Arnika a s ní 9 320 lidí požaduje funkční registr znečištění

3.3.2003
PRAHA [Arnika - Program Toxické látky a odpady]
Autor: RNDr. Jindřich Petrlík, tel: 603 582 984

Zástupci sdružení Arnika dnes předali ministrovi životního prostředí Liboru Ambrozkovi petiční archy petice „Budoucnost bez jedů“. Ta požaduje urychlené zavedení funkčního integrovaného registru znečištění. Registr bude specifikovat látky, jejichž úniky do prostředí budou muset podniky každoročně zveřejňovat. Pod požadavek zavedení registru se podepsalo celkem 9.320 lidí. Mezi nimi bylo několik desítek obecních, městských a krajských zastupitelů včetně starostů měst a obcí a zástupců hejtmana. Petici podepsala i řada významných osobností, například toxikolog Ivan Holoubek, textařka a spisovatelka Gabriela Osvaldová, spisovatelka Tereza Boučková či hudebníci Jarolav Hutka a Jiří Dědeček.

„Uplynul již rok od doby, co byl registr uzákoněn a dosud nebyly připraveny podklady k příslušnému nařízení vlády. Bez prováděcího předpisu je zákon o registru k ničemu a pokud nebude rychle přijat, je ohrožen i termín prvního hlášení podniků o vypouštění toxických látek (1). Proto dnes stojíme před ministrem a navrhujeme mu seznam látek, které by měl registr zahrnout,“ vysvětlil příčiny předávání petice vedoucí programu Arniky Toxické látky a odpady RNDr. Jindřich Petrlík.

Ten se obává, aby průmyslová lobby neprosadila takovou verzi registru, která nebude dostatečně funkční. Takovou verzí je například typ registru zvaný EPER – obsahuje jen zhruba 50 látek, o nichž budou mít podniky povinnost informovat veřejnost. Ministerstvo průmyslu a obchodu již sdělilo, že právě tuto verzi podpoří. „EPER je okleštěnou variantou, která toho příliš nezmění. Podle ní například musejí podniky informovat o úniku toxických dioxinů až ve chvíli, kdy množství emisí do ovzduší překročí jeden gram. Navíc zde chybí celá řada toxických látek, o nichž by měla mít veřejnost přehled,“ uvedl Petrlík.

Arnika dnes spolu s peticí předložila ministrovi Ambrozkovi seznam 140 toxických látek, o nichž by měly podniky podle Arniky informovat veřejnost. „Věříme, že tento seznam by se mohl stát základem pro diskusi, které látky budou do seznamu zařazeny a které nikoliv. Podle nás by tam měly být všechny z tohoto seznamu,“ podotkl mluvčí Arniky Marek Jehlička.

Poznámky:
(1) – Podniky by měly v roce 2005 zveřejnit množství toxických látek vypuštěných do
prostředí v roce 2004.


Jak se ministerstva staví k integrovanému registru znečištění:

Ministerstvo průmyslu a obchodu:
„Ministerstvo průmyslu podpoří registr emisí typu EPER, který budou průmyslové podniky z hlediska svých ekonomických možností a ekologických povinností schopny zajistit,“ Ing. Blanka Ksandrová, ředitelka odboru chemického a spotřebního průmyslu.

Ministerstvo informatiky:
„…S jeho podporou (myšleno ministra Vladimíra Mlynáře) zveřejňování informací a vydání Nařízení vlády můžete počítat,“ Klára Volná, tajemnice ministra informatiky.

Ministerstvo životního prostředí:
„Přípravu Integrovaného registru znečištění, který bude zaveden Nařízením vlády k zákonu o integrované prevenci znečištění, považujeme za jeden z nejvýznamnějších úkolů ministerstva. K jeho zabezpečení byly v těchto dnech přijaty významné organizační změny…,“ Libor Ambrozek, ministr životního prostředí.

Které případy z poslední doby by pomohla existence registru řešit?

Spolana Neratovice – registr by napomohl při počítání látek, které unikly během povodní a poskytl by lepší informaci pro jednotkv zasahující v podniku během havarijních stavů

Spolchemie Ústí nad Labem – při požáru chemičky by registr pomohl zasahujícím jednotkám včetně policistů předvídat možnost úniků toxických látek a třeba by byli lépe vybaveni

Ukrytý sklad toxických odpadů firmy EKOBO v Mratíně – veřejnost i starosta v Mratíně by se o schovávaných odpadech dozvěděli z registru.

DISKUSE - KOMENTÁŘE: