EU říká „ano“ homosexuálům

6.6.2003
BRNO [STUD]
Autor: Martin Strachoň, tel: 608 522 285

Sdružení STUD nabízí občanům informace o tom, co může přinést lesbickým ženám a gayům vstup České republiky do Evropské unie.

Přestože rodinná politika není doménou evropského práva a spočívá spíše v rukou národních legislativců, lze očekávat se vstupem do unie spíše posun ve směru k právnímu uznání gay a lesbických svazků.

Dva členské státy EU již otevřely občanský sňatek stejnopohlavním párům – Nizozemí a Belgie. Všechny skandinávské země zřídily zvláštní institut registrovaného partnerství téměř na stejné úrovni s manželstvím a Německo je následovalo, byť s většími omezeními práv a povinností. Další země jako Francie nebo Portugalsko a některé regiony Španělska přiznávají určitá práva všem nesezdaným párům včetně homosexuálních a další legislativní opatření vznikají v Lucembursku a Británii.

Dosud nejvýznamnější krok v tomto směru učinil Evropský parlament v letošním roce, kdy otevřeně vyzval všechny členské země, aby umožnily uzavření manželství mezi osobami stejného pohlaví.
Podrobné informace jsou pro zájemce uveřejněny na adrese http://partnerstvi.stud.cz/rp-referendum/ (a jsou také přílohou této tiskové zprávy).

• Martin Strachoň, zástupce sdružení STUD Brno v platformě G-Liga – tel. 608 522 285, martin.strachon@stud.cz
• http://www.stud.cz – oficiální webové stránky sdružení STUD Brno
• http://www.partnerstvi.cz – informační projekt o registrovaném partnerství a legislativě (G-Liga)


------------------------------------------------------------

PŘÍLOHA

Registrované partnerství a referendum o Evropské unii

Řada občanů se před referendem o vstupu do Evropské unie rozmýšlí, na kterou stranu se přiklonit. Pokusili jsme se poskytnout podklad k rozhodování shrnutím informací, které souvisejí s přístupem EU a jejích členských zemí k homosexuálním občanům a k jejich partnerskému životu.

Jak je na tom Česká republika mezi ostatními kandidátskými zeměmi?
Česká společnost patří mezi kandidátskými zeměmi v otázce homosexuality a partnerského života lesbických žen a gayů mezi ty vstřícnější a otevřenější. Zatímco např. 60 % Slovinců, 68 % Lotyšů a dokonce 86 % Rumunů by nechtělo mít za své sousedy homosexuály, u nás se tyto postoje blíží k názorům Malťanů, kteří by proti homosexuálním sousedům byli jen ze 40 % (1). V březnu letošního roku se podle údajů CVVM takto vyjádřilo pouze 42 % Čechů (2).
Homosexuální styk byl u nás dekriminalizován mezi prvními zeměmi na světě již v roce 1961 a v červenci 1990 došlo ke sjednocení věkové hranice pro homo- i heterosexuální pohlavní styk (3). Od ledna 2001 u nás platí zákaz diskriminace na základě sexuální orientace v oblasti pracovního práva, i když přímo v ústavě antidiskriminační klauzule chybí.
Vliv vstupu do Evropské unie může tedy spočívat především v legislativní úpravě homosexuálních svazků.

Jaká je legislativní situace homosexuálních párů v jednotlivých zemích EU?
Dva z členských států EU již otevřely občanské sňatky stejnopohlavním párům – v roce 2001 Nizozemí a letos i Belgie. Na rozdíl od Nizozemí není v Belgii umožněno těmto párům adoptovat děti. Ve všech skandinávských zemích existuje institut registrovaného partnerství, který přisuzuje homosexuálním párům podobná práva a povinnosti jako manželům, avšak odděleně od legislativní úpravy manželství a s rozdílným přístupem k rodičovství (společnou adopci dětí oběma partnery umožňuje Dánsko, Švédsko a Island).
Na nižší úrovni pak přiznávají určitá práva a povinnosti homosexuálním párům i některé další země. Německo v roce 2001 sice přijalo zákon o registrovaném partnerství, avšak v omezeném rozsahu oproti skandinávským úpravám. Francie v roce 1999 vytvořila zvláštní zákon upravující vztahy nesezdaných párů homo- i heterosexálních formou tzv. občanského paktu solidarity. Partnerům, kteří přistoupí k této smlouvě, přiznává určitá vzájemná práva a povinnosti, avšak jejich občanský status se nemění, zůstávají svobodnými. V Portugalsku od roku 2001 užívají stejnopohlavní páry žijící společně nejméně dva roky některých práv, která byla již dříve přiznána nesezdaným heterosexuálním párům. Jedná se však spíše o vztah na úrovni „druh-družka“, který platí podobně i v některých oblastech Španělska. Zpráva evropské lesbické a gay asociace ILGA-Europe zmiňuje také určité snahy o uzákonění partnerských práv pro nesezdané páry probíhající v současnosti v Lucembursku a Anglii (4).

Jak se staví k stejnopohlavním manželstvím legislativa Evropské unie?
Otázky manželství, partnerství a rodičovství jsou v Evropské unii tradičně považovány za záležitosti ve výhradní kompetenci národních legislativ. Evropská konvence lidských práv pouze garantuje právo na manželství a založení rodiny společně s právem na respektování soukromí a rodinného života. Rovněž manželství uzavřené v jednom státě je považováno za platné i na území ostatních členských států. Na registrované partnery se však toto nevztahuje a legislativa EU jim nepřiznává žádná práva (5).
Avšak ILGA-Europe hovoří o trendu směřujícímu ke koordinaci rodinných a partnerských právních úprav na úrovni celé unie (6). V prosinci 2002 předložila Komise pro občanská práva a svobody Evropskému parlamentu Zprávu o situaci lidských práv v EU, kde označuje nevyřešenou otázku vzájemného uznání nesezdaných partnerství členskými státy za „překážku práva na svobodu pohybu, což je jeden z pilířů vnitřního trhu, který EU musí chránit“ (7). Evropský parlament poté schválil rezoluci vyzývající všechny země EU k uznání sňatků mezi osobami stejného pohlaví ve všech zemích EU a k právnímu uznání forem partnerství mimo manželství. Doslova „žádá členské země, aby umožnily uzavření manželství mezi osobami stejného pohlaví“ (8). Tuto rezoluci by nyní měly přijmout všechny země EU a po vstupu i Česká republika. Celý proces pak může trvat i několik let, neboť to znamená harmonizaci nové právní úpravy se stávající národní legislativou.

Z výše uvedeného je zřejmé, že vstup do Evropské unie by pro české gaye a lesbické ženy a pro uznání jejich partnerských vztahů měl znamenat spíše pozitivní přínos. Sdružení STUD proto vyzývá homosexuální občany, aby se zúčastnili červnového referenda a při svém rozhodování se přiklonili ke vstupu do Evropské unie, pokud toto rozhodnutí není v rozporu s jejich osobním přesvědčením nebo jinými zvažovanými aspekty.


Martin Strachoň
STUD Brno
5. června 2003




1) Zdroj: Equality for Lesbians and Gay Men – A Relevant Issue in the EU Accession Process. ILGA-Europe, 2001. (http://www.ilga-europe.org)
2) Zdroj: Jak jsme tolerantní? Tisková zpráva k výzkumu CVVM, 24. 3. 2003. (http://www.cvvm.cz)
3) Přitom tři z členských zemí EU - Rakousko, Portugalsko a Irsko - mají ve svých trestních zákonících diskriminační ustanovení určující odlišnou věkovou hranici pro beztrestný pohlavní styk. Portugalsko a Irsko toto ustanovení neuplatňují, avšak v Rakousku bylo ještě donedávna na jeho základě odsouzeno ročně 20-40 osob a až na základě prohlášení Ústavního soudu o neústavnosti bylo v srpnu 2002 zrušeno. (Zdroj: Zpráva o situaci lidských práv v EU. Komise pro občanská práva a svobody, spravedlnost a vnitřní záležitosti, 2002. Překlad – http://www.partnerstvi.cz/rp-evropa/2003-02-13_01-cz.phtml).
4) Zdroj: Families, Partners, Children and the European Union. ILGA-Europe, 2003. (http://www.ilga-europe.org)
5) Pouze mezi skandinávskými zeměmi existuje dohoda o vzájemném uznání registrovaných partnerství, avšak jejich kompatibilita s francouzským paktem solidarity či nizozemskou legislativou neexistuje.
6) Zdroj: Families, Partners, Children and the European Union. ILGA-Europe, 2003. (http://www.ilga-europe.org)
7) Zdroj: Zpráva o situaci lidských práv v EU - výtažek. http://www.partnerstvi.cz/rp-evropa/2003-02-13_01-cz.phtml. Plné znění v angličtině: http://www2.europarl.eu.int/omk/sipade2?PUBREF=-//EP//TEXT+REPORT+A5-2002-0451+0+NOT+XML+V0//EN&LEVEL=2&NAV=S
8) Zdroj: Zpráva o situaci lidských práv v EU - výtažek. http://www.partnerstvi.cz/rp-evropa/2003-02-13_01-cz.phtml. Plné znění v angličtině: http://www2.europarl.eu.int/omk/sipade2?PUBREF=-//EP//TEXT+REPORT+A5-2002-0451+0+NOT+XML+V0//EN&LEVEL=2&NAV=S

DISKUSE - KOMENTÁŘE: