Třetí ročník konference Tvář naší země - krajina domova se zaměří na téma česká krajina v Evropské unii
10.2.2004
[Společnost pro krajinu]
Autor: Karel Čapek, tel: 233 337 803
Zvolené téma, volně řečeno "Česká krajina v Evropské unii", odborníci rozčlenili do čtyř bloků:
Zemědělství a venkov - klíč k budoucnosti evropské krajiny
- garant: ing. Michal Pospíšil (pospisil.integro@quick.cz)
Trendy urbanizace evropského prostoru
- garant: JUDr. Jiří Plos (jiri.plos@cka.cc)
Identifikace s místem a krajinou jako základ Evropy regionů
- garant: ing. arch. Ivan Plicka (sps@ok.cz)
Naše krajina jako součást kulturního prostoru Evropy
- garant oblasti kulturní: MUDr. Tomáš Hájek (tomas_hajek@env.cz)
- garant oblasti přírodní: RNDr. Václav Petříček (petricek@nature.cz)
Témata úzce souvisejí s aktuální proměnou společné zemědělské politiky. Ta přesune prostředky z dotací výroby k platbám za údržbu krajiny a zvyšování její biodiverzity a ekologické stability. U nás, v zemi, odkud voda odtéká, se navíc počítá i s podporou hydrologického zdraví krajiny.
Část prostředků z dosavadní podpory zemědělství se má přesouvat i na rozvoj venkovských oblastí. Při zemědělské produkci půjde především o podporu pracovně náročnějších forem ekologického hospodaření a komplexních soustav pěstování a místního využití biomasy jako obnovitelného zdroje energie. Z nezemědělských činností lze čekat přímou podporu místního zpracovatelského průmyslu a turistiky a nepřímou, podporami budování nebo modernizace infrastruktury i ostatní formy drobného a středního podnikání. S tím souvisí i snahy obnovit nebo uvést do souladu vazby měst a jejich okolí.
EU se rodí na myšlence solidarity a spolupráce národních států. V budoucnu se však bude muset opírat o solidaritu a spolupráci Evropanů. Aby mohl člověk patřit do Evropy a nést odpovědnost za její směřování a hodnoty, musí napřed patřit do konkrétního místa v ní a nést odpovědnost za komunitu své obce a vzhled jejího okolí. Pak teprve může doufat, že při obdobné starosti jiných na tom bude dobře jeho region i Evropa. Proto je identifikace s místem součástí řady projektů a programů - např. právě obnovy a rozvoje venkova.
Identifikaci s místem předjímá i Evropská úmluva o krajině, ke které v roce 2002 přistoupila i naše republika. Vedle biologických a estetických hodnot si všímá též kulturních hodnot krajiny. Signatářům úmluvy pak ukládá přijmout zákony chránící dochované hodnoty jejich národních krajin i opatření, která budou uvedené krajinné hodnoty rozvíjet jak přímo formou podpory, tak nepřímo formou deklarace priority tohoto zájmu v regionálních a odvětvových programech nebo v konkrétních správních řízeních.
Přestože jsou trendy nakládání s prostorem a krajinou v EU pro naši krajinu vcelku příznivé, je tu velká neznámá - a možná i hrozba: za jakých okolností se budou uskutečňovat nové tranzitní vztahy sjednoceného prostoru Evropy . . .
Je tu však také příležitost vstoupit s naší zkušeností do celoevropské diskuze o využití společného evropského prostoru, v čase konference již i našeho.
Reprezentativní publikace
Také u příležitosti 3. ročníku konference se připravuje k vydání nevšední publikace, která naváže na titul Místa hodná paměti, a to mapováním historie po roce 1945. Z tohoto období budou vybrány rok po roce takové události, které z pohledu a výkladu své doby byly něčím důležité nebo byly za důležité z politických důvodů vydávány. Výběr míst bude inspirován články z tisku, přičemž dobové texty budou konfrontovány se snímky lokalit dnes. Oproti předchozí knize tentokrát půjde spíše o mozaiku textů a fotografií.
Konferenci doplní také výstavy studentů FAMU, katedry fotografie. Prvním počinem bude představení projektu s názvem Otisky člověka v krajině uskutečněného v akademickém roce 2002-2003. Návazně začali studenti pracovat na projektu Krajiny na kraji republiky. Po dva roky si mladí adepti fotografie budou všímat oblastí kolem hranic ČR a sledovat nejrůznější aspekty jejich proměny po roce 1945 (společenské, krajinné, urbanistické, hospodářské atd.)
Ke spolupořadatelství konference se hlásí shodný okruh institucí a organizací jako ve druhém ročníku, tj. Senát Parlamentu ČR, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo kultury, Akademie výtvarných umění, Asociace soukromého zemědělství, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Správa chráněných krajinných oblastí ČR, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, Ekologická sekce České křesťanské akademie a Společnost pro trvale udržitelný život.
Úspěch první konference, konané v únoru 2001, dokázal životaschopnost myšlenky historicky prvního fóra výrazně nadrezortní povahy. Na konferenci si v nebývalém počtu vzájemně naslouchali odborníci, kteří se často názorově míjejí, ale jejichž profesní působení i životní orientace se cíleně vztahují ke krajině. Ve slibné míře se tak začalo naplňovat hlavní poslání konference i návazných počinů:
- obrátit pozornost k prostředí našich sídel a volné krajiny k tomu, co ovlivňuje jejich vzhled a kvalitu, i k tomu, jak zpětně působí na společnost;
- přispět k hlubšímu pochopení našeho místa na zemi a následně ke korekci našich zájmů, kterými svou krajinu ovlivňujeme.
Druhý ročník konference v roce 2002 byl zaměřen na otázku, co máme a můžeme s naší krajinou dělat, co tomu brání a co to vyžaduje. Konference položila důraz na péči o krajinu jako o nenahraditelný přírodní zdroj a pramen poznání k uspokojení našich materiálních i duševních potřeb a vyzvala představitele politické reprezentace aby v přijímaných zákonech a opatřeních zlepšily postavení veřejnosti a nevládních organizací při rozhodování ve správě území a v zájmu vytvoření podmínek řádné péče o území ukončily jednostranně ekonomicky motivovaný tlak na zánik samostatnosti malých obcí a měnili daňový systém tak, aby nediskriminoval sídla s malým počtem obyvatel a bral v úvahu i rozsah spravovaného území.
Konferenci doplní prestižní výstava Proměny naší krajiny
pořádaná v Nostickém paláci v období listopadu až prosince
Výstava je určena širokému spektru veřejnosti. Nejrůznějším obrazovým materiálem bude dokumentovat charakteristické proměny vybraných krajinných celků v jejich historickém vývoji a civilizační proměně. Počítá s exponáty různorodé povahy - od historických rytin, vedut, plánů a map k obrazům, fotografiím, (leteckým snímkům) i současné reflexi tématu. Expozice se zaměří na zachycení proměny charakteristických míst v průběhu zhruba tří staletí, s akcentem na zásadní vývojové přelomy a s ohledem především na informační vypovídací hodnotu méně známého a z hlediska dějin umění méně prezentovaného materiálu.
Výstava je členěna na 9 částí, věnovaných vždy jednomu charakteristickému krajinnému celku. V rámci každého oddílu bude prezentován jeden významný fenomén proměny krajiny. Tématicky bude dokumentace tohoto fenoménu vycházet z materiálů krajinného celku, na který se odkáže, ale bude prezentován i na výrazných ukázkách z dalších míst.
Krajinný celek
1) Metropolitní region
2) Krušné hory a Mostecká pánev
3) České středohoří a Dolnooherská tabule
4) Český ráj a Podkrkonoší
5) Polabí
6) Budějovická a Třeboňská pánev
7) Českomoravská vrchovina
8) Bílé Karpaty a Jižní Morava
9) Beskydy a Ostravsko
Fenomén proměny krajiny
1) Periferie
2) Těžba a rekultivace
3) Sídelní struktura
4) Dominanty
5) Vodní stavby
6) Železnice
7) Cesty a silnice
8) Zemědělství
9) Industrializace
Bude vydán též katalog, členěný stejně jako výstava - 18 oboustranně tištěných trojlistů A4, devět věnovaných jednotlivým krajinným celkům a devět fenoménům proměny krajiny. Tyto volné trojlisty budou ve speciálních deskách. Publikace bude mít didaktický, populárně naučný charakter.
Oproti předcházející výstavě v Tereziánském křídle Pražského hradu, která byla sestavena zásadně z originálů obrazů a fotografií, počítá koncepce výstavy s uplatněním kvalitních, digitální technikou zhotovených reprodukcí, což umožní vtisknout výstavě putovní charakter (v případě zájmu bude přednostně zapůjčována do oblastí krajinných celků, kterých se týká). Výstavu bude v konkrétních místech možno doplňovat doprovodnými akcemi (přednáškami, projekcemi, doplňkovými výstavami - např. fotografií, výtvarných děl) i dalšími exponáty.
Realizační tým:
Ing. Ivan Dejmal - předseda organizačního výboru
Doc. PhDr. Jiří Kotalík, CSc. - hlavní kurátor
Ak. mal. Karel Čapek - koordinátor a produkce
Akad. arch. Emil Zavadil - architekt
Jaroslav Bárta - vydání publikace
Organizační kontakt:
Karel Čapek,
V Šáreckém údolí 98, 160 00 Praha 6
tel. fax: 233 337 803, mobil: 777 901 628
typoexpedice@raz-dva.cz, sareckeudoli@seznam.cz.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout