Zavedení tzv. „smluvních rodin“ vážně ohrožuje práva dětí

2.7.2002
PRAHA [Ekologický právní servis]
Autor: Radka Jelínková

Dne 1.7.2002 vstoupila v účinnost ustanovení nového zákona č 109/2002 Sb., o ústavní výchově, která umožňují umístění dětí namísto ústavu do „profesionálních“ smluvních rodin. Na první pohled se institut „smluvních rodin“ jeví přínosem, protože nabízí možnost, aby děti bez rodinného zázemí netrávily zbytečně čas v ústavech. Bohužel způsob, jakým jsou smluvní rodiny v novém zákoně zavedeny, může vážně ohrozit ústavou zaručená práva dětí.

Zákon umožňuje, aby ředitelé diagnostických ústavů sami rozhodovali o tom, že děti svěří do péče jakékoliv rodině na základě jakési smlouvy. Proti tomuto rozhodnutí není jakékoliv odvolání. Podle Listiny základních práv a svobod by měl o této věci rozhodovat soud, ten však nemůže rozhodnutí diagnostického ústavu ani přezkoumat 1).

Podle oficiálních statistik i výzkumů 2) je velká část dětí umístěna do dětských domovů nikoli proto, že je rodiče nechtějí, ale proto, že nemají např. vhodné bytové podmínky, protože dítě je těžce zdravotně postižené a vyžadovalo by celodenní péči apod. Tito rodiče by neměli s dítětem ztratit kontakt, aby se dítě mohlo do své původní rodiny při zlepšení situace vrátit. Tzv. „smluvní rodiny“ nemají plnit roli adoptivních rodičů, je však vzhledem k tradici v ČR pravděpodobné, že si v řadě takovýchto případů k dítěti vypěstují silný citový vztah, a jeho návrat do původní rodiny nebudou podporovat. To může vést k řadě právních sporů a rodinných tragedií.

Právní úprava smluvních rodin je naprosto nedostatečná - není řečeno, jaká budou práva a povinnosti dítěte, smluvního rodiče, vlastního rodiče, jak budou smluvní rodiny kontrolovány atd. Situaci zhoršuje i to, že v praxi neexistuje systém podpory smluvních rodičů ani pěstounů, nejsou stanovena ani minimální zákonná kriteria na jejich vzdělání, psychologickou průpravu a pod.

Proto zástupci tří nestátních neziskových organizací Středisko pomoci rodinám (STŘEP), Středisko náhradní rodinné péče a Ekologický právní servis vytvořili neformální skupinu a vyzývají odbornou i jinou veřejnost, aby při zvážení všech rizik, která institut smluvních rodin obsahuje, podpořila veřejnou diskusi na toto téma a naši snahu o změnu zákona.

STŘEP: Věra Bechyňová, ředitelka, Senovážná 2, Praha 1, tel. 24232261, strep@centrum.cz

EPS: Radka Jelínková, vedoucí projektu právní ochrany dětí, Kostnická 1324, Tábor 1, tel. 0604/310187, eps.tabor@ecn.cz

Středisko NRP, Věduna Bubleová, ředitelka, Jelení 91, Praha 1, tel. 33355309, nrp@volny.cz

1) Zavedená úprava smluvních rodin se tak dostává do rozporu s ústavními zákony a mezinárodními úmluvami; zejm. nerespektuje čl. 4 Úmluvy o právech dítěte, který svěřuje ochranu základních práv a svobod soudní moci a může se lehce dostat do rozporu s čl. 16 Úmluvy, který zakotvuje ochranu dítěte před vystavením svévolnému zasahování do jeho soukromého života.

2) Viz. oficiální statistiky UZIS nebo Zpráva o stávajícím stavu náhradní rodinné péče (vydalo o.s. DOM), z níž vyplývá, že pouze 3% dětí bylo v r. 2000 přijato do kojeneckých ústavů z důvodů týrání, ostatní děti z důvodů sociálních či zdravotních. K podobným závěrům došel i ČHV ve zprávě o Monitoringu kojeneckých ústavů.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: