativně (a málo) kvůli tomu, že toto téma není mediálně zajímavé a není mu přikládána dostatečná pozornost ze strany veřejnosti. Téma také není úplně srozumitelné a jednoznačné, protože v něm chybí souboj dobra se zlem, celebrity a kulturní blízkost. O problematice se píše převážně v lokálních médiích, protože je braná jako lokální téma. Například v otázce utečeneckého tábora či chudinského ghetta je situace podávána tak, že lidé v této oblasti zůstanou „navždy“ a nikdy se nezapojí do života většinové společnosti.

Média také vytvářejí umělý pocit ohrožení a nebezpečí. Vytváří se tzv. morální panika, kdy jsou témata podávaná negativně a ještě zveličeně. Používá se katastrofický jazyk (záplava uprchlíků) či deratizační (policie vyčistila bagetárnu), militaristický (invaze uprchlíků) nebo lovecký (odchycení běženci). Média také podléhají stereotypu připisování národností, jako určujícího charakteru člověka – určujícím rysem je tedy, že je někdo Rom, Rus nebo Afgánec a podle toho jsou dále odvozovány jeho vlastnosti.

V diskusi zazněla důležitá poznámka od sociologa Viktora Pioreckého, že média uvažují pouze v kontextu národních států. Z článků pak vyplývá, že „my“ jsme domácí a „oni“ jsou cizí jen proto že se narodili v jiném státě. „Cizího“ člověka tak buďto zavřeme do tábora, asimilujeme nebo odvezeme pryč. Zajímavým poznatkem je také to, že s uprchlíky z jihovýchodní Asie mají Češi problém, ale levné zboží vyrobené v tomto regionu jim nečiní problém kupovat a používat.

Novináři by tedy měli narušovat stereotyp uvažování pouze v rámci národních států a národností a tím přispívat k větší vzájemné toleranci. Proč se toto neděje osvětlil Václav Štětka. Podle něj je cílem médií kromě informování také posilovat vzájemnou identitu čtenářů jako „národa“. Všichni jsou na tento přístup navyklí – zvyšuje sounáležitost mezi většinou v regionu a tím pádem i prodej novin. Média jsou totiž ovlivňována hlavně ekonomickým tlakem (podle novináře MF Dnes Jiřího Smetany jsou články v novinách pouze vycpávky mezi tím nejdůležitějším – reklamními inzeráty) ale také společensko – politickou objednávkou, ve které hraje důraz na nacionalismus i v dnešní době velkou roli.

Ze závěrů diskuse vyplynulo, že mediální stereotypy zůstanou pravděpodobně ještě dlouho a ani nástup mladých progresivních novinářů nemůže příliš změnit. Dokud se budou muset velká média podřizovat nátlaku inzerentů a politickým objednávkám, nebude existovat prostor pro objektivní informovanost o menšinách.

- 5. 4. 2007 - Holubova Vlasta

Ráda bych se vyjadřila k vyroku Krkavčí matky z Ostravy.Je smutné že novynaři piši nepravdive informace o lidech které se neumi branit,Irenu Polhošovo znam o dětstvi je starostlivou matkou.Nevim proč novináři pobuřují veřejnos proti romum.to jak

ODPOVĚDĚT


- 5. 4. 2007 - Holubova Vlasta

pokračováni to jak se romove chovaji jenom oplaci vaši nenavist knim plne je chapu.Když emigrovali do anglie tak zistili že tento stat jim dal šanci normalně žit jak každy jiny člověk.když žádaji o praci nikdo se nediva jesli je rom ale jesly umi pracovat,ma dustojne bydleni a spokojeny život.Proč to nejde u nas? Tam se dokažou přispusobit.Proč??? at se skusi média zamislet, ??? Proč??? Spozdravem Holubova Vlasta z Ostravy

ODPOVĚDĚT


Jak v naší společnosti žije většina Romů - 23. 5. 2007 - Božena Kalinová

Měla jsem možnost navštívit romská obydlí v městě na Moravě a byla jsem šokována v jakých nedůstojných podmínkách zde Romové musí žít. Byty jsou vlhké, městskou správou neudržované, která zde neinvestuje žádné peníze do oprav. V malometrážních bytech 1+1 žijí rodiny s větším počtem dětí. Přesto, že jsme se v kolonii ocitli neočekávaně, bylo pro mne překvapující, že v bytech byl pořádek, byly zařízeny velmi prostě pouze nejnutnějšími předměty denní potřeby a rovněž pro mne nepochopitelné, že při takévém zofalém stavu bytů a množství jeho obyvatel zde bylo svým způsobem i útulno. Většina dětí z těchto početných rodin spí na matracích na vlhké zemi a samozřejně trpí velmi často různými nemocemi. Naproti domům porozpadlé dřevěné přístěnky sloužící jako komory k bytům a nevydlážděný dvůr plný špinavých louží. Uprostřed této kolonie v jejím středu je umístěna herna a prodávají se zde alkoholické nápoje. Je s podivem, že v rámci prevence dovolí státní správa v tomto ohroženém prostředí provoz herny. Obyvatelé si chtěli sami dvůr vydláždit i opravit kůlny. Žádali o materiál, ale státní správa, které byty patří toto zamítla, že do domů nebude již nic invastovat, protože jsou zchátralé, což nezavinili jejich obyvatelé, ale zub času. Romové stále žádají o přiměřené byty, které by jim umožnily standartní bydlení a hlavně nechtějí stále žít pohromadě v koloniích, kam jsou stále státní správou umisťováni do
starých nevyhovujících bytů. Tato skupina obyvatel řádně platí nájem. Nejhůře jsou postiženy děti, které musí žít v tomto prostředí a nemají možnost získat žádné motivující podněty k normálnímu životu.Dá se předpokládat, že vyroste další generace, která se bude řadit k problémovým skupinám obyvatel. Při pomyšlení kolik finančních prostředků a podle mého mínění zbytečně,vydala naše společnost na monitorování podnikatele Krejčíře, mohly by tyto peníze zajistit všem těnto lidem důstojné bydlení na které nemají možnost v současné době dosáhnout. Je nemorální, že naše společnost vyspělého státu, který je součástí EU a žijeme ve 21 století připustí, aby někteří obyvatelé museli žít v tak nedůstojných a nepřirozených podmínkách. Nikdo na tyto skutečnosti neupozorňuje. Většina majoritní společnosti má názor, že si Romové nic jiného nezaslouží.

ODPOVĚDĚT


Re:

fakt ? ja chci taky - 30. 6. 2007 - xxx

prestante s temi rasistickymi nazory. Pokud dostanou dotaci, nebo nove bydleni, tak zcela opravnene vsichni ostatni obcane CR maji mit narok na stejne, jinak se jedna o cisty projev rasismu

ODPOVĚDĚT


můj názor - 28. 10. 2007 - Kateřina Sidonová

najdete, když si kliknete na následující:
http://sidonova.blog.respekt.cz/

ODPOVĚDĚT


můj názor - 28. 10. 2007 - Kateřina Sidonová

najdete, když si kliknete na následující:
http://sidonova.blog.respekt.cz/

ODPOVĚDĚT


Kdybych byla Cikán - 28. 10. 2007 - Kateřina Sidonová

můj názor najdete tady:
http://sidonova.blog.respekt.cz/

ODPOVĚDĚT


Xýpověd´ - 17. 11. 2007 - Duskova

Yekta Uzunoglu: Výpověď
V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu. Případ Uzunoglu trval déle než Dreyfusův, přestože tehdy „neexistovaly ani psací a kopírovací stroje, magnetofony, faxy, počítače ale ani elektronická pošta – dopisy byly tenkrát dopravovány vlaky či parníky. Telegrafy byly teprve počátku svého rozvoje.“

ODPOVĚDĚT


Výpověd´ - 17. 11. 2007 - Duskova

Yekta Uzunoglu: Výpověď
V červenci 2007 Městský soud v Praze očistil po třinácti letech v plném rozsahu Dr. Uzunoglu v kauze se zřetelným politicko-ekonomicko-policejním pozadím. Knižní rozhovor Petra Žantovského s Yektou Uzunoglu, dokončený na podzim 2007, je strhující, zároveň však i tristní a šokující výpovědí o tom, kde se nachází česká společnost téměř dvacet let po sametové revoluci a jaké bylo pozadí naší polistopadové transformace. Dr. Uzunoglu v rozhovoru vzpomíná na dětství, mládí a svou činnost v bývalém Československu, Německu a Francii. Mezi ně patřila např. účast v organizaci Lékaři bez hranic, se kterou působil jako lékař ve válečných konfliktech v Íránu a Iráku, nebo založení Kurdského institutu v Německu a ve Francii, s nimiž jsou spojeny otázky kurdského národa, jazyka, kultury a postavení Kurdů v soudobém světě. Knihu doplňují obrazové a textové přílohy: např. otevřený dopis „Žalujeme“ českých intelektuálů, kteří vystoupili na Uzunoglovu podporu v průběhu soudního pronásledování, projev dr. Uzunoglu při přebírání Ceny Františka Kriegla aj. Úvod předsedy správní rady Nadace Charty 77 prof. Františka Janoucha srovnává případ s Dreyfusovou aférou, legendárním justičním omylem, který před sto lety rozpoltil nejen Francii ale i celou Evropu. Případ Uzunoglu trval déle než Dreyfusův, přestože tehdy „neexistovaly ani psací a kopírovací stroje, magnetofony, faxy, počítače ale ani elektronická pošta – dopisy byly tenkrát dopravovány vlaky či parníky. Telegrafy byly teprve počátku svého rozvoje.“

ODPOVĚDĚT


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz