Laureátem ceny Františka Kriegla se stal Yekta Uzunoglu
10. 4. 2006 - PRAHA [Radio Praha]
Uzunoglu je v Česku již 12 let bez výsledku souzen pro podezření z vydírání a omezování osobní svobody. V roce 1994 byl zadržen a strávil ve vazbě 31 měsíců. Dosud soudy nevynesly konečný verdikt. Trestní stíhání bylo v roce 2003 zastaveno, protože bylo porušeno právo obviněných na spravedlivý proces v přiměřené lhůtě. To se nelíbilo ani žalobkyni, ani obžalovanému. Státní zástupkyně odmítla zavinění prodlevy; Uzunoglu zase věří, že jedině veřejné soudní líčení očistí jeho jméno.
Na pochybnosti o transparentnosti procesu v minulosti upozorňovaly význačné osobnosti, mimo jiné i bývalý ministr kultury Pavel Dostál. Skupina představitelů veřejného života letos v březnu v otevřeném dopise obvinila české politiky, soudce a státní zástupce z nečinnosti a selhání v kauze. Dopis podepsali například poslanci Taťána Fischerová a Svatopluk Karásek, někdejší mluvčí Charty 77 Dana Němcová, senátoři Jaromír Štětina a Karel Schwarzenberg, novinářka Petruška Šustrová či socioložka Jiřina Šiklová.
Uzunoglu je se třemi svými krajany obžalován za to, že se v roce 1994 údajně podílel na mučení jiných dvou krajanů. Uzunoglu tvrdí, že se stal obětí spiknutí. Soud by měl pokračovat koncem května.
Uzunoglu se narodil v roce 1953 v Turecku. Angažoval se v různých hnutích bojujících za práva Kurdů. Vystudoval v Praze lékařství a usadil se v Československu a Německu. Byl členem organizace Lékaři bez hranic. Podílel se na vydání kurdské gramatiky. Přeložil do kurdštiny části Bible a několik děl Karla Čapka. Do češtiny přeložil přísloví kurdského lidu. V roce 1979 byl vypovězen z Československa, vrátil se v roce 1990.
Cena byla ustavena ve Stockholmu v roce 1987. Ocenění připomíná postoj československého politika Františka Kriegla, který jako jediný z tehdejších představitelů odmítl po obsazení republiky vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podepsat potupný diktát. Loni Nadace Charty 77 cenu udělila československým občanům německé národnosti, kteří se před druhou světovou válkou, na rozdíl od většiny svých krajanů, odmítli připojit k nacistickému hnutí Konrada Henleina.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout