Blanický rytíř za rok 2001 vyhlášen

29.3.2002
VLAŠIM [ČSOP Vlašim]

V roce 2002 bylo již počtvrté udělováno ocenění Blanický rytíř fyzické osobě, která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. Ocenění udělovaly třem navrženým kandidátům neziskové organizace Podblanicka, konkrétně Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim (administrátor ceny), občanské sdružení Chlum Čerčany, Vlastivědný klub P.A.N. Vlasáka Vlašim, Vlastivědný klub Votice, Vlastivědný klub Český Merán, o. p. s. Český Merán, Klub mladých Sedlec-Prčice, Sdružení Přátel Chotýšan, Okresní sdružení ČSOP Benešov, Vlastivědný klub Šternberk, Vlastivědný klub Týnec nad Sázavou a okolí, Podblanický vědeckotechnický klub železniční, Podblanické infocentrum, Vlašimské hudební mládí a Vlašimská astronomická společnost. Pro připomenutí, dosud jsou nositeli ocenění Blanický rytíř (podle abecedy):

Celkem bylo podáno 14 písemných nominací na 11 osob.

Pan Miroslav BERKA z Týnce nad Sázavou
Pan Ladislav HEJNÝ z Pravonína
Pan Antonín HOLUBOVSKÝ z Votic
Pan MVDr. Jiří HOSTEK z Vlašimi
Pan Ing. Jiří KOFROŇ ze Sedlce-Prčice.
Pan prof. František MIKA ze Sedlce-Prčice
Pan Prof. PhDr. Josef PETRÁŃ, CSc. z Ouběnic
Paní PhDr. Ivana VRÁNOVÁ z Čechtic
Pan Ing. Bohuslav VTÍPIL ze Sázavy
Paní učitelka Jarmila ZÁBRANSKÁ z Vlašimi
Pan Ing. Václav ZEMEK z Domašína

O ocenění rozhodla porota složená ze zástupců jednotlivých nevládních organizací. Její práce byla velmi obtížná. Nakonec rozhodla o udělení ceny těmto třem nominovaným:

Slavnostního udělování, které proběhlo v obřadní síni vlašimského zámku, se účastnilo na padesát hostů kulturního, společenského i politického života regionu. Na půdě města přítomné přivítal místostarosta Vlašimi Ing. Josef Volenec.

Blaničtí rytíři obdrželi již tradičně kromě pěkného diplomu každý svou originální velmi hodnotnou pískovcovou sochu Blanického rytíře od akademického sochaře Daniela Talavery. Pořízení těchto soch sponzorovala firma Rabbit a. s. Trhový Štěpánov.

Na závěr slavnostního aktu byla zveřejněna výzva k nominování na Blanické rytíře za rok 2002, kteří budou uděleni v roce 2003. Nominována může být fyzická (nikoli tedy právnická) osoba která se významně zasloužila o ochranu a rozvoj přírodního a kulturního dědictví Podblanicka. A to za mimořádný čin v uplynulém roce (popř. dokončený v uplynulém roce) nebo za celoživotní dílo (ve výjimečných případech může být ocenění uděleno i in memoriam). Nominaci může podat kdokoli, tedy jednotlivý občan, obec, zájmový spolek písemně na adresu Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim. Nominace musí obsahovat titul, jméno a příjmení kandidáta, datum jeho narození, odůvodnění nominace a jeho kontaktní adresu popř. telefon. Uzávěrka nominací je v březnu 2003.
Jan Urban

Podblanické ekocentrum ČSOP Vlašim
Pláteníkova 264, 258 01 Vlašim
Tel./fax: 0303–845169, 845965
E-mail: vlasim@csop.cz
URL: http://www.csop.cz

Pohotovostní telefon Stanice pro handicapované živočichy: 0777-800460 (Mgr. Pavel Čech)


Příloha:

Rozhodnutím poroty neziskových organizací Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan Miroslav Berka z Týnce nad Sázavou, in memoriam.

Návrhy na udělení ceny Miroslavu Berkovi se sešli nezávisle dvě.

Pan Miroslav Berka se narodil 23.7.1930 v osadě Chrást nad Sázavou. Po studiu na obecné a měšťanské škole absolvoval Střední odbornou školu železniční ve Valticích na Moravě. Osm let byl výpravčím v různých stanicích včetně Vršovic, než se v r. 1960 stal náčelníkem železniční stanice v Týnci nad Sázavou.

Krátce poté byl pro svůj zanícený vztah k rodnému kraji a jeho historii i pro své další osobní kvality zvolen předsedou MNV v Týnci nad Sázavou. Za jeho působení byl Týnec v roce 1969 prohlášen městem. Funkci předsedy zastával až do roku 1970, kdy byl pro své sympatie s “pražským jarem” a pro odpor k srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy donucen odejít i z místa náčelníka železniční stanice. Miroslav Berka se pak podílel na rekonstrukci posázavské trati, kde nejdříve podbíjel pražce a později se stal stavbyvedoucím.

V listopadu 1989 se zúčastnil založení Občanského fóra v Týnci a záhy byl kooptován na uvolněné místo předsedy MěNV. V prvních svobodných volbách v r. 1990 byl pak zastupitelstvem zvolen starostou města Týnec nad Sázavou. V závěru volebního období však prodělal mozkovou příhodu a zhoršený zdravotní stav mu následně znemožnil, aby opět kandidoval v r. 1994.

Přes potíže s chůzí i řečí si dokázal uchovat duševní svěžest a napsat řadu zajímavých článků do týdeníku Jiskra, Týneckých listů a časopisu Pod Blaníkem. Již koncem 60. let vydal publikaci o hradu Zbořený Kostelec a v 80. letech knihu o Posázavském pacifiku, nevydán zůstal rukopis jeho knihy o vorařství, který dopsal nedlouho před svou smrtí. O historii, a především o historii svého rodného kraje, se Miroslav Berka zajímal již od mládí. Jistě proto nepřekvapí, že se v r. 1955 stal zakládajícím členem vlastivědného kroužku , který v té době existoval jako pracovní skupina při Místní osvětové besedě pro založení Městského muzea v Týnci. Po obnovení činnosti kroužku jako vlastivědné komise MěÚ v r.1995 se opět stal jeho členem. Přestože pro své zdravotní problémy se na jeho práci nemohl přímo podílet, pozorně sledoval jeho vývoj a změnu na Vlastivědný klub města Týnec nad Sázavou a okolí v r. 1998.

Miroslav Berka, který zemřel 28.7.2001, po celý svůj život nepřestal shromažďovat vzpomínky pamětníků, informace z archivů, publikace, články a fotografie k historii Týnecka. Množství z takto získaných vědomostí zpřístupnil široké veřejnosti ve svých článcích a knihách, ale jejich nemalá část také dosud zůstala uložena v jeho bohatém osobním archivu.

Rozhodnutím poroty neziskových organizací Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo pan profesor František Mika ze Sedlce-Prčice.

Pan František Mika se narodil 16.10.1923 v Praze, vystudoval výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě UK a pracoval většinou jako propagační grafik.

Od r. 1970 začal ve svém volném čase s kreslením kapliček v Českém Meránu a okolí – rodném to kraji svých rodičů. Po r. 1989 se natrvalo usadil v Sedlci-Prčici, citlivě tu zrenovoval starou chalupu tak, že v ní pohodlně bydlí a místo, aby si v poklidu užíval důchodu, pustil se vedle svých oblíbených kapliček do další práce jako např.:

- dal dohromady junáckou drobotinu a na pravidelných schůzkách je učil vedle obvyklých skautských dovedností hlavně lásce a ohledu k přírodě; i perfektní letní tábor pro ně dokázal zařídit

- stál u zrodu další zdejší organizace s ušlechtilými cíli – Klubu mladých v Sedlci-Prčici a také u zrodu Vlastivědného klubu Český Merán

- je členem redakční rady sborníku Český Merán

- byl jedním z hlavních iniciátorů nových vydání několika starých vlastivědných publikací, jako např. Vlasákova Okresu sedleckého

- v r. 1995 vydal půvabnou publikaci První putování za kapličkami Českého Meránu

- je dlouholetým zpravodajem státní památkové péče.

Výčet všech jeho činností na poli ochrany a rozvoje přírodního a kulturního dědictví Podblanicka a výchovy mládeže by byl dlouhý, neboť i dnes, kdy ho zdraví zrazuje, se stále snaží usilovně pracovat.






Rozhodnutím poroty neziskových organizací Podblanicka získává čestnou cenu Blanický rytíř za celoživotní dílo profesor českých dějin na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a ředitel Ústavu dějin Univerzity Karlovy pan Josef Petráň z Ouběnic.

Univerzitní profesor Josef Petráň se narodil 23. srpna 1930 v Ouběnicích. Ve svém rodišti získal vřelý vztah k Podblanicku, s nímž zůstal bytostně spjat po celý život. Podblanicko rovněž usměrnilo vědecký zájem prof. Petráně k dějinám zemědělství, českého lidu a hmotné kultury. Stal se jedním z našich nejvýznamnějších odborníků, uznávaným v evropském a světovém měřítku. Přesto Podblanicko Josefu Petráňovi zůstalo domovem a věnoval mu nemalou část svého vědeckého díla a organizačních schopností. Od sklonku šedesátých let propagoval Josef Petráň moderně pojatý regionalismus a naznačoval jeho přínos pro národní dějiny. Podílel se na přípravě koncepcí regionálního výzkumu na Podblanicku a od roku 1973 redigoval v krajině složité společenské situaci společenskovědní část Sborníku vlastivědných prací z Podblanicka. Okolo jeho redakční rady soustředil kolektiv autorů z řad předních pražských a regionálních odborníků, začínajících autorů i poučených laiků. Sborník vlastivědných prací z Podblanicka se stal jedním z nejvýznamnějších, pravidelně vycházejících sborníků v České republice. Na stránkách Sborníku byly publikovány i zásadní regionální práce prof. Petráně. Zároveň se prof. Petráň ujal i redigování prvního významnějšího shrnutí poznatků o podblanickém regionu v publikaci Benešovsko-Podblanicko a inicioval i další regionální vydavatelské počiny.
Vrcholem Petráňova regionálního díla je monografie Příběh Ouběnic v Podblanické krajině, kterou prof. Petráň věnoval svým rodákům a která v r. 2001 vyšla také v prestižní edici Dějiny a současnost Nakladatelství Lidové noviny. V této publikaci završil své pojetí “dějin viděných zdola, blízkým nedějinám”, vycházející z vidění dějinných událostí z pohledu venkovského člověka, jehož činy jsou v historických pramenech obtížně postižitelné a jen výjimečně se dostávají do zorného pole tzv. velkého dějepisu.
S životopisem a monumentálním dílem Josefa Petráně se může každý zájemce seznámit v biografických medailonech a jejich bibliografických přílohách vydaných k jeho jubileím. Nejnovější shrnutí a zhodnocení díla profesora Petráně představuje sborník k jeho 70. narozeninám, který v současné době vydává Historický ústav Akademie věd ČR.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: