Slovácký verbuňk – zatím jediná česká nemateriální památka na seznamu UNESCO
2. 4. 2007 -, Econnect
Česká republika má nyní na seznamu UNESCO 12 míst, která si získala díky architektonické, kulturní jedinečnosti tuto poctu. Jde o velmi cenné historické objekty či větší územní celky. Asi každý by dokázal vyjmenovat alespoň některé z měst, kde se u nás takové památky nacházejí. To že má ČR i jednu – zatím pouze jednu, nehmotnou památku zapsanou v seznamu UNESCO se ví bohužel méně. Na seznam byla zapsána poměrně nedávno, před necelými dvěma roky a je jí lidový slovácký tanec verbuňk.Slovácký verbuňk byl zapsán do seznamu UNESCO v listopadu roku 2005. Tradiční lidové kultuře a folkloru u nás se tak dostalo velké pocty. Je potěšující, že se již zpracovávají podklady na další dva možné tuzemské zápisy mezi nehmotné kulturní světové dědictví. Jde o Hlinecký masopust a Jízdu králů z Vlčnova. Slovácký verbuňk tak nemusí dlouho zůstat na prestižním seznamu jediným českým zástupcem.
O pestrosti tance svědčí existence celkem šesti typů verbuňku
Slovácký verbuňk patří mezi mužské tance tzv. skočného charakteru a je tancem improvizovaným. Ačkoliv se tančí převážně hromadně, každý z tanečníků zároveň tančí i sám za sebe. A to s výrazem své regionální a místní příslušnosti a individuálního tanečního umění. Verbuňk má obvykla tři části: předzpěv, taneční část pomalého a středního tempa a taneční část rychlou. Tancuje se vždy na určitý okruh písní. Název tance pochází z německého slova Werbung (najímání, ucházení se) a z praxe náboru do vojenské služby prováděného u nás do roku 1781 profesionálními vojenskými tanečníky.
Etnomuzikologové datují vznik verbuňku na našem území do 1. poloviny 18. století. Nejstarší písemná zmínky o verbuňku na Slovácku pochází z roku 1804. Písemné údaje se vztahují k verbování u hanáckých Slováků, na Horňácku a na Podluží. Verbuňk se v průběhu 20. století vyvinul do celkově 6 regionálních typů. Podle současného stavu lze hovořit o těchto typech – typ z okolí Strážnice, typ z okolí Kyjova, typ hanácko-slovácký, typ horňácký, typ uherskohradišťský a typ podlužácký.
Kořeny původu jednotlivých typů lze hledat podle odborníků zejména v rozličných podobách tradičního lidového odívání, v povaze obyvatel dané oblasti, v pohybových zvyklostech zdejších tanců a také velmi důležité regionální identifikační roli, kterou tanec musí plnit. Důležitá je samozřejmě také tradice. Právě ta je u jednotlivých typů verbuňku tak silná, že se tyto typy v odlišných znacích nejen dodnes udržely, ale někdy ještě dále vyhranily.
V červnu proběhne ve Strážnici tradiční soutěž o nejlepšího tanečníka verbuňku
Verbuňk je ale především živou kulturní tradicí a významným prvkem slováckého folkloru, který reprezentuje regionální rozmanitost lidové národní kultury. Od roku 1986 se opět po přerušení tradice pořádá soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Začíná se regionálními výběrovými koly. Finále přehlídky opak probíhá jako samostatný programový blok každoročně v rámci Mezinárodního Folklorního festivalu ve Strážnici. O soutěž je velký zájem nejen mezi soutěžícími, ale i mezi samotnými návštěvníky festivalu.
Letos během května a června se uskuteční celkem šest Regionálních kol soutěže o nejlepšího tanečníka (tedy proběhne výběrové kolo v každém ze šesti typů verbuňku). Pro tanečníky postupující z jednotlivých regionálních kol pak bude významným dnem 23. červen 2007, kdy ve Strážnici v rámci Mezinárodního folklorního festivalu proběhne finále soutěže o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. V loňském roce vyhrál ve finále Jakub Džubera z Kyjova před Josefem Létalem z Hrušek a Josefem Machálkem z Lipova.