Vodní díla plavbě nepomohou

10.10.2003
DĚČÍN [ARNIKA - Program Ochrana přírody]
Autor: Jan Dostál, tel: 737 503 071

Podle vyjádření místopředsedy Senátu Mirka Topolánka, na dnešní tiskové konferenci v Děčíně, budou mít plánovaná vodní díla na dolním Labi značný význam v protipovodňové ochraně. Dokumentace k výstavbě však říká opak.

V souhrnné zprávě dokumentace hodnotící vliv plánované výstavby vodních děl na dolním Labi na životní prostředí (tzv. EIA) je výslovně napsáno, že jezy budou mít prakticky nulovou retenční schopnost, nejsou tedy schopné zadržovat přívalové vody.

„Z vystoupení některých politiků k vodním dílům na Labi je jasné, že buď o problematice nemají informace, nebo jsou tyto informace značně zkreslené“ řekl jeden z účastníků dnešní tiskové konference Jan Dostál. „Novinářům zde bylo dále například sděleno, že za státní hranicí ČR/SRN potíže s plavebními podmínkami nemají, což také není pravda. Když stojí lodě kvůli nízké hladině u nás, stojí i mezi hranicí a Magdeburkem“ dodal Dostál.

Pokud nebudou obdobné úpravy, jaké jsou plánovány u nás, následovat v Sasku, nemají české jezy žádný význam. Po loňských povodních se nejen v Sasku, ale v celém Německu od další výstavby vodních děl ustoupilo a o zlepšování plavebních podmínek na navazujícím úseku Labe za státní hranicí stavebními úpravami se neuvažuje.

Aktivisté Arniky dnes před tiskovou konferencí předávali novinářům materiály s informacemi a argumenty hovořícími proti výstavbě jezů na dolním Labi.


Více informací:
Jan Dostál – 737 503 071, e-mail: jan.dostal@arnika.org
Vlastimil Karlík – 737 551 108, e-mail: vlastimil.karlik@arnika.org


Hlavní argumenty proti vodním dílům na Labi


Jezy neodstraní „úzké“ místo na labské vodní cestě

Tabulka hodnot, o které by bylo nutno zvýšit ponor v úsecích Labe mezi Ústím nad Labem a Dömitz pro dosažení ponoru 140 cm po 345 dní v roce.


Úsek

Řídící vodočet Hodnota, o kterou bude nutno zvýšit ponor (cm)
I Ústí nad Labem (Střekov – Děčín) 40
II Ústí nad Labem (Děčín – státní hranice ČR/SRN) 25
E 1 Schöna 23
E 2 Dresden 13
E 3 Torgau 19
E 4 Wittenberg-Lutherstadt 29
E 5 Magdeburg 25
E 6 Niegripp -29
E 7 Tangermünde 33
E 8 Wittenberge 43
E 9 Dömitz 21
Zdroj: Dipl. Ing. Helmut Faist(Wasser- und Schifffahrtsdirektion Ost)
Die gegenwärtigen Fahrrinnentiefen der Binnenwasserstraße Elbe
Uveřejněno ve sborníku z konference: Die Elbe - ein europäischer Strom
pořádané v rámci "Labského plavebního dne" (Elbschifffahrtstag 1998,Dresden, 10. August 1998)

1. Z hlediska české vodní dopravy je kritický úsek I. Pokud se však příklad zboží bude i nadále soustřeďovat přednostně do přístavu Děčín-Loubí, přestává platit předpoklad o lepší splavnosti německého Labe a platí pravý opak: totiž že splavnost německého Labe je horší než splavnost Labe u nás. Pak se stane kritickým úsekem úsek E4 v Německu, který vykazuje o 4 cm horší ponory než český úsek II. Na tomto konstatování nic nemění argumenty o rozdílné marži (tuto skutečnost již Tab. 1 plně respektuje) ani o liberalizaci ponorů v německém úseku. Úseky E7 až E9 je možno obejít prostřednictvím Středozemního průplavu a Labského laterálního průplavu.
2. Splavnost německé trati by se zlepšila teprve po realizaci regulačních opatření (Strombaumaßnahmen) ve smyslu zmíněného Plánu spolkových dopravních cest z roku 1992 (BVWP 92). Realizace tohoto záměru byla však přerušena rozhodnutím německé spolkové vlády, které se opírá o koaliční smlouvu vládních stran, takže se nedá předpokládat, že bude v dohledné době zrušeno. Podle informací, získaných od zástupců dopravního resortu v Německu, se v připravovaném novém Plánu spolkových dopravních cest s žádnými akcemi na Labi nepočítá.
3. Vzhledem k uvedeným skutečnostem tedy postrádá doporučení, aby byl přednostně vybudován stupeň Prostřední Žleb a tím "byly zlepšeny přípustné ponory plavidel, doplouvajících do přístavu Děčín-Loubí" ve smyslu tzv. Zadání 99 jakýkoliv smysl. Tento záměr za několik miliard totiž nezlepší přípustné ponory ani o jediný milimetr. Jeho realizace by znamenala neodpovědné mrhání investičními prostředky.


Investice do vodních děl je neefektivní

Při výpočtu návratnosti investic do vodních děl se předpokládá růst současných objemů přepravy ze současných asi 1,7 milionů tun na 4 miliony tun ročně. Tento předpoklad není doložen žádným marketingovým průzkumem ani rozborem poptávky a vzhledem k vynakládaným investicím do konkurenčních druhů dopravy (dálnice D8, železniční koridor Děčín – Praha) a restrukturalizací průmyslu je vysoce nepravděpodobný.

Ekonomickou smysluplnost staveb zpochybnil Nejvyšší kontrolní úřad ČR (kontrolní zpráva č. 01/15 z roku 2001).

Předpoklad růstu lodní dopravy odmítá i studie Světové banky z března 2001 o účelnosti veřejných výdajů, která výslovně zpochybňuje účelnost investic do zvyšování parametrů vodních cest v České republice. (A WORLD BANK PUBLIC EXPENDITURE REVIEW, Czech Republic Enhancing the Prospects for Growth with Fiscal Stability - March 2001, strana 63, odstavec II. Inland Waterways).


Vodní díla by poškodila přírodu

Přírodní a krajinné hodnoty kaňonu Labe mají své charakteristické rysy, které jsou často neopakovatelné, to však platí i pro celou oblast Českosaského Švýcarska a Českého středohoří, kam lidé podnikali a podnikají výlety již několik století pro jedinečnost skalních scenérií, vyhlídek a romantických pohledů do krajiny. Snad nejimpozantněji působí vyhlídky a pohledy do hlubokého labského kaňonu, kde se kromě skal a zachovalých lesních porostů vine v úzké říční nivě naše největší řeka Labe.
Krajinné hodnoty se prolínají s hodnotami přírodními, které jsou representovány řadou biotopů; skalní plošiny hostí borové doubravy, na ně navazují skalní hrany, kde rostou reliktní a rojovníkové bory, rostoucí vzácně v chladnějších roklích. Svahy labského údolí osídlily horské bučiny, které se střídají s dubohabrovými lesy. Vzácně v malých fragmentech se vyskytuje i suťový les a na lokalitách s bohatším podložím rostou místy i květnaté bučiny. V blízkosti řeky se setkáme s úzkou říční nivou s keřovitými formacemi vrb a fragmenty lužního lesa. Přirozeně proudící řeka je osobitým biotopem a svou dynamikou a kolísáním působí na vegetaci bahnitých, písčitých a štěrkopískových náplavů se specifickou flórou.
Rovněž výskyt řady ohrožených druhů živočichů prokazuje jedinečnost a unikátnost labského kaňonu. Mezi nejvýznamnější patří bobr evropský, vydra říční, škeble rybničná, velevrub malířský, mihule potoční, bolen dravý, vranka obecná a po úspěšné reintrodukci i losos obecný.
Německá část toku řeky Labe je zařazena mezi lokality soustavy chráněných území Evropské Unie NATURA 2000, neboť se zde vyskytuje řada typů přírodních stanovišť (včetně prioritních) a druhů (včetně prioritních), uvedených v přílohách Směrnice Evropských společenství č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, a Směrnice Evropských společenství č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků. Ze stejného důvodu bude po vstupu České republiky zařazen do soustavy NATURA 2000 i navazující tok Labe v CHKO Labské pískovce a v CHKO České středohoří. Tento úsek Labe nebo jeho části jsou chráněny i podle současné národní/zemské legislativy a je domovem pro řadu druhů, které jsou podle této národní/zemské legislativy rovněž chráněny.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: