Ekologický právní servis žaluje předsedu vlády ČR v souvislosti s kauzou NEMAK.

9.6.2003
[Ekologický právní servis]

Předseda vlády společně se zmocněncem vlády pro severozápadní Čechy v rozporu se zákonem odmítají Ekologickému právnímu servisu poskytnout smlouvu s advokátem Tomášem Sokolem, na jejímž základě zastupuje stát ve věci místního referenda v Havrani u Mostu s cílem toto referendum zažehnat a na úkor Havraňských tak ochránit investici společnosti NEMAK.

Ekologický právní servis (EPS - organizace právníků a studentů práv) požádal v lednu tohoto roku Zmocněnce vlády pro severozápadní Čechy, pana Vlastimila Aubrechta, aby poskytl informace týkající se smlouvy mezi jeho kanceláří a známým pražským advokátem, bývalým ministrem vnitra, panem Tomášem Sokolem. Ten měl být kanceláří zmocněnce najat k tomu, aby státu a městu Most pomohl v souvislosti s podanou ústavní stížností ve věci místního referenda v Havrani.

Na území havraňské průmyslové zóny Joseph, jejíhož další osudu se mělo referendum týkat, společnost NEMAK v současné době zahajuje zkušební provoz továrny na výrobu hliníkových hlav do automobilových motorů a také se chystá k dalšímu podstatnému rozšíření závodu a celé výroby. Konání místního referenda v Havrani původně plánovaného na listopad minulého roku však bylo nezákonným postupem tehdejšího starosty a dalších zastupitelů zmařeno. Přitom i z výsledků obecních voleb je zřejmé, že většina občanů Havraně by se vyslovila proti dalšímu rozšiřování zóny a růstu továrny NEMAKu. Již v říjnu minulého roku proto byla na nezákonný postup obce Havraň podána stížnost k Ústavnímu soudu. Ta i přes naléhavost celé věci zatím není nijak řešena. Zmocněnec vlády v této souvislosti v tisku mimochodem k činnosti pana Sokola uvedl: „Naštěstí se ale podařilo zažehnat ústavní soud.“ 1) Advokátní kancelář má totiž investici společnosti NEMAK v rozvojové zóně Joseph ochránit.

Právník EPS Jiří Nezhyba k celé kauze uvádí: „Pan Sokol za jistě nemalé peníze státu chrání investici nadnárodní společnosti na úkor ústavně zaručeného práva občanů rozhodovat v referendu. Stojí snad kontakty vlivného advokáta za tím, že Ústavní soud již více než půlrok mlčí? Můžeme se jen dohadovat.“

Zmocněnec vlády na žádost EPS o informace odpověděl, že prostředky na činnost advokáta mají být hrazeny z rozpočtu kanceláře zmocněnce a za přispění města Mostu, smlouvu samotnou však poskytnout odmítl, protože je podle jeho názoru chráněna obchodním tajemstvím. Má totiž obsahovat ujednání o právní taktice advokáta a státu v celé kauze. Kdyby ji tedy EPS zjistil, podle přesvědčení zmocněnce by tímto byl stát vůči EPS značně znevýhodněn. Proti postupu zmocněnce vlády, který v rozporu se zákonem o informacích 2) odmítl zpřístupnit informace o rozsahu prostředků plynoucích panu Sokolovi se státního rozpočtu se EPS odvolal k jeho nadřízenému, předsedovi Vlády ČR, panu Vladimíru Špidlovi. Ten však ve lhůtě stanovené zákonem o informacích o odvolání nerozhodl. 3) EPS se proto v těchto dnech obrátil na Městský soud v Praze s žalobou, jejímž cílem je zrušení rozhodnutí předsedy vlády a přimění zmocněnce, aby smlouvu s kanceláří pana Sokola poskytl.

kontakt:
Jiří Nezhyba, EPS, mobil: 608 42 50 66; tel.: 545 575 229, fax: 545 240 012; URL: www.eps.cz
e-mail: brno@eps.cz, Bratislavská 31, 602 00 Brno

poznámka pro redaktora:
1) viz - „Zmocněncem najatý právník si dopisuje s ekology“, Deník Mostecka, str. 15, 25.4.2003, autor Jan Pimper: „Právní kancelář Tomáše Sokola, která má ochránit investici v rozvojové zóně Joseph, si prozatím dopisuje s Ekologickým právním servisem. Informoval o tom Vlastimil Aubrecht, vládní zmocněnec pro severozápadní Čechy. "Některá zdůvodnění jsou velmi veselá. Naštěstí se ale podařilo zažehnat ústavní soud," uvedl Aubrecht.“

2) § 9 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, říká: „Při poskytování informace, která se týká používání prostředků státního rozpočtu, rozpočtu územního celku nebo fondu zřízeného zákonem anebo nakládání s majetkem těchto subjektů, se nepovažuje poskytnutí informace o rozsahu a příjemci těchto prostředků za porušení obchodního tajemství.“

3) § 16 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, říká: „Odvolací orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů od předložení odvolání povinným subjektem. Jestliže v uvedené lhůtě o odvolání nerozhodl, má se za to, že vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: