Evropská směrnice o monitorování veškeré telekomunikace opět napadena u soudu

4. 10. 2006 -, Iuridicum Remedium/Econnect

Ustanovení kontroverzní směrnice nařizují telekomunikačním společnostem a internetovým providerům uchovávat data o všech telefonních hovorech, e-mailech i navštívených webových stránkách všech svých zákazníků. Směrnici musí všechny členské státy zakotvit do svého národního práva. Podle řady evropských odborníků i expertů DRI je směrnice sama v rozporu s evropskou legislativou ochrany osobních údajů a národní prováděcí zákony jsou či by byly v rozporu s národními ústavami.

DRI přímo zažalovali irskou vládu, neboť podle nich nemá pravomoc tyto prováděcí zákony přijímat, neboť jsou v rozporu s irskou ústavou a irským i evropským právem ochrany osobních údajů. DRI rovněž napadají pravomoc Evropské komise a Evropského parlamentu přijmout směrnici s tímto obsahem. Podle nich je tento typ masového monitorování populace porušením základních práv daných Evropskou úmluvou o lidských právech a Chartou základních práv EU.

Pokud bude žaloba úspěšná, bude mít dopad na zákony o uchovávání telekomunikačních dat ve všech členských státech a směrnici samotnou. Rozhodnutí Evropského soudního dvora, že praxe uchovávání dat o telekomunikaci je v rozporu se základními právy by byla závazná pro všechny členské státy a pro všechny instituce EU.

Data o době, délce, adresátovi i lokaci komunikace budou uchovávána v případě každého občana a to v elektronické podobě. Znamená to, že jednou zaznamenaná data mohou být snadno kopírována, kombinována a riziko zneužití je enormní. Nikdy nebyly předloženy důvěryhodné podklady či argumenty, že toto opatření potlačí terorismus či organizovaný zločin.

Právo na soukromí je chráněno jak ústavami členských států EU, tak článkem 8 Evropské úmluvy o lidských právech. To dovoluje státu zasahovat do tohoto práva jen v úzce vymezených a nutných případech (podmínka proporcionality). To splňuje kupříkladu přístup policie k těmto údajům při vyšetřování konkrétního případu, přičemž povolení zde dává soud.

"Plošné uchovávání údajů o veškeré komunikaci je záměrné monitorování nevinných občanů bez legitimního důvodu a jako takové zakládá útok vlády na soukromí svých občanů," říká T. J. McIntyre, předseda DRI, advokát a pedagog na právnické fakultě dublinské university.

Irská žaloba napadá ustanovení o povinnosti uchovávat data obsažená v irském zákoně o teroristických trestných činech z roku 2005 i směrnici Evropských společenství (tzv. data retention directive) z roku 2006.

Žalobce DRI zastupuje advokátní kancelář Mc Garr solicitors a žalovanými jsou ministerstvo komunikací, mořských a přírodních zdrojů, ministerstvo spravedlnosti a právní reformy, policejní prezident a nejvyšší státní zástupce. Žaloba je podávána k irskému vrchnímu soudu (High Court) s tím, že DRI žádají, aby se tento národní soud obrátil na Evropský soudní dvůr pro rozhodnutí otázky, zda je směrnice platná -- věc tak bude řešit nejvyšší soudní instituce Evropské unie.

Irská žaloba DRI je podpořena řadou mezinárodních a národních organizací zabývajících se ochranou soukromí nebo ochranou lidských práv. Podporu tak vyjádřili mj. Privacy International, Evropskou nadací pro svobodnou informační infrastrukturu ( European Foundation for a Free Information Infrastructure) více než deseti národními organizacemi.

Zajímavé je, že směrnici napadla u Evropského soudního dvora v červenci tohoto roku i samotná irská vláda. Na rozdíl od žaloby DRI však napadá pouze proceduru jejího přijetí -- podle ní jde o téma, jehož právní úprava musí být podle evropského práva schválena jednomyslně a nikoli většinovým hlasováním, jak se stalo.

S problémy se směrnice setkala rovněž v Německu. Expertní oddělení dolní komory Bundestagu došlo k závěru, že směrnice zřejmě není v souladu se základními právy na soukromí danými jednak Evropskou unií a jednak německou ústavou. V České republice žalobu podporuje irskou žalobu a podobné právní kroky připravuje Iuridicum Remedium, nevládní organizace právníků zabývajících se ochranou soukromí.