Pouze text - only text Econnect Zpravodajství Informační servis pro NNO
- Kalendář akcí | Práce v NNO | Katalog odkazů | Občan TOPlist
- -
Pouze text - only text
logo Econnectu Zpravodajství
pro registrované uživatele pro novináře pouze text English
-
- - - - - - - - -
- -
-
Zpravodajství ze VŠECH oblastí Životní prostředí Lidská práva Sociální oblast Gender Regionální rozvoj Kultura Občanský sektor Internet
- -
Zpravodajství - vše
zpravodajstvi.ecn.cz > zpravodajství > zprávy
-
-

 zprávy

 komentáře

 tiskové zprávy

 témata

 multimedia

Selhání záložního systému švédských jaderných elektráren vyvolává otazníky ohledně bezpečnosti dalších reaktorů

4. 8. 2006 - BRNO [WISE Brno]

-foto-
-foto-
V úterý 25. července selhaly při zkratu vedení a následném havarijním odstavení reaktoru dva ze čtyř záložních generátorů ve švédské elektrárně Forsmark-1. Obsluha reaktoru měla následně kvůli výpadku proudu značné problémy zjistit, v jakém stavu se nachází reaktor. Poté, co byla stejná závada odhalena na bloku Forsmark-2 a test nevyloučil podobnou nehodu u bloků JE Oskarshamn-1 a 2, musely být v noci ze 2. na 3. srpna i další švédské reaktory odstaveny. Včera už oznámily i německé spolkové úřady, že zvažují podrobnou inspekci ve všech svých jaderných elektrárnách.

Reaktor prvního bloku švédské elektrárny Forsmark byl automaticky odstaven poté, co 25. července odpoledne došlo ke zkratu v rozvodné stanici o napětí 400 kilovoltů. Ve chvíli, kdy nefunguje rozvodná síť a zároveň se reaktor ocitne mimo provoz, musí být elektrárna schopná vyrábět dostatek energie pro fungování bezpečnostních a řídících systémů ve svých vlastních záložních zdrojích. K tomu slouží záložní generátory, které pak nouzově napájejí chladící čerpadla, motory, ventily, řídící počítače, měřící zařízení i osvětlení v místnostech, odkud operátoři ovládají reaktor.

Po odstavení reaktoru Forsmark-1 se ale ukázalo, že dva ze čtyř záložních generátorů nejsou schopny energii do vnitřní sítě dodávat. Obsluze se podařilo chybu ručně opravit až po dvaceti minutách.

Nehoda byla předběžně označena stupněm 2 na mezinárodní škále INES, která představuje stupnici závažnosti jaderných nehod od nejnižší 0 po nejvyšší 7. Oficiální zprávy opakovaně označují nehodu přívlastkem „vážná“ a „nečekaná“. Státní jaderný inspektorát SKI vzápětí nařídil, že reaktor nesmí být znovu nastartován, než inspektoři pečlivě prošetří příčiny, schválí nezbytné opravy a teprve poté vydají povolení k provozu.

První zpráva inspektorů SKI z 31. července konstatuje, že během výpadku měli operátoři velké problémy s kontrolou reaktoru, protože v důsledku nedostatku energie nefungovala řada měřících přístrojů, poblikávaly a vypadávaly i obrazovky počítačů na řídících pultech. Obtíže měli zejména s přesným určením polohy řídících tyčí uvnitř reaktoru. Během incidentu se také automaticky na chvíli spustil systém havarijního chlazení reaktoru i sprchový systém uvnitř kontejnmentu.

Reaktor Forsmark-1 má elektrický výkon 1016 MW a je to tzv. varný lehkovodní reaktor (BWR) od firmy Asea, stejně jako druhý a třetí blok téže elektrárny. Tři varné reaktory stejného typu jsou i v další švédské jaderné elektrárně Oskarshamn, dva jsou i ve finské elektrárně Olkiluoto. Systém záložních generátorů pro reaktor Forsmark-1 dodala firma Siemens AEG v roce 1993. Ta již v minulosti údajně upozornila vedení elektrárny, že u nich může dojít k selhání měničů, jako se to stalo již dříve v Německu, a že by proto měla provést na generátorech potřebné úpravy.

Zástupce ředitele oddělení jaderné bezpečnosti v SKI, Bo Liwaang, konstatoval, že během incidentu „nemohli operátoři v řídící místnosti dostatečně dohlížet na reaktor a mnoho informací a ukazatelů nebylo vinou nedostatku energie k dispozici“. Podle něj bude také třeba prozkoumat, jestli nemůže dojít k ještě horší situaci ve chvíli, kdyby došlo ke zvýšení maximálního výkonu reaktorů, o které elektrárenská společnost provozující elektrárnu Forsmark požádala.

Státní inspektorát požádal, aby provozovatelé ostatních reaktorů ve Švédsku provedli kontrolu, zda podobné selhání nehrozí i na dalších jaderných blocích, včetně tří tlakovodních od firmy Westinghouse v elektrárně Ringhals. K podobné situaci totiž může snadno dojít kdekoliv například v důsledku zasažení elektrického vedení bleskem.

Při následných zkouškách se ukázalo, že další dva švédské reaktory v JE Oskarshamn-1 a 2 nedokáží vyloučit podobnou nehodu, takže byly v noci ze 2. na 3. srpna odstaveny. Také druhý blok JE Forsmark trpí stejnou závadou, ten ale byl již v době nehody prvního bloku mimo provoz kvůli údržbě. Celkově tak bylo kvůli třináct let staré konstrukční závadě náhle a neplánovaně vyřazeno z provozu 20 % veškeré elektrárenské kapacity ve Švédsku.

Podle vyjádření bývalého ředitele jaderné elektrárny Forsmark by v případě, že by souběžně nastaly další komplikace, mohlo dojít až k tavení reaktoru. Analýzy americké Komise pro jadernou bezpečnost (NRC) uvádějí, že výpadky vlastního zásobování energií představují klíčový faktor pro vznik těžké nehody spojené s tavením aktivní zóny reaktoru. Podle tamní studie z roku 2001 začíná polovina z veškerých teoreticky modelovaných situací vedoucích k těžké jaderné havárii právě výpadkem vnitřní energetické sítě.

Záložní generátory se sice zkušebně mají spouštět jednou nebo dvakrát za měsíc, ale zkoušky ukazují, že často selhávají. Například v roce 1999 dostala americká NRC 32 zpráv o potížích s generátory na téměř polovině všech reaktorů v USA. V Německu se zase v roce 2003 čtvrtina všech zpráv o incidentech v jaderných elektrárnách týkala problémů se záložními zdroji energie, z toho polovina šla na vrub přímo dieselgenerátorům.

Problém je také v tom, že bezpečnostní a technické požadavky na záložní systémy pocházejí z 80. let, kdy ve srovnání s dneškem nebyla ještě rizika selhání rozvodných sítí a rozsáhlých výpadků přenosové soustavy tak vysoká. Dnes k nim přispívá vyšší počet extrémních klimatických jevů, liberalizace trhu s elektřinou a s tím související snaha šetřit na provozních nákladech, nebo i možnost teroristického útoku, který by mohl ochromit zásobování elektřinou na rozsáhlých územích.

Jen v roce 2003 došlo v USA a v Kanadě vinou výpadků v sítích k nouzovému odstavení 22 reaktorů, v září téhož roku postihly dva velké výpadky i Evropu: nejprve Dánsko a Švédsko (kde byly vyřazeny z provozu tři jaderné bloky) a následně Itálii.

Podobná selhání, k jakému došlo minulý týden ve Švédsku, se přitom opakovala už v minulosti, aniž by si z nich jaderný průmysl dokázal odnést ponaučení. Konkrétně velmi podobný případ nastal 4. července 2005 v belgické elektrárně Tihange-2. Byl rovněž označen stupněm závažnosti 2 na škále INES, protože zde nefungovaly řádně dva ze tří záložních generátorů, a to vinou selhání několik měsíců před tím instalované rozvodné skříně na 380 voltů.

Organizace Greenpeace ve světle těchto informací žádá, aby Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) prosadila potřebné zkoušky u všech více než čtyř stovek jaderných reaktorů na celém světě.


Jan Beránek

DISKUSE - KOMENTÁŘE:


Služby Econnectu

ToolkitUnavuje vás tvorba www stránek v HTML?
Nemá váš webmaster čas na jejich aktualizaci?
S publikačním systémem TOOLKIT to zvládnete SNADNO, RYCHLE A SAMI:
VYZKOUŠEJTE ZDARMA!
vytisknoutvytisknout
Logo Econnectu Easy CONNECTion - snadné spojení mezi lidmi, kteří mění svět
Webhosting, webdesign a publikační systém Toolkit - Econnect
Econnect,o.s.; Českomalínská 23; 160 00 Praha 6; tel: 224 311 780; econnect@ecn.cz