Lidská práva pro občany a soudce?

15. 10. 2004 - Ferdinand Němec

Se zaujetím, ale i rozpaky sledujeme zvolna se rozbíhající diskusi na téma „Je v souladu s ústavními principy klást ještě po jejich jmenování na soudce nějaké nároky a je možné nějak změnit jejich současné postavení ve společnosti?“.

Slyšeli jsme nejprve vyjádření v tom smyslu, že se něco podobného chystá, vzápětí ale následoval přímo příval reakcí z úst čelných představitelů soudcovského stavu a ani jeden z nich nepřipustil, že by mohlo být současné uspořádání problematické, či dokonce špatné. Všichni svorně volají : „Naše postavení ve společnosti je zcela výjimečné. Závisí na něm správná funkce státu a je základem demokracie, práva a jistot pro občana. Ani naše postavení, ani naše rozhodnutí nesmí být ničím omezována a určována. Jednou jmenovaný soudce musí být soudcem nadosmrti a jeho rozhodnutí jsou posvátná a nezpochybnitelná“.

Protiústavnost takových snah byla dokládána mj. tím, že už jednou Ústavní soud rozhodl proti nějaké navrhované změně.

Snad by se v této diskusi měl brát v úvahu také názor občanů, kteří se ovšem nejprve musí vyjádřit. Vědomi si této skutečnosti, chceme svůj názor říci.

Nebudeme operovat s žádnými soudními řády, či jinými předpisy, které ostatně ani neznáme. Jsme přesvědčeni, že nám k posouzení problému zcela postačí jediný zákon a to Listina základních práv a svobod. Ani tady se nebudeme pokoušet o nějaké detailní právní analýzy. Vyjdeme pouze ze základní myšlenky Listiny a tou je zcela nepochybně konstatování, že jsme si všichni rovni. Soustavně se sice ve všech možných souvislostech a situacích setkáváme s tím, že se někteří naši spoluobčané pokoušejí prezentovat a jednat jako „rovnější“, je ale na nás, zda na tuto „hru“ přistoupíme, nebo naopak všechny tyto snahy a jejich nositele rázně odkážeme do patřičných mezí.

Soudci jsou lidé ze stejného masa i kostí, jako všichni ostatní. Liší se pouze tím, že si jako své povolání nevybrali některé z těch, která mají ostatní a která jsou pro řádný chod společnosti zrovna tak nutná, jako profese soudce. Je snad mezi ostatními profesemi taková, která by svému nositeli skýtala podobná privilegia, jaká pro sebe požadují soudci? Doživotní záruku a beztrestnost při pochybení.

Kdokoliv z nás pochybí (nebudeme uvádět všechny možné příklady, každý jich zná jistě dost) a způsobí tím nějakou škodu, nese za svou chybu plnou odpovědnost a právě soudci by to měli vědět nejlépe, protože oni ho soudí.

Soudí vždy spravedlivě a v souladu se zákonem ? Než vyjádříme své pocity a osobní zkušenosti, budeme citovat španělské přísloví, které praví: „Lepší než znalost práva je známost u soudu“. Toto přísloví nesporně vyjadřuje zkušenosti především z minulosti. My jsme ovšem přesvědčeni, že má plnou platnost i pro současnost a pro soudy naše (myšleno v ČR). Na základě vlastních zkušeností můžeme doložit a prokázat řadu případů, kdy soud rozhodl zcela jednoznačně chybně a to v jednoduchých situacích, které by i laik posoudil lépe. Občas to uznal i odvolací soud (jde o výjimečnou věc, soudci se obvykle spíš snaží pochybení svých kolegů „zaretušovat“). V několika případech jsme podali stížnost proti rozhodnutí soudce případně vyjádřili pochybnost o jeho profesní a lidské způsobilosti zastávat ve společnosti tak důležitou funkci. Výsledek byl nulový. Po těchto zkušenostech jsme přesvědčeni, že „soudcovská komora“ nemá žádné „samočistící“ mechanizmy, kterými by se zbavovala těch lidí, kteří soudcovskému stavu dělají ostudu a má-li, pak rozhodně nemá zájem je používat.

Obracíme se proto na veřejnost a ústavní činitele s naléhavou prosbou. Nenechte o tom, jaké budou rámcové podmínky pro činnost soudů rozhodovat samotné soudce. Tito lidé ve svém egocentrizmu a neúměrném dramatizování své role ve společnosti zřejmě nejsou schopni se podívat na problém objektivně.

Kdyby měly být soudcům jejich dnešní výhody ponechány, potom přiznejte stejné právo i všem ostatním profesím a nebo novelizujte Listinu základních práv a svobod. Současné znění by nebylo vhodné.


Za podnikatele poškozené zmanipulovanými konkurzy
(k čemuž svým dílem přispěly i soudy)

Ing. Němec Ferdinand
Vítězná 1568, Slaný

DISKUSE - KOMENTÁŘE: