Den bez aut podle Miroslava Patrika

2. 10. 2002 - Jaromír Marek, Radio Praha

To, že automobilismus s sebou nese i negativní stránky je známá věc, stačí jen dostat se do stojící a kouřící kolony vozidel a je to jasné. Upozornit na negativní dopady této dopravy je smyslem Dne bez aut, který už po desáté pořádaly nezisková sdružení a ekologické organizace. Negativní vliv dopravy je však mnohem komplexnější než by se nám na první pohled mohlo zdát. Více o tom Miroslav Patrik z ekologického sdružení Děti Země.

Motorismus se podílí značnou měrou na zhoršování životního prostředí, výfukové plyny obsahují i oxid uhličitý, jeden z plynů, který se výraznou měrou podílí na globální změně klimatu. "Motorismus přináší jedovaté emise oxidu dusíku a nadměrný hluk. Např.ve velkých městech je 30-50 % lidí trvale postiženo. Dále bezpečnost... ČR je na předním místě v počtu nehod a zraněných. Každý den zemřou na silnicích v průměru čtyři lidé a nikoho to netrápí. Bere se to jako fakt. Jako samozřejmost. Staví se stále hustší dálniční síť, která rozděluje, parceluje krajinu. Těžko dnes už najdete čistou krajinu bez dálnice, silnice, parkoviště, motorestu," konstatuje Miroslav Patrik.

Co je tedy smyslem Dne bez aut? Především omezit počet aut alespoň ve městech. Jen pro ilustraci. Například v roce 1999 došlo v českých obcích a městech ke 170 234 dopravním nehodám, což je 75 % všech nehod v silniční dopravě v celé zemi. Zabito při nich bylo 507 lidí, tj. 38 % všech obětí motorismu, kterých bylo 1 322.

"My chceme upozornit na to, že existují problémy, které se týkají dopravy a kterými se nikdo nezabývá. Chceme alespoň jednou za rok připomenout, že existují alternativní řešení při výstavbě dálnic, silnic, při řešení dopravy ve velkých městech," pokračuje Miroslav Patrik.

Součástí akce je každoročně i kampaň "Nechte auto doma!", která vyzývá řidiče, aby alespoň jeden jediný den v roce nechali svá vozidla v garáži a použili hromadnou dopravu. I když se organizátoři obávali, že akce se i kvůli povodním nedočká velké podpory, opak byl pravdou. K výzvě "Nechte auto doma!", se přihlásilo přes 500 lidí, mezi nimi řada osobností, městských a krajských zastupitelů, řada poslanců a senátorů a dokonce jeden ministr. Konkrétně ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Tradičně se mezi příznivce Dne bez aut řadí i místopředseda horní komory Sněmovny Jan Ruml.

"Já se touto problematikou zabývám už od doby, kdy jsem byl ministr vnitra a měl bezpečnost silničního provozu na starosti. Měl jsem tehdy možnost snížit povolenou rychlost v obcích a vím, co to ušetřilo lidských životů. Stále jsem ale šokován tím, kolik je u nás dopravních nehod, kolik usmrcených dětí. Přitom to není nezbytné. Z jiných zemí vidíme, že kombinací prevence a represe lze ten stav zlepšit. Změnou uvažování lidí, preferencí hromadné dopravy lze snížit počty obětí, materiální škody. Všichni přece chceme žít ve zdravějším prostředí, být k sobě ohleduplnější."

K nejrůznějším akcím se připojilo 72 měst, v loňském roce to bylo 45. V některých městech vzali akci opravdu vážně, například v pátek 21. září se v 15 městech jezdilo prostředky hromadné dopravy zadarmo. Kde? Např. v Berouně, Bystřici nad Pernštejnem, Českém Krumlově, Hodoníně nebo Uherském Hradišti.

Faktem ale je, že přes stále rostoucí zájem veřejnosti, není podpora akce nijak masová. Proč?

"Samozřejmě, že těch pět set lidí proti mase čtyř milionů automobilů je to mále. Je to v životním stylu. Když si někdo koupí auto, už má pocit, že bez něj nemůže udělat ani krok. Je to pohodlnost, ale hlavně není žádná motivace pro to, nejezdit autem. Pokud třeba automobilista dovolí překročit rychlost v obci, nic se mu skoro nestane. Pokud motorista nebude vědět, že za automobilismus se platí, pokud nebude platit externí náklady, vyšší cenu benzínu atd., tak z toho auta nevyleze a zplodiny dál nechá chodcům, cyklistům."

Podle odborníků jsou totiž faktické náklady na provoz motorových vozidel mnohem větší než kolik si řidiči obvykle představují. Existují studie, které hovoří jasně. Jeden kilometr jízdy autem přijde na deset korun. V tom je započtena nejen cena benzínu a opotřebení automobilu, ale hlavně náklady na výstavbu a údržbu komunikací. Ani v těchto nákladech však nejsou zahrnuty škody na životním prostředí.

Faktem ale je, že velkému rozvoji motorismu v České republice přispěla i řada chybných kroků ze začátku 90. let. Tehdy došlo v mnoha regionech k rozpadu hromadné dopravy, omezila se železnice. Individuální a především automobilová doprava se stala prioritou. Tento trend trvá dodnes.

"Vliv politiky a upřednostňování automobilů a výstavby dálniční sítě stále trvá. V každém programovém prohlášení vlády můžete číst, že je potřeba dobudovat dálniční síť, kterou už má Evropa hotovou. Až někde úplně na konci se objeví větička o hromadné dopravě. A už vůbec nic třeba o cyklistice. Ten trend pořád pokračuje."

Upozornit na to, že existují alternativy k individuální dopravě je vlastně hlavním smyslem akce Den bez aut.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: