Obyvatelé Horního Jiřetína se postavili proti těžbě uhlí

15. 3. 2005 - Zdeňka Kuchyňová, Radio Praha

Zmizí Horní Jiřetín z mapy? Možná ano, protože pod ním leží zásoby uhlí. Podle těžařů jsou v oblasti zásoby až na sto let. Pokud by došlo k prolomení limitů těžby, mnozí obyvatelé by se kvůli uhlí museli odstěhovat a někteří ne poprvé. Místní proto zorganizovali referendum, ve kterém se postavili za záchranu obce.

Energetická koncepce státu nadále počítá s hnědým uhlím jako strategickou surovinou. I když koncepce výslovně neruší ekologické limity těžby stanovené vládou v roce 1991, přesto počítá s jejich racionálním přehodnocením.

Jak uvedla mluvčí Mostecké uhelné společnosti Liběna Novotná, v současné době firma těží kolem 16 a půl milionu tun uhlí ročně a to ve dvou hlavních lokalitách. "V lokalitě Vršany předpokládáme, že bez zásahu do územních limitů můžeme těžit do roku 2060 a tato lokalita bude schopná zásobovat i nové elektrárny, které přípradně vyrostou nebo budou obnovené. V případě lokality Československá armáda je to trochu složitější záležitost. Tady těžba postupuje směrem na obce Horní Jiřetín a Černice. Pokud by nedošlo ke shodě na prolomení územních limitů nebo spíše na jejich zrušení, tak bychom lokalitu Armáda museli zavřít už v roce 2017 a o práci by přišlo zhruba 2 tisíce lidí."

Právě tolik obyvatel má Horní Jiřetín, obec, která loni slavila 740 let od svého založení. Zboření mu hrozilo už od roku 1968 a tak se zde příliš neinvestovalo. V roce 1991 však nařízením vlády bylo rozhodnuto o tzv. územních limitech. V praxi to znamená vymezení místa, kde se už těžit nebude. Podle názoru Mostecké uhelné však byly limity spíše odrazem tehdejší politické situace, kdy lidé měli v živé paměti jakým způsobem se likvidovaly obce před rokem 1990, jako třeba obec Libkovice. "Dneska, pokud by došlo k nějaké další těžbě za územními limity, by se případ Libkovic už v žádném případě neopakoval, protože dneska už žádné takové kroky nelze činit bez dohody se samosprávou, s obyvateli obce," říká mluvčí Novotná.

Lidé však bourání odmítají. Horní Jiřetín proto vyhlásil referendum. Odpovědět na otázku, zda si přejí zachování obce, přišlo podle starosty Branka Glavicy 76 procent obyvatel: "A 96 procent voličů řeklo své ano. Nálada tady byla všelijaká, začaly se stavět nové rodinné domky, ale těžební společnost by asi chtěla jít dál, nahoru k nám a vytěžit tu obec. Lidé jsou teď po referendu takoví sebejistí, že zůstane obec zachovaná."

Kolik obcí už okolo vás podlehlo těžbě? "Já vím o takových devadesáti obcích, které už byly na Mostecku zlikvidované. Lidi se přestěhovali do dalších obcí, například k nám do Jiřetína, Janova, Litvínova, Mostu, Chomutova. Moje rodina se taky stěhovala kvůli těžbě uhlí ze starého Mostu sem do Jiřetína."

Výsledek referenda zavazuje zastupitelstvo k podniknutí veškerých nutných kroků k zachování obce.

Zúčastnil se ho i místní hostinský František Stefan. Připouští, že i v Jiřetíně se najdou lidé, kteří chtějí pryč a části lidí je to jedno. On však je proti bourání. "Už je mi přes padesát. Podnikám tady a kde bych jinde začínal, když to budou třeba bourat za deset let? Co bude dělat v šedesáti? Nikdo nám nic nenabídl, takže to referendum bylo svým způsobem o ničem. Jen lidi řekli, že chtějí zachovat obec. Co nám nabídnou, nevíme."

Podle Mostecké uhelné je zatím referendum i jakékoliv nabídky předčasné. "Potřebujeme od státu jasně slyšet, že skutečně počítá s těžbou hnědého uhlí, že bude chtít stavět energetiku ČR především na těžbě hnědého uhlí. Pokud toto stát jasně neřekne, tak je obtížné předkládat jakékoliv nabídky. Stát by měl svoje stanovisko říct už v letošním roce, protože je skutečně nejvyšší čas," říká mluvčí Liběna Novotná.

Ekologové chtějí, aby vláda koncepci ministra průmyslu upravila nebo přistoupila na alternativní návrh z dílny ministerstva životního prostředí. Ten počítá s vyššími úsporami a místo spalování jádra a uhlí nabízí v příštích desetiletích zvýšený dovoz plynu. Petr Holub z Hnutí Duha vysvětluje: "Energetická koncepce, kterou zpracovalo ministerstvo životního prostředí ukazuje, že územní limity není třeba přehodnocovat, bourat vesnice a těžit pod nimi uhlí a přesto budeme mít čím svítit. Místní obyvatelé se jasně vyjádřili, co chtějí. Chtějí zachovat obec, chtějí zachovat územní limity a jasně odmítli jakékoliv licitování o ceně jejich domovů s těžařskými společnostmi."

Výzvu Horního Jiřetína k zachování územních ekologických limitů těžby hnědého uhlí podpořili chomutovští radní. "Rozšíření těžby by totiž ohrozilo existenci dalších obcí v Podkrušnohoří, hranice dobývání by se zastavila až na okraji Chomutova," řekl místostarosta Rudolf Kozák. Výzvu už podle něj podpořilo na 80 obcí a měst. Jiný názor mají představitelé Mostu. Vyzvali vládu a radu Ústeckého kraje, aby vytvořily maximální podmínky pro obnovu uhelného hornictví na severu Čech po roce 2010.