Nevládní organizace a vedení ČEZ společnou řeč k modernizaci prunéřovské elektrárny nenašli

29. 7. 2009 -, Econnect/Greenpeace

Zástupci Ekologického právního servisu a Greenpeace se minulý týden sešli s výrobním ředitelem a členem představenstva společnosti ČEZ Ing. Vladimírem Hlavinkou. Na schůzce si vyjasňovali své pozice k plánované komplexní obnově největší české hnědouhelné elektrárny Prunéřov II. Požadavek nevládních organizací, aby ČEZ zvýšil tzv. čistou účinnost elektrárny na zákonem minimálně požadovaných 42 %, nebo jí v brzké době úplně odstavil, ČEZ na jednání odmítl.

Výslovně odepřel splnit i požadavky ministerstva životního prostředí na doplnění dokumentace vlivů elektrárny na životní prostředí. Ekologický právní servis, Greenpeace a sdružení „Chomutov pod pokličkou ČEZ“ se společně snaží docílit toho, aby ČEZ při modernizaci elektrárny Prunéřov II nepoužil navrhovanou technologii, která má zvýšit účinnost elektrárny ze současných 32% na pouhých 38%. Nejlepší dostupná technologie (BAT) pro nová spalovací zařízení stanovená na základě české a evropské legislativy totiž požaduje, aby elektrárna měla čistou účinnost 42% až 45%.

ČEZ však při modernizaci Prunéřova II nejlepší dostupnou technologii, k níž je třeba využít tzv. nadkritických parametrů páry, instalovat odmítá, což na schůzce minulý týden opět potvrdil. Vedení ČEZu k tomu uvedlo v zásadě tyto 3 důvody:

1) v Prunéřově nejde o instalaci nového zařízení, ale pouze o obnovu stávající elektrárny, takže nemusí dosáhnout účinnosti 42%;
2) instalace účinnějšího nadkritického bloku by nebyla pro ČEZ rentabilní;
3) uhlí z velkolomu Nástup - Tušimice používané v elektrárně Prunéřov II má tak špatné parametry, že je nelze spalovat v kotlích využívajících nadkritických parametrů páry (tedy s čistou účinností přesahující 42%).

Právník Jiří Nezhyba z programu GARDE – Globální odpovědnost ze sdružení Ekologický právní servis k prvnímu z argumentů ČEZu uvádí: „ČEZ se podle naše názoru snaží zákonné požadavky obejít. V Prunéřově chce nahradit tří z pěti bloků elektrárny novými a instalovat do nich nové kotle, turbosoustrojí, generátory atd. Je proto zjevné, že zde nejde o obnovu stávajícího, ale o instalaci nového zařízení, které musí dosáhnout čisté účinnosti minimálně 42%.“

Pokud jde o druhý argument, ČEZ výsledky své ekonomické analýzy odmítá poskytnout komukoliv včetně orgánů státní správy, které projekt hodnotí. Ministerstvo životního prostředí v rámci posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) proto není schopno nijak ověřit, zda či do jaké míry jsou výpočty v ní uvedené relevantní, a tedy zda by se instalace modernější technologie, která spotřebovává méně uhlí, vypouští méně emisí CO2 a přitom energii produkuje účinněji, skutečně ČEZu v dlouhodobém horizontu nevyplatila.

„Pokud bude ČEZ své ekonomické argumenty utajovat, nelze dost dobře očekávat, že na ně bude brát někdo ohled,“ dodává k tomu vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský a k třetímu argumentu uvádí: „Je-li uhlí z dolu Nástup Tušimice skutečně tak nekvalitní, jak tvrdí ČEZ, znamená to, že by jej nebylo možné spalovat v žádné evropské elektrárně postavené po roce 2000. Obejít zákon a pálit tak mizerné uhlí dalších 25 let, jak plánuje ČEZ, by bylo naprosto nezodpovědné.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: