Úroveň hlouposti - 1. 11. 2007 - Roman Juriga
ÚROVEŇ HLOUPOSTI, IGNORANCE I SHODY
VSKUTKU PODIVUHODNÁ
Na sklonku předminulého týdne byla česká veřejnost – podobně jako veřejnost kdekoliv ve světě informována o tom, že Nobelova cena míru byla slavnostně udělena bývalému americkému viceprezidentovi za jeho celosvětové úsilí o omezení emisí skleníkových plynů a také celosvětovému, (mj. ve svých prognózách velmi umírněnému) vědeckému panelu zabývajícímu se změnou klimatu (IPCC) z pověření OSN.
Na tom, že byla cena udělena a česká i světová média o ní informovala, by nebylo nic divného, pokud by si alespoň jedna veřejně právní či soukromá mediální instituce u nás byla odpustila ono „moudré“ čecháčkovské ALE, kterým devadesát devět procent tzv. nezávislých žurnalistů zahajovalo svůj „moudrý“ (jako za časů totality) komentář k onomu udělení Nobelovy ceny míru v semknutém šiku s čestným předsedou jedné politické státostrany.
V onom soudružském souznění a defilé všech českých „ALE“ komentářů a poznámek k udělení ceny z úst ekonomů - žáků Velkého Vůdce, kteří dostali ve většině českých veřejně právních i soukromých médiích konečně nebývalý prostor, zazářil také přední český klimatolog účastnící se práce IPCC (a tím pádem také „oceněný“). Tento pán na přímý dotaz novinářky ohledně ocenění moudře konstatoval, že mu souvislost mezi udělením Nobelovy ceny míru All Goreovi i Mezivládnímu panelu OSN pro klimatickou změnu poněkud uniká a že vlastně žádnou souvislost All Goreovi práce a také svojí práce v rámci IPCC s mírem nevidí...
Jakoby prakticky všechny krvavé konflikty naší současnosti nebyly s válkou o fosilní zdroje, jejichž spalování přispívá nejvíce ke klimatické změně přímo anebo nepřímo spojeny.
Panu klimatologovi, jehož práce si jinak samozřejmě vážím, patrně jaksi uniklo, že Čečensko doslova pluje na ropě a patrně i to, že USA jsou dnes díky dlouhodobým zájmům několika těžařských firem a s nimi spolupracujících zbrojovek zataženy do tzv. „války proti teroru“ v Iráku - i když většina teroristů z 11. září pocházela ze Saudské Arábie, která je pro tzv. české nezávislé žurnalisty a zastánce lidských práv asi přímo vzorem arabské demokracie a jenom jakoby náhodou také největším vývozcem ropy do USA a také dovozcem amerických zbraní.
Pan klimatolog zabraný do důležitých výpočtů si asi může dovolit i nevědět, že krvavý konflikt v Dárfuru eskaloval jakoby náhodou právě v době, když se v oné nešťastné súdánské provincii potvrdila naleziště ropy a těžaři placené vládní jednotky začali ze svých domovů vyhánět původní obyvatele.
Samozřejmě, že se dnes a asi ani zítra z českých médií nedovíme o přesném obsahu jednání afghánských talibánských vůdců o ropovodu z Uzbekistánu do Pakistánu, která proběhla již v roce 1999 v americkém Texasu. I když se pak Američany vyzbrojený a podpořený Talibán proti svým chlebodárcům vzepřel. Z nasazení demokratického světa proti islámským fundamentalistům v této zapadlé části světa lze usuzovat, že plány dopravovat uzbeckou ropu přes Afghánistán do Pákistánu a pak loděmi do USA jsou i nadále živé...
To, že zastáncům fosilní energetiky a současným vojevůdcům skutečně jde o ropu a že její cena bude patrně stoupat také proto, že vojenské operace jsou drahá záležitost a bude je třeba zaplatit, je dnes ve světě mnoha milionům lidí - a také členům výboru, který uděluje Nobelovu cenu za mír naprosto zřejmé. Díky podivné práci českých médií však souvislost mezi energií kterou využíváme, klimatickou změnou a mírem či válkou ve světě malému českému člověku zjevně uniká a bude patrně unikat ještě velmi dlouho.
Co říci závěrem? Asi dva dny po udělení oné a u nás tak „moudře“ okomentované Nobelovy ceny, jejíž souvislost s mírem prakticky všem(!) českým novinářům i komentátorům opravdu unikla, jsem před skupinou asi dvaceti většinou vysokoškolsky vzdělaných lidí uváděl seminář věnovaný využití obnovitelných - mírových a decentralizovaných zdrojů energie, které propaguje i tak velmi neuznávaný bývalý americký viceprezident.
V úvodu semináře jsem si dovolil otázku, kolik že asi tun emisí CO2 se vyprodukuje v průměru na jednoho občana v ČR ročně. Po delší debatě se vysokoškoláci shodli, že neví a že to jsou asi 2(!) tuny, ve skutečnosti je to ale tun přibližně 12. Na otázku, kolik by těch tun na obyvatele země mělo být, aby si s nimi globální ekosystém poradil, jsem se pak od jednoho z nich dověděl že asi 10(!)...
Den předtím jsem na jiném semináři požádal třídu středoškoláků, aby uvedla způsoby šetření energie v domácnosti. Na odpověď začínající zmínkou o zatahování závěsů jsem čekal dlouhých pět minut...
Nedivme se tomu. Jedná se bohužel také o výsledek práce většiny novinářů, komentátorů i klimatologů z českých veřejně právních i soukromých médií, která mají v otázce klimatické změny i díky Velkému Vůdci jasno. Nobelova cena míru byla sice All Goreovi udělena, ALE...Vždyť to znáte.
Roman Juriga
(autor je ředitelem občanského sdružení Pravoslavná akademie Vilémov a jejího Centra pro aplikaci obnovitelných zdrojů energie)
ODPOVĚDĚT
