Zůstane Spolana na „věčné” časy zamořena rtutí?
8.4.2002
PRAHA [Arnika]
Autor: MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti toxických látek
„ARNIKA považuje za absurdní, aby bylo zamoření rtutí zakonzervováno v betonovém sarkofágu za stovky milionů korun. A přitom by šlo jen o drahou toxickou konzervu zanechanou od Spolany našim potomkům,” uvedl RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu ARNIKY „Toxické látky a odpady".
Rtuť je velmi nebezpečná látka ohrožující lidské zdraví i životní prostředí. Ve Spolaně se na břehu Labe nachází přes 250 tun této toxické látky a jejích organických i anorganických sloučenin. Rtuť zamořila výrobní objekty i půdu při elektrolytické výrobě jedovatého chlóru, který Spolana využívá jako surovinu např. k produkci PVC.
Tuny rtuti nacházející se v záplavové oblasti Labe nechávalo vedení Spolany přes 20 let na pospas působení živlů. Přitom je areál závodu zamořen rtutí v objektech a na pozemcích, které by mohla zaplavit už případná 20-tiletá povodeň na Labi(1). „Jen štěstí vděčíme za to, že případná povodeň nevyplavila toxické látky ze Spolany do Labe”, konstatoval Petrlík.
Ačkoli se už v roce 1994 Fond národního majetku zavázal zaplatit Spolaně likvidaci toxického zamoření (2), až v loňském roce byly veřejnosti předloženy tři možnosti, jak s toxickou rtutí naložit. „Sami autoři však dvě varianty považují za nebezpečné a firma Ekosystém patrně navrhla tyto dvě neprůchodné možnosti hlavně proto, aby si připravila půdu pro prosazení už dávno předem vybrané varianty - betonového sarkofágu,” uvedl MUDr. Miroslav Šuta, odborný konzultant v oblasti toxických látek
1) V podzemní vodě pod rtutí zamořenými objekty bylo naměřeno pH od poměrně zásaditého (pH=9) až po extrémně kyselé (pH=1). Zdroj: EKOSYSTEM: Dokumentace o hodnocení vlivů stavby na životní prostředí (EIA), Stavba - sanace staré amalgamové elektrolýzy, duben 2001
2) FNM ČR podepsal v roce 1994 smlouvu č. 34/94, v níž se zavázal financovat řešení starých ekologických zátěží ve Spolaně až do výše 4,329 mld Kč, ale smlouvu FNM odmítá zveřejnit. Více viz http://www.greenpeace.cz/release/02/020402.htm