Staré Střešovice byly prohlášeny památkovou zónou
26.6.2003
PRAHA [Dobročinný spolek medáků ve Střešovicích]
Autor: Martin Skalský, tel: 608 135 589
Vyhlášení památkové zóny bylo jedním z cílu projektu, na němž v posledních letech pracoval Dobročinný spolek Medáků. “Je to obrovský úspěch, ale přichází tak říkajíc s křížkem po funusu,” říká zklamaně bývalý předseda Medáků Martin Skalský. “Lokalita do značné míry ztratila kouzelnou atmosféru a podlehla komerčním tlakům. Někdejší vesničku s nízkými domky a romantickými zákoutími zavalily nájemní domy stavěné nejen bez vkusu, ale velmi často i bez povolení,” pokračuje Skalský. Podle něj Medáci již tři roky marně žádají radnici Prahy 6, aby nekoordinovanou výstavbu a demolice ve Střešovicích zastavila. “Nepomohly apely památkového ústavu ani dopisy renomovaných odborníků. Úřad dal před kulturním dědictvím zelenou komerčním zájmům. Věříme, že vládní nařízení devastaci může zastavit.”
“Zdejší situace je mnohem horší, než jsem čekala,” řekla vedoucí oddělení dokumentace Národního památkového ústavu v hl. m. Praze Alexandra Křížová. “Od doby, kdy jsme zde prováděli průzkum pro vyhlášení památkové zóny – tedy za poslední rok – zde zmizely snad desítky domů. Atmosféra 19. století, která zde byla doslova cítit, ten jakoby zastavený čas, to vše vzalo za své. Bohužel, do září, kdy bude památková zóna platit, může být zdevastován i zbytek původní zástavby. Projevuje se zde zcela nekompetentní přístup radnice Prahy 6 a její absolutní nezájem o historické hodnoty. Pravomoc k zastavení nesmyslného ničení má Praha 6 již dnes, přesto demolice i nevhodnou výstavbu schvaluje.”
Přístup stavebního úřadu Prahy 6 kritizoval i Miloš Solař z ústředního pracoviště Národního památkového ústavu. “Zákon o památkové péči určuje základní parametry, ale předpokládá jistý stupeň poznání a kvalifikace kompetentních úředníků. Příležitosti lákají investory a ti mají většinou dostatek kapitálu k prosazení svých zájmů a bohužel i podporu na radnicích. Na druhou stranu památková regulace do značné míry spekulace s pozemky komplikuje,” dodal Solař s poukazem na skutečnost, že převážná většina nevzhledných novostaveb ve starých Střešovicích jsou nájemní domy pro zahraniční klientelu.
Hana Šnajdrová z Ministerstva kultury ČR vysvětlila, že památková ochrana může znamenat příležitost pro vlastníky historických budov. “Majitelé mohou žádat o státní dotace na rekonstrukce objektů. Památková ochrana nemá majitelům komplikovat život, ale spíše jim pomoci chránit naše společné kulturní dědictví.” Šnajdrová dodala, že staré Střešovice byly k prohlášení památkovou zónou navrženy již v roce 1993, kdy měl příslušnou pravomoc pražský magistrát. “V té doby zřejmě nebyl o vyhlášení zóny zájem.” “Veškeré dokumenty o návrhu památkové zóny z roku 1993 beze stopy zmizely,” doplňuje Alexandra Křížová. “Proto trvalo vyhlášení tak dlouho a jen proto můžeme dnes pozorovat tu bezpříkladnou devastaci.”
“Kdysi jsme měli představu, že zde vznikne “Zlatá ulička Prahy 6”, svěřil se místní starousedlík Jaroslav Sochůrek, jehož rodina žije ve starých Střešovicích již pátou generací. “Bohužel, zdá se, že ničení naší čtvrti nejde zastavit. Vždyť čtvereční metr pozemku zde dnes stojí šest tisíc korun, kdo by se staral o záchranu řemeslnických domků.” Majitel zdejšího vyhlášeného řeznictví Jaroslav Hudera jej doplňuje: “Komunisti nám na dvacet let zakázali naše domy opravovat, všechno jen chátralo. Po převratu jsme věřili tomu, že nám Praha 6 a magistrát pomohou Střešovice zachránit. Bohužel ničení pokračuje dodnes.”
Na to, že konflikt mezi historickou a soudobou architekturou není nevyhnutelný, poukazuje architekt Vlado Milunić. “Dokážu si představit, že by se proluky, vzniklé při komunistické asanaci, zastavěly kvalitních architekturou, která by původní ráz čtvrti podtrhla a ne zničila. Vyžaduje to však cit a zodpovědný přístup architekta, rozum památkáře, ochotu investora a kompetentní úředníky,” říká autor Tančícího domu. “Ve starých Střešovicích by se především neměly povolit už žádné novostavby do doby, než bude památková ochrana platit. Je to tu ze všech stran zabetonované, nedokážu pochopit, jak mohl tak hrozné stavby někdo povolit. Nectí měřítko původní zástavby, přírodní rámec starých Střešovic a nejsou ani estetické.”
Taťána Petrasová z Ústavu dějin umění tvrdí, že i přes značný stupeň poškození má boj o staré Střešovice stále smysl. “Snahu o záchranu kulturního dědictví bychom neměli vzdávat, i když realita je často neveselá. Nesmíme dopustit, aby i zde nakonec zvítězily komerční tlaky. Staré Střešovice si dodnes uchovaly část ze svého neopakovatelného kouzla. Byla by škoda to ztratit,” říká Petrasová. Doporučuje, aby místní občané vyvinuli tlak na radnici Prahy 6 a přinutili ji ke schválení plánu péče o památkovou zónu, který by mohl znamenat zvrat.
Podobné problémy jako lidé ve Střešovicích řeší občanské sdružení Tejnka ve stejnojmenné části starého Břevnova v Praze 6. I tato oblast byla vládním nařízením prohlášena za památkovou zónu. “Od počátku letošního roku se snažíme zabránit několika projektům na likvidaci historické tváře Tejnky,” říká zástupce sdružení Michal Flašar. “Ve chvíli, kdy se investoři dozvěděli o chystané památkové ochraně, se enormně zvýšila jejich aktivita. Stavební úřad Prahy 6 i památkový odbor magistrátu nám bohužel vůbec nepomáhají.”
“Záchranu starých Střešovic” si do volebního programu vetkla bývalá rada Prahy 6 starosty Pavla Béma , prakticky totožné proklamace obsahuje i program rady současné. “Pro ochranu hodnot starých Střešovic neudělala radnice Prahy 6 od roku 1995 vůbec nic. Měla přitom jak potřebné kompetence, tak dostatek informací,” říká Martin Skalský. Spolek Medáků dnes radnici vyzval k zastavení devastace starých Střešovic a realizaci praktických kroků k ochraně jejich hodnot. “Za posledních osm let zde vyrostlo minimálně pět staveb bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním, osm domů bylo zbytečně zbouráno. Pro zástavbu oblasti dodnes neexistuje žádný plán, ačkoliv úřad jej slibuje už skoro desetiletí.”
Příloha 1:
Historie starých Střešovic
První zmínky o existenci starých Střešovic pocházejí z 10. století. Jejich jméno se objevuje v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993 tehdy se jednalo o osadu ležící na důležité křižovatce několika cest. Střešovice přináležely k rodinným knížecím statkům a v roce 1143 byly darovány Strahovskému klášteru premonstrátů. Až do konce 18. století byla zástavba Střešovic značně rozptýlena. Jádro obce tvořil dvorec č.p. 8, připomínaný již od 15. století, a skupina pěti drobných domků. V roce 1756 dal Strahovský klášter postavit na vinici Andělce stejnojmenný dvorec, který funkci poplužního dvora převzal.
K organizované výstavbě ve Střešovicích došlo na přelomu 18. a 19. století v důsledku rozmachu Strahovského kláštera. Novým zaměstnancům kláštera byl vyčleněn pruh neúrodného pozemku pod pískovcovým prahem, z něž byl vylamován stavební kámen. Jednalo se drobnou domkářskou zástavbu bez pozemků, jen s malými zahrádkami. Původní domky byly většinou přízemní, takřka na všech parcelách stál vždy jen jeden domek orientovaný kolmo ke komunikaci. V roce 1840 bylo podle stabilního katastru ve Velkých i Malých Střešovicích celkem 100 čísel popisných, pak stavební ruch prakticky ustal. Ve druhé polovině 19. století, v důsledku dalšího růstu obyvatelstva, docházelo v podstatě už jen k přístavbám, nástavbám, domky se stavěly i na místě zahrádek. Budovy hospodářského charakteru byly postupně měněny v obytné, pro kolny a chlévy se vylamovaly prostory v pískovcové skále. Vznikla tak vysoce zahuštěná zástavba s množstvím uliček a průchodů, kde každý z domků má zcela jiný vzhled a vnitřní členění. Obec nemá žádnou náves, celou oblastí však prochází páteřní komunikace, v jejíž polovině stojí zvonička.
Rozloha urbanistického celku se do současnosti nezměnila. Až do konce 70. let 20. století byla většina původních domků v dobrém stavebně technickém stavu. Začátkem 80. let byl rozsáhlý soubor narušen částečnou demolicí. Přesto dnes jde o jednu z posledních dochovaných vesnických enkláv na území Prahy. Staré Střešovice jsou obklopeny moderními vilovými čtvrtěmi, budovanými od 20. let minulého století. Oblast je v těsném sousedství Národní kulturní památky Müllerova vila, v blízkosti hradního areálu a Městské památkové rezervace UNESCO. Do dnešní doby se dochovala rovněž související oblast Malých Střešovic na jižní straně střešovického návrší.
Příloha 2:
Staré Střešovice – stručná historie snah o památkovou ochranu
1973
únor Návrh Pražskému středisku státní památkové péče a ochrany přírody na zapsání starých Střešovic do Státního seznamu památkových objektů, iniciovaný obvodním konzervátorem Dr. Antonínem Balíkem a vedoucí národopisného oddělení Národního muzea Dr. Alenou Plessingerovou. Tento návrh doporučil Památkový aktiv v Praze 6 jako ochranu památky dělnického bydlení, jejíž součástí mělo být muzeum dělnického života a bydlení a ateliéry výtvarníků. Vybavení interiérů dobovým zařízením přislíbilo národopisné oddělení NM. Památkový aktiv zároveň upozorňuje na začínající demolice některých objektů, které způsobují nenahraditelné škody na kompaktním urbanistickém souboru.
1978
Začíná se proslýchat, že staré Střešovice mají být srovnány se zemí kvůli zamýšlené výstavbě areálu velvyslanectví NDR.
leden Vedoucí národopisného oddělení NM Dr. Plessingerová naléhavě žádá ředitele Pražského střediska státní památkové péče o záchranu starých Střešovic, nebo v nejhorším možném případě alespoň o záchranu střešovické zvoničky.
1986
První rozsáhlá vlna asanace starých Střešovic, jakožto “ostudy dělnického bydlení”. Celý prostor má být srovnán se zemí a využit pro výstavbu diplomatických komplexů “spřátelených” socialistických zemí jižní Ameriky. V tomto roce zmizela přibližně čtvrtina ulice Nad hradním vodojemem a část Starostřešovické ulice. Jedním z prvních zbořených objektů byl i vyhlášený Hostinec U Zvoničky.
1993
srpen Pražským ústavem památkové péče podán Magistrátu hl. m. Prahy návrh na vyhlášení památkové zóny Staré Střešovice. Návrh byl za nejasných (a dnes nezjistitelných) okolností zamítnut, veškeré dokumenty se ztratily.
1995
Původní vlastníci vyhráli soud s pražským magistrátem a bylo jim umožněno zpětné odkoupení nemovitostí prodaných pod nátlakem koncem 80. let.
Na objednávku Obvodního úřadu pro Prahu 6 vypracována studie regenerace starých Střešovic kolektivem Doc. Jana Mužíka z ČVUT Praha jako návrh regulačního plánu. Regulační plán nebyl dodnes schválen a nikdy nikdo o jeho projednání neusiloval.
Magistrát zahájil rozprodávání vyvlastněných nemovitostí, o něž se nepřihlásili původní majitelé, ve veřejných obálkových soutěžích.
Postavena první novostavba, která zcela ignorovala původní drobnou zástavbu starých Střešovic (Nad hradním vodojemem 1076, 1077) a prolomila objemové i výškové limity. Objekt, postavený v rozporu se stanoviskem památkového odboru MHMP i v rozporu se stavebním povolením byl v roce 1996 dodatečně povolen a zkolaudován.
1997
Ustaveno Občanské sdružení Staré Střešovice. Jako hlavní cíl si vytklo obnovu zcela zdevastované místní zvoničky, která je jedním ze symbolů čtvrti.
1998
Obnoven Dobročinný spolek medáků ve Střešovicích, který chce podporovat místní sousedský život, přispět k záchraně zbytků starých Střešovic a jejich oživení pořádáním kulturních akcí pro veřejnost (projekt Alternativa pro staré Střešovice).
2000
srpen Dobročinným spolkem Medáků podán návrh na prohlášení tří skupin nejhodnotnějších objektů za kulturní památky. Jednalo se o 7 objektů na východním konci (v okolí původního středověkého dvorce), 3 štítová stavení na západním konci a 10 objektů v jádru starých Střešovic.
říjen Poradní sbor primátora hl. m. Prahy doporučil, aby Dobročinný spolek medáků rozpracoval svůj projekt Alternativa pro staré Střešovice pro celou lokalitu.
říjen Slavnostní otevření nově zrekonstruované zvoničky nákladem Úřadu m. č. Praha 6 za přítomnosti představitelů Úřadu m. č. Praha 6 a primátora hl. m. Prahy. Již o měsíc později začala zvoničce oprýskávat fasáda a loupat se omítka. Zjistilo se, že stavební firma použila zcela nevhodné technologie i materiály.
prosinec Ministerstvo kultury ČR předalo návrh na prohlášení tří skupin objektů kulturními památkami Pražskému ústavu památkové péče k dopracování a odbornému posouzení.
2001
duben Ministerstvo kultury ČR rozhodlo, že navržené skupiny objektů kulturními památkami nevyhlásí, ale vyhlásí památkovou zónu Staré Střešovice.
květen Státní ústav památkové péče v hl. m. Praze vypracoval návrh památkové zóny Staré Střešovice a předal jej Ministerstvu kultury ČR.
listopad Dobročinným spolkem Medáků podán návrh Ministerstvu kultury ČR na vyhlášení 13 vybraných objektů ve starých Střešovicích za nemovité kulturní památky.
2002
květen Ministerstvo kultury ČR rozhodlo, že ve starých Střešovicích nebude vyhlašovat žádné samostatné objekty za kulturní památky.
2003
duben Vláda ČR schválila vyhlášku o nových památkových zónách. Jednou z nich jsou i staré Střešovice
září Vládní vyhláška o Památkové zóně staré Střešovice nabývá právní účinnost – začíná platit.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout