Ústavní výchova… peklo nebo ráj?

17.10.2003
PRAHA [Člověk v tísni]
Autor: Marta Lamperová, tel: marta.lamperova@pinf.cz

Život v ústavu dítě navždy poznamená. Život v nefunkční rodině ho může poznamenat mnohem víc. Rodinu dítěti ústav nenahradí — může se však o to snažit. A projekt Varianty tuto snahu podporuje.

Potřebujeme ústavy pro děti a mládež, nebo ne? Jakou roli v prostředí ústavní výchovy hraje či může hrát neziskový sektor? Co přesně nabízí pracovníkům dětských domovů a výchovných ústavů projekt Varianty, realizovaný společností Člověk v tísni?

Odpovědi na tyto i jiné otázky bychom Vám rádi nabídli na tiskové konferenci o projektu Varianty — Interkulturní vzdělávání, která se bude konat

4. 11. 2003 od 10:00 hod. v 1. patře kavárny Café Louvre



. . . peklo nebo ráj?

Jakou máme představu o dětských domovech a výchovných ústavech u nás? Co se nám při zmínce o ústavní výchově vybaví — uplakané dětské oči a šedivé zdi, nebo shluk rozesmátých tváří kolem tety, která se jim obětuje do roztrhání těla a nahrazuje jim tatínka i maminku dohromady?Obě možnosti mají k pravdě daleko.

Zázemí dobře fungující rodiny je pro dítě bezpochyby nenahraditelné — nelze očekávat, že by je dokázala plnohodnotně suplovat sebelepší instituce. Mnohdy ovšem představuje právě „péče milujících rodičů“ pro dítě bezprostřední ohrožení a odloučení od nich naopak záchranu, jindy o umístění dítěte do ústavu rodiče sami požádají.

V České republice pobývá v současné době v ústavní péči okolo sedmi tisíc dětí a naprostá většina z nich byla do ústavů umístěna v důsledku zanedbávání péče, zneužívání, týrání, alkoholismu či trestné činnosti rodičů apod. Počet žadatelů o pěstounskou péči je u nás mizivý a navíc rok od roku klesá — chceme--li tedy těmto dětem umožnit život ve stabilním, nepatologickém prostředí, bez ústavní výchovy se neobejdeme.

Prostředí ústavní výchovy v ČR se v poslední době výrazně mění. Společně se zlepšujícím se materiálním vybavením ústavů dochází především k transformaci internátních dětských domovů na domovy rodinného typu a obecně k navýšení individuální péče, které se dětem v ústavech dostává. Obětavá a velmi náročná práce vychovatelů bohužel nebývá veřejností vždy doceňována — někdy je dokonce vnímána i značně zkresleně. K tomu přispívají i případy, kdy je ústavní výchova v médiích i jinde z nejrůznějších důvodů zobrazována úmyslně v negativním světle.

Nikdo nemá zájem na tom, aby počet dětí v zařízeních ústavní výchovy narůstal. Rozhodnutí o umístění do ústavní péče je však vždy věcí soudu, nikoliv zařízení samotných. V nich pracují lidé, kteří především pomáhají potřebným dětem. Dětem, které možná mají nějakou představu o ráji, ale peklo mnohdy zažily doma na vlastní kůži.



Můj tatínek mě měl hodně rád, dokonce i v noci za mnou chodil do pokoje. Později mě začali mít hodně rádi i jeho kamarádi a tatínek mě jim půjčoval. Za peníze.
(Šimon, 8 let)

Rodiče nám říkali, že budeme v dětském domově jenom na chvíli. Brácha se k nim opravdu brzy vrátí, ale mně máma před týdnem řekla, že mě už zpátky nechce.
(Vašek, 10 let)

Když mi bylo 14 let, otěhotněla jsem. Rodiče se moc zlobili a řekli mi, že pokud nepůjdu na potrat, dají mě do děcáku. A tak jsem tady — i s malým.
(Lucka, 16 let)

Od mámy jsem byl odvezen poté, co umlátila mé dva mladší sourozence.
(Tomáš, 18 let)




Aktivity projektu Varianty — IKV v oblasti ústavní výchovy Náš projekt nabízí zaměstnancům dětských domovů a výchovných ústavů (DD a VÚ)především metodickou podporu, která jim pomáhá pracovat systematicky s volným časem klientů tak, aby u nich rozvíjeli specifické sociální dovednosti nezbytné pro život ve společnosti.

Vzniká metodická příručka, která bude obsahovat seznam sociálních kompetencí, jež by si mělo dítě osvojit (od zaplacení složenky na poště po řešení běžných konfliktů v mezilidských vztazích)a návrhy metodických postupů při jejich předávání. Po její distribuci by mělo dojít ke sjednocení a k systematizaci mimoškolní výchovy v zařízeních ústavní péče, kde náplň i forma této výchovy (kterou zaměstnanci DD a VÚ každopádně realizují)dnes závisí na přístupu jednotlivých zařízení.

Zaměstnancům DD a VÚ jsme nabídli kurz, jenž účastníkům zprostředkuje základy metodiky předávání právního povědomí, které je pro vstup jejich klientů na trh práce i obstarávání bydlení zcela zásadní. Ke kurzu vznikla také metodická příručka. Kurz interkulturní výchovy zaměstnancům DD a VÚ naopak umožní snáze připravovat děti na život v multikulturní společnosti.

Internetová právní poradna funguje na stránkách www. varianty. cz. Jejím cílem je poskytnout zaměstnancům zařízení ústavní výchovy odborné právní informace, které jim
pomohou řešit problémy, s nimiž se během výkonu svého zaměstnání setkávají.



Základní informace o zařízeních ústavní výchovy

Diagnostický ústav je vstupním diagnostickým zařízením, kterým prochází každý jedinec, má-li být umístěn do kolektivní péče. Do diagnostického ústavu jsou přijímány děti na základě žádosti rodičů nebo zákonných zástupců (tedy na dobrovolný pobyt), nebo na základě rozhodnutí soudu. Diagnostické ústavy děti vyšetřují, zjišťují, čím si prošly a jak je to poznamenalo, a určují jejich umístění a charakter následné péče.

Dětský domov pečuje o tělesně a duševně (relativně)zdravé děti bez výchovných problémů podle jejich individuálních potřeb. V současné době právě probíhá transformace všech domovů na tzv. rodinný typ — ve většině zařízení tedy již děti žijí v 6 –8-členných skupinkách a mají své kmenové vychovatele. Tím se navozuje prostředí klasicky fungující domácnosti, kterou děti ze života s rodiči mnohdy neznají.

Výchovný ústav (a dětský domov se školou)pečuje o děti se závažnými poruchami chování, u nichž byla nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova. Dětský domov se školou plní funkci dřívějších výchovných ústavů pro děti, je tedy určen dětem od 10 do 15 let;výchovný ústav dětem od 15 let výše. I zde se s dětmi pracuje ve výchovných skupinách a je kladen důraz na přípravu na jejich pozdější resocializaci.



Projekt Varianty — Interkulturní vzdělávání realizuje Člověk v tísni — spol. . při ČT, o. p. s.

Na realizaci aktivit v prostředí ústavní výchovy se jako partnerské organizace podílejí:
Dětský domov Smržovská, Praha Klánovice
Výchovný ústav Obořiště
Sdružení pro vzdělávání znevýhodněných dětí, Plzeň
Partners Czech, Praha

Realizační tým:

koordinátor
Mgr. Tomáš Jacko (společnost Člověk v tísni)

tým expertů
František Dvořák (VÚ Obořiště)
Mgr. Petr Jíra (DD Ústí nad Labem)
Michaela Kitzbergerová (Sdružení pro vzdělávání znevýhodněných dětí)
Mgr. Petr Michník (externí právník)
Petr Nejezchleba (DD Klánovice)
PhDr. Dana Rabiňáková (Partners Czech)

Projekt Varianty — Interkulturní vzdělávání je financován z prostředků Evropské unie a ze státního rozpočtu České republiky.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: