BIOČesko – jak se u nás daří kvalitě BIO

31. 8. 2006 - Michal Štingl

-foto: Freefoto.com-

Šest procent zemědělské plochy obhospodařovalo ke konci roku 2005 na 829 biozemědělců. Pro srovnání v sousedním Rakousku je jich 21 tisíc a přesto je nabídka nedostatečná a například obilí je nutné dovážet. Podle ministerstva zemědělství by se plošné využití u nás mělo zvýšit o deset procent. Pozitivní je, že vzrůstá počet zpracovatelů biopotravin, takže farmářům se otevírá více možností k prodeji jejich úrody a český trh postupně přestává být závislý na dovozu ze zahraničí.

Snižuje se také byrokratická zátěž, kvůli níž část farmářů od certifikace BIO dobrovolně ustupovala. Podle předsedy sdružení Pro-BIO Toma Václavíka v současné době končí převážně pouze z objektivních důvodů. „Výhodou je, že v kontrole standardů BIO vznikla konkurence, takže organizace provádějící kontroly se již zaměřují na skutečné ukazatele a vzájemně se předhánějí v co nejmenším množství formulářů,“ říká Václavík. Nadále si však biozemědělci stěžují na hygienické a veterinární předpisy, jejichž přísnost a zřejmě i zastaralost neumožňuje tradiční zpracování a výrobu a prodej na farmě.

Výrobci mají finanční podporu od státu, přičemž podle mnohých by bez těchto dotací nemohli extrémně levným nekvalitním potravinám ani konkurovat. Odborné zázemí je dostupné například u obecně prospěšné společnosti Bioinstitut, která byla založená v roce 2004 a zabývá se výzkumem, poradenstvím, vzděláváním a konzultační činností v oblasti ekologického zemědělství a udržitelné hospodaření.

Stále schází nabídka zejména v oblasti čerstvé zeleniny a chlazených výrobků, ačkoliv o tyto produkty je největší zájem. Vepřové ve kvalitě BIO vyrábí pouze jeden producent, slepičí vajíčka pak producenti dva. Stejně minoritní je i podíl spotřebitelů. Podle marketingové studie, kterou nechalo vypracovat ministerstvo zemědělství, nakupuje pravidelně výrobky se značkou BIO pouze 3% respondentů, nepravidelně 26%. Bioprodukty zastupují méně než 0,1 procenta spotřeby potravin, přičemž v zemích Evropské unie to jsou dvě až tři procenta.

Podle všeho se však blýská na lepší časy. Za patnáct let průkopnické práce se podařilo udělat z biovýrobků dostupný spotřebitelský produkt. Výrobky s označením BIO se již částečně daří dostávat k zákazníkům prostřednictvím velkých obchodních řetězců a současně funguje síť elitních bioobchůdků, kde jiné výrobky ani nedostanete. Odhady ročního růstu na trhu s biopotravinami se v dalších třech až pěti letech pohybují mezi dvaceti až čtyřiceti procenty. Loni zaznamenaly biovýrobky obrat na trhu zhruba 180 milionů korun a meziroční nárůst o 16,6 procenta.

Nejen díky letošní kampani se zdá, že biovýrobky jsou u nás konečně na zřetelném vzestupu a čekají je ještě lepší roky.