V protipovodňové koncepci chybí alternativní metody

3.2.2003
Nové Heřminovy [ Hnutí DUHA Jeseníky]
Autor: Mgr. Ivo Dokoupil, tel: 554 645 345, 737 920053

Hnutí Duha Jeseníky vyjádřilo na prezentaci nové protipovodňové koncepce ve čtvrtek 30. 1. 2003 svůj nesouhlas s malým zastoupením takzvaných „alternativních“ protipovodňových opatření. Koncepce vychází ze snahy spoutat řeky za každou cenu betonem a navrhuje stavbu dalších přehrad. Přitom je po letních povodních v Čechách zřejmě, že nádrže můžou celou situaci značně zkomplikovat, protože po jejich naplnění se situace vyvíjí již zcela chaoticky. Hnutí DUHA Jeseníky proto bude ve svých připomínkách (které lze zasílat na adresu hana.kraussova@kraj-moravskoslezsky.cz do 14. 2. 2003), prosazovat kombinaci zkapacitnění koryt v obcích, úprav v krajině, rozlivů v nivě, poldrů, zkvalitnění výstražného systému a využití stabilních a mobilních hrází.

Ivo Dokoupil z Hnutí Duha Jeseníky k tomu řekl:
„Smyslem protipovodňových opatření by mělo být ochránit lidi a majetek před rozlivy velké vody co možná nejefektivněji a ne proinvestovat co nejvíce státních prostředků za rozlívání betonu. Přesto v nové koncepci pořád chybí analýza příčin povodňových škod, takže nikdo neví, kolika škodám a jak by se dalo zabránit – pak nelze mluvit ani o analýze efektivnosti a všechny úvahy v tomto směru stojí na vodě.
V koncepci rovněž chybí moderní metody ochrany před povodněmi, které jsou blízké přírodě a vzdálené tvrdým technickým opatřením. Tyto metody doporučuje i závazné usnesení vlády z roku 2000, přesto se pro ně v materiálu našlo jen velice málo místa. Vůbec se nepočítá například s řízeným rozlivem vody kolem řeky Opavy v nezastavěných oblastech nebo s využitím stabilních a mobilních protipovodňových hrází, které by chránily konkrétní objekty. Rovněž zkapacitnění koryta v Krnově lze udělat šetrně a s přihlédnutím k místním podmínkám, použít tzv. nulté pilíře u mostů. Výstražný systém by bylo třeba zdokonalit umístěním měřících stanic výše po toku Opavy. Úpravy v krajině zase dokáží zadržet až dvacetiletou vodu a přinesou pracovní místa především zemědělcům, což je v našem regionu rovněž důležité. Uvedené metody je nutno kombinovat podle místních podmínek a využít jejich přednosti.“


Kontakt:
Mgr. Ivo Dokoupil, Hnutí Duha Jeseníky, tel: 554 645 345, 737 920053, e-mail: ivo.dokoupil@hnutiduha.cz.
Návrh koncepce si můžete stáhnout na adrese www.povodiodry.cz.

O malé variantě retenční nádrže v Nových Heřminovech se v koncepci píše (strana 40 a dále):

„Již bezprostředně po povodni v roce 1997 byla rozpracována čtvrtá možnost, alternativa, která navrhuje výstavbu víceúčelové vodní nádrže na řece Opavě pod obcí Nové Heřminovy. Z celkového objemu nádrže 36,9 mil.m3 by byla největší část – 27,3 mil.m3 – určena k zachycení povodňových průtoků, 4,4 mil.m3 by tvořil objem zásobní a 5,2 mil.m3 by bylo prostorem stálého nadržení. Mimo ochranné funkce by nádrž sloužila k nadlepšování minimálních průtoků v toku, k rekreaci a výrobě elektrické energie. Nádrž by měla výrazný ochranný účinek pro území níže po toku, ve městě Krnově by stoletá voda (225 m3/s) byla snížena na průtok 100 m3/s tj. vodu, kterou lze bezpečně převést korytem (kulminace povodně z roku 1997 by byla snížena o 48,4%), ve městě Opava na vodu padesátiletou, což by znamenalo, že zde rovněž nedojde k vybřežení vody z koryta (v roce 1997 snížení o 16,9%). Náklady na výstavbu nádrže - včetně vyvolaných investic a kompenzací - byly propočteny na 2,27 mld.Kč, což představuje náklad 62 Kč na 1 m3 zadržené vody. Problémem tohoto řešení je zásah do převážné části obce Nové Heřminovy a sociální rizika, vyplývající z nutnosti přesídlení obyvatel obce. Byla proto zkoumána i možnost výstavby nádrže jen s omezeným objemem retence a o takové velikosti (cca 8,5 mil. m3), aby byly omezeny demolice budov v obci. Modelovým šetřením bylo prokázáno, že v Krnově by nádrží s touto minimalizovanou retencí (8,5 mil. m3) došlo ke snížení kulminace stoleté povodňové vlny z 225 m3/s na 160 m3/s (Q50 = 180 m3/s). Četnost zatopení města, které je během sta let za dnešního stavu je zaplavováno přibl. 4 až 5x, by se tak snížila přibližně na polovinu (cca 2 až 3x, srovnání efektu tlumení povodní je patrné z příloh čís. 4/7 a 4/8). Protipovodňový účinek „malé“ nádrže by byl již minimální pro sídla pod Krnovem a zanedbatelný pro Opavu. Vzhledem k uvedeným nevýhodám nádrže „malé“ je předkládanou koncepcí navrhováno zřízení „větší“ nádrže Nové Heřminovy s objemem 36,9 mil.m3 . Tzv. opatření v krajině by se prováděla jako doplňková.
Ne zcela dostatečné zabezpečení před povodněmi má i část zástavby na řece Opavě v úseku od Krnova po Opavu. Postiženy jsou okrajové části obcí Brumovic (Pustý Mlýn), Holasovic a Vávrovic (obce jsou ohroženy od desetileté vody), nejhorší stav je v Držkovicích, které leží v aktivní zóně záplavového území a jsou ohrožovány od pětiletého průtoku. I v tomto úseku by výstavba „velké“ retenční údolní nádrže napomohla ke zlepšení dnešního stavu, jehož řešení, vyžadující součinnost polské strany na hraničním úseku toku, by bylo v dalekém časovém horizontu velmi obtížné, samostatné řešení české osady Držkovice prakticky bezvýchodné a finančně neúnosné.
Město Opava ležící ve spodní třetině toku má po nově provedené údržbě koryta zabezpečenost na stoletou vodu, avšak bez převýšení břehových hran nad úrovní její hladiny, což nicméně je dobrá úroveň ochrany před povodněmi a další opatření se zde, kromě obnovení funkčnosti propustku pod tratí, nechystají.“

DISKUSE - KOMENTÁŘE: