Vztah českých středoškoláků k politickým a občanským aktivitám je velmi pasivní

29. 7. 2002 - PRAHA [Radio Praha]

Vztah českých středoškoláků k občanským a politickým aktivitám je velmi pasivní. Příliš nedůvěřují státním institucím a jsou v mezinárodním srovnání méně tolerantní vůči přistěhovalcům. Takto ne příliš lichotivě dopadl prestižní mezinárodní průzkum. Do rozsáhlé studie Mezinárodní asociace pro hodnocení výsledků ve vzdělávání se zapojilo více než 50 tisíc středoškoláků z 16 zemí světa. Na rozdíl od jiných výzkumů se tento nezaměřil jen na zjišťování znalostí, ale také na některé občanské postoje žáků.

V České republice byl průzkum proveden na 147 náhodně vybraných středních školách, a to jak na gymnáziích, tak i na školách odborných a učilištích. A jak tedy čeští studenti dopadli? Ne příliš lichotivě. V mezinárodním srovnání prokázali průměrné znalosti a dovednosti v občanské výchově. Jak uvedla Ivana Procházková, z Ústavu pro informace ve vzdělávání, 40 procent zkoumaných studentů tvořili žáci učilišť, jejichž znalosti byly velmi podprůměrné a celý ten český průměr stáhli výrazně dolů. Průzkum zkoumal i postoje a názory. A jak se čeští středoškoláci projevili zde?

"Jako velmi pasivní, jako velmi se neochotní se angažovat ve společnosti, jako velmi nedůvěřiví a i podstatně méně tolerantní než jejich vrstevníci z jiných zemí."

Studie zkoumala také zájem studentů o politiku. Čeští studenti zde skončili na druhém místě, ale od konce. Přesto, že deklarují nízký zájem o politiku, přesto ji poměrně vysoce sledují a to zejména v televizi, které však ze sdělovacích prostředků důvěřují nejméně. Ochotu zúčastnit se voleb uvedlo 80 procent středoškoláků, ale jen 60 procent žáků učilišť. Zde jsme opět na předposledním místě, neboť v jiných zemích se plánovaná účast pohybovala kolem 90 procent. Jen 10 procent plánuje, že by mohli v budoucnu kandidovat na nějakou politickou funkci v místním zastupitelstvu, ale o vstupu do politické strany uvažuje pouze 5 procent žáků.

"Na druhou stranu třeba více podporují aktivity jako je protest proti zákonu, který považují za nespravedlivý, nějaký protest proti porušování lidských práv a také větší váhu přikládají sledování politického dění v médiích."

Čeští středoškoláci nejvíce důvěřují soudům a místním zastupitelstvům, nejméně politickým stranám. Nejvýraznějším zjištěním celého výzkumu byla velmi nízká ochota účastnit se veřejných sbírek. Pouze 19 procent našich žáků uvedlo, že by bylo svolno zúčastnit se takovéto sbírky. Pro srovnání mezinárodní průměr byl 55 procent. Obecně středoškoláci nepřikládají občanským aktivitám přiliš velkou váhu. Na druhou stranu nemají od státu ve srovnání se světem příliš velká očekávání.

Čeští středoškoláci jsou vlastenci. Průzkum však také nastínil ne příliš velkou toleranci k přistěhovalcům. Málo tolerantní jsou zejména žáci učilišť.

"Například souhlasí, aby měli přistěhovalci právo na vzdělání, ale už podstatně méně souhlasí s tím, že by se měli zachovat svůj jazyk, svou kulturu, zvyky. Myslí si, že by to mohlo ohrožovat jednotu ČR."

Průzkum také zkoumal politickou podporu práv žen, která je ve všech zemích vysoká, ovšem i zde jsme pod průměrem a to opět díky méně tolerantním postojům žáků učilišť.

Zdeňka Kuchyňová

Neni divu :( - 30. 7. 2002 - Ratkin Není divu, na "učňácích" se vzdělání uzce specializuje na daný obor a všeobecné vzdělání je veškeré žádné.. Pak se samozřejmě z učilišť rekrutuje většina skinheadu a podobných primitivů zastydlých v hlubokém středověku.. :((( /Tím se omlouvám všem, učňům, kteří ten tlak kolektivu na učňáku ustáli. Znám to, také jsem tam začínal...:) / ODPOVĚDĚT