Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - občanský sektor
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > komentáře
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Radar a česká občanská společnost – aneb Účet bez hostinského

30. 1. 2008 - Karel Dolejší

Odpor proti plánovanému umístění amerického radaru v Brdech je ze strany propagátorů vládního stanoviska standardně očerňován. Nejenže padají slova o komunistech, trockistech atp.; jen co došlo k ustavení brdské Ligy starostů, objevilo se obvinění, že odpor je organizován ze zahraničí. Rekapitulace postupného vzniku či zapojování různých subjektů, které teprve ve svém souhrnu a vzájemných – často komplikovaných - vztazích reprezentují odpor proti radaru, ovšem podobný výklad činí nevěrohodným. Právě tomu věnuji následující text, psaný nejvýše tři měsíce před parlamentním hlasováním o smlouvě s USA.

Záhada občanského hlavolamu

Jestliže po listopadu 1989 existovala zahraniční asistence občanskému sektoru v postkomunistických zemích, poskytovaly ji převážně, byť zdaleka ne výhradně, americké nadace. Na první pohled se tedy může zdát paradoxní, že americký záměr vybudovat v České republice protiraketovou základnu se od chvíle, kdy vyšel najevo, setkává s odporem právě té občanské společnosti, kterou kdysi Američané pomáhali budovat. Věc je ovšem složitější a úzce souvisí s jevy, které od nástupu G. W. Bushe do prezidentské funkce v samotných Spojených státech občanské společnosti ani demokracii neprospívají. Protože těžiště textu leží jinde, omezím se na konstatování, že americký vojenskoprůmyslový komplex ztrátou strategického protivníka přišel o poslední racionální korektiv; srůstání s politikou v Kongresu pak po 11. září umožnilo prosazovat drahé, technicky problematické projekty s přinejmenším pochybným přínosem pro národní i celosvětovou bezpečnost. Stručně řečeno, dnešní USA jsou do značné míry jinou zemí, než která podporovala demokracii v bývalých sovětských koloniích.

Proces „protlačování“ evropské protiraketové základny, který byl zahájen již na pražském summitu NATO v listopadu 2002, prošel několika fázemi. Na počátku neexistoval žádný, nebo jen velmi malý prostor pro působení českého občanského sektoru; pokračující jednání a zveřejňování informací o projektu však vedly k postupnému zapojení širokého spektra občanských iniciativ a neziskových organizací.

Předehra

Po pražském summitu NATO probíhala jednání kompletně „za dveřmi diplomatických salónů“. Tento stav trval až do počátku července 2004, kdy se v Česku objevila první informace o americkém záměru vybudovat zde protiraketovou základnu.

Následoval zájem médií a sporadická, vesměs vyhýbavá vyjádření z nižších pater oficiálních míst; po několika měsících však vše utichlo. Debatu se i snažilo živit občanské sdružení Britské listy, ale až do března 2006 nebylo možno dělat víc, než oprašovat tu špetku faktů, která plánovačům nedopatřením unikla...

Pak se ovšem informace v březnu 2006 opět objevila v tištěných médiích českých i amerických – s dovětkem, že Praha důvěrně požádala Washington, aby oficiální žádost odložil na dobu po volbách. Několik politiků se konečně vyjádřilo, vesměs ve prospěch základny. Jediným parlamentním subjektem, který projekt jednoznačně odmítl, byla proruská KSČM. Představitelům ostatních stran deficit legitimity předchozích jednání ani skutečnost, že voličům nepředložili stanovisko k této věci, zjevně nevadil. Problém už tedy nebylo možno přehlížet. Po červnových volbách proto neprobíhala jen jednání o sestavení vlády vedená druhou generací porevolučních českých politiků, kteří si zhusta do nových pozic přinesli návyky a rozhled politiků regionálních. Současně se začaly pomalu zdola tvořit občanské struktury, jejichž cílem bylo výstavbě základny bránit.

Počátky

Měsíc po parlamentních volbách, v červenci 2006, vznikla iniciativa Ne základnám, která sdružila široké spektrum organizací nesouhlasících s českou účastí na americkém protiraketovém projektu. V současné době pod střechou iniciativy působí celkem pětapadesát subjektů environmentálního, feministického, pacifistického, levicového, křesťanského, islámského a mnoha dalších zaměření, které navzájem sdílejí odmítavé stanovisko k základně. Bylo by ovšem nepřesné označit Ne základnám za pestrou občanskou iniciativu v běžném slova smyslu. Účast několika neparlamentních politických stran – Humanistické strany, Strany rovnost šancí, Strany zdravého rozumu, České strany národně sociální a dalších (včetně některých místních organizací stran parlamentních!) – neumožňují prezentovat Ne základnám v jednoduché optice „občané proti politikům“. Spíše je tedy namístě považovat tuto organizaci za platformu, na níž se sešli „neetablovaní“ sdílející nespokojenost s arogantním počínáním politické třídy - přičemž radar se stal hlavním symbolem nahromaděné nespokojenosti.

V srpnu 2006 se k otázce základny vyjádřila organizace Greenpeace. Kvůli tehdejší účasti Komunistického svazu mládeže se rozhodla nepřipojit k iniciativě Ne základnám, ale postupovat proti radaru samostatně.

Když se Miroslavu Topolánkovi podařilo na druhý pokus stanout v čele vlády, krátce po inauguraci v lednu 2007 přišla očekávaná americká žádost. Mediální zájem se zintenzívnil – a kromě dvou výše zmíněných subjektů se odpor proti základně začal koncentrovat i v dalších ohniscích.

Brdy bodují

První prohlášení starostů měst a obcí okresu Příbram k plánovanému americkému radaru v Brdech se objevilo počátkem března 2007. Pár dní na to proběhlo obecní referendum v obci Trokavec, s jednoznačným výsledkem – drtivá většina občanů hlasovala proti základně. Následovala smršť místních referend, zájem světových médií – a velký problém Topolánkovy vlády.

Jakkoliv se starosta Trokavce Jan Neoral stal hlavní mediální tváří brdského odporu, bylo by chybou říci, že Trokavec představoval nejdůležitější organizační centrum. Odpor vznikal na mnoha místech současně a byl rozptýlený. Liga starostů zastřešující několik iniciativních ohnisek vznikla teprve na konci srpna – až do té doby tedy vládní „černá propaganda“ postrádala jednoznačné těžiště, na něž by soustředila své diskreditační úsilí.

V současnosti se již brdský odpor opírá o poměrně široké mezinárodní kontakty na bázi „město – město“ či v rámci mezinárodních organizací, jako jsou Starostové za mír. Argumentace starostů se také již zdaleka neopírá jen o obavy z nepříznivých zdravotních a ekonomických dopadů umístění radaru, ale postupně přerostla do roviny vlivu zařízení na mezinárodní stabilitu.

Pro referendum – průnik ke středostavovskému voliči

Pestré Ne základnám, zelené Greenpeace, brdští starostové – to vše mohlo být průměrnému městskému občanovi a voliči poněkud cizí, protože nezvykle odlišné od toho, čím on sám žije. Ne tak iniciativa Pro referendum vzniklá v červnu 2007 a podpořená řadou veřejně známých osobností. Její zakladatelé se obrátili dopisem na prezidenta a jednali s oficiálními představiteli; a právě oni nakonec představili veřejnosti kritiku vládní „studie“ zdravotních dopadů radaru v podobě „s akademickým razítkem“.

Myšlenkové světy Čechoameričana Stoye z Pro Referendum, mluvčího Ne základnám Tamáše, starosty Trokavce Neorala a Greenpeace jsou od sebe navzájem natolik odlišné, že je prakticky vyloučeno svést je na společného ideologického jmenovatele. Reprezentují právě tu pestrou občanskou společnost, jejíž vznik Západ v 90. letech považoval za záruku demokratizace bývalých sovětských satelitů.

Až obdržíme další porci vládních patetických proklamací o nutnosti obrany západní civilizace, neměli bychom zapomínat, z čeho tato civilizace vyrostla a o co se dodnes opírá.

Podpořte vojáky, kteří vás chrání proti dobytkovi z východu! - 16. 4. 2008 - Dáda

Lepší jeden radar než dvacet mešit!

ODPOVĚDĚT


Re:

- 22. 4. 2008 - Nep

Co to je za blábol. To jsou přece problémy, které spolu nesouvisí ani zdánlivě...Jedině snad tím, že obě věci jsou problémy politické...Situování radaru přistěhovaleckou politiku jistě neohrozí ani nezmění...

ODPOVĚDĚT


Související komentáře

Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
NAVRCHOLU.cz Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz