Názory, komentáře, publicistika

Roman Klecker se 4. července 2004 vydal na pěší pouť z Řípu do Říma. Po čtyřech týdnech a po 1600 kilometrech dorazil do Vatikánu plný zážitků a s přesvědčením, že chození je to nejlepší, co můžou lidé na světě dělat. Přinášíme rozhovor, který s Romanem Kleckerem vedl o jeho zážitcích a zkušenostech z cesty Ekolist.

• diskuse [počet příspěvků: 6]

Mezinárodní společenství uznává, že ochrana životního prostředí je nezbytná pro ochranu základních lidských práv. Proto musí mít občané i nevládní organizace právo účastnit se rozhodování a musí mít možnost podávat žaloby. V Česku je diskuse o účasti veřejnosti předmětem mnoha mýtů, podle nichž veřejnost řízení bezúčelně komplikuje. Bližší rozbor ukazuje, že mnohdy je potřeba původce problémů hledat jinde.

Některé ekologické organizace jsou ochotny nechat se sponzorovat od soukromých společností, které samy životní prostředí znečišťují. Jiné to považují za neetické a upřednostňují sbírky mezi občany. Zástupcem prvního názoru je Jan Korytář; je předsedou Společnosti přátel přírody, která se zabývá obnovou přirozených lesů, záchranou ohrožených druhů dřevin a ekologickou výchovou, a členem předsednictva Strany zelených. Jeho oponentem je ředitel české pobočky nejznámější světové ekologické organizace Greenpeace Jiří Tutter.

V těchto dnech je projednávána novela zákona o azylu. Pavla Burdová Hradečná z Poradny pro uprchlíky poukazuje na zhoršení právního postavení uprchlíků, které přináší. Novela především ruší možnost kasační stížnost proti rozhodnutí krajských soudů k Nejvyššímu správnímu soudu, aniž by se například posílil soudní přezkum negativních rozhodnutí ministerstva vnitra ve druhé instanci azylového řízení. Současný nedostatečný soudní přezkum rozhodnutí správního orgánu je tak ještě dále omezen. I tak je podle Poradny pro uprchlíky možné vysvětlit nízký počet udělených azylů v České republice.

Dálnice R 35. Stavět či nestavět?! Výhody či nevýhody? V těchto otázkách bychom mohli pokračovat stále. Obyvatelé obcí Českého ráje jsou postaveni před nelehkou otázku na kterou je odpověď - buď a nebo.

Partnerský obchod představuje reálnou alternativu k obchodu tzv. volnému, který zpravidla zvýhodňuje obchodníky, spekulanty, bohaté a silné na úkor producentů, spotřebitelů a přírody.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Pár dní před vánoci jsem dostal elektronickou poštou pozvání ke štědrovečernímu ohni v Lakomě. Lakoma je malá vesnice na okraji Chotěbuzi v německé Lužici a svým osudem se podobá severočeským Libkovicím. Už řadu let jsou domy prázdné, pozemky pod nátlakem vykoupené a ke katastru vesnice se neúprosně blíží kolečkové rypadlo velkého povrchového dolu. Nejde ale jen o pár starých stavení. Zároveň má být zničena rozsáhlá chráněná oblast zahrnující unikátní soustavu 25 rybníků, kde jsem například při božíhodové procházce poprvé v životě viděl orla říčního. Dřív měl takové ničení krajiny a kulturních hodnot ve své režii všemocný totalitní stát, dnes jsou to téměř stejně všemocné soukromé firmy, v lužickém případě švédský koncern Wattenfall.

Poradna pro uprchlíky se kriticky vyjadřuje ke způsobu harmonizace českého azylového práva s právem Evropské unie u novely azylového zákona, kterou na své 39. schůzi schválila Poslanecká sněmovna. Pavla Burdová Hradečná, právnička této organizace, si všímá především dvou bodů. První se týká omezování svobody až na dobu šesti měsíců u žadatelů o azyl, jejichž žádosti mají podle Dublinského nařízení být posuzovány jiným státem Evropské unie než je Česká republika. Až do doby jejich předání jinému státu nebudou smět tito lidé opustit přijímací nebo pobytové středisko. Dále je v komentáři k novele upozorněno na omezení svobody pohybu u žadatelů o azyl v souvislosti se zavedením územního omezení víza. Zde se Česká republika inspirovala německým zákonem.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

O katastrofě v jižní Asii slyšel snad každý. Denně na nás media chrlí počty mrtvých, hodnoty ztrát a devastace krajiny, lidských obydlí a infrastruktury. Vídáme tváře postižených lidí a ovládá nás smutek, beznaděj a zděšení. O tom, že mezi lidmi postiženými vlnou tsunami nejsou pouze turisté a běžní obyvatelé městských aglomerací je následující článek. Je o tom, jak katastrofa postihla partnerské organizace Spravedlivého obchodu v různých částech jižní Asie a jak můžeme pomoci. Článek je překladem z německého originálu od organizace El Puente - jedné z nejdéle pracujících organizací ve Fair Trade v Evropě.

Vladislav Günter z Centra pro integraci cizinců komentuje průběh semináře o důsledcích nového zákona o zaměstnanosti pro cizince, který pro nevládní a vládní organizace uspořádalo Ministerstvo práce a sociálních věcí 11. ledna 2005.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Ředitel humanitárních a rozvojových operací společnosti Člověk v tísni píše o zásadách humanitární pomoci. - Poskytnout pomoc ve chvíli krize nám velí nejen etické principy, ale i jakási přirozená mezilidská solidarita, soucit a pocity, které v nás informace o katastrofě vyvolávají. Po emocích by však měla nastoupit profesionalita. Humanitární pomoc je dnes specializovaný obor, který se studuje na řadě prestižních univerzit světa. Ať již jde o krizovou fázi, která v Asii právě probíhá, druhé období obnovy základní infrastruktury (zdravotnictví a školství, zdroje vody, elektrická a komunikační síť) či přechod k rozvojovým programům, které mají podpořit návrat k soběstačnosti postižených regionů.

Práce na novém občanském zákoníku pokračují sice podle plánu, ale tím, co proniklo na veřejnost, nejsou občanské organizace a spolky příliš nadšeny. Podle některých měly spolky víc volnosti dokonce i za Rakouska-Uherska. Díky tomu se mohly zformovat zárodky iniciativ, které vedly ke vzniku Československé republiky. V občanském zákoníku z roku 1867 se spolkům věnoval jen jeden paragraf - dvě věty, totiž v podstatě, že „dovoleno jest zřizovat spolky“. Nový občanský zákoník má prý socialistické prvky a zvyšuje dozor nad občanskou společností. V následujícím textu přinášíme rozhovor s JUDr. Ivo Telcem z Právnické fakulty Masarykovy university v Brně, který je členem čtyřčlenné komise pracující na zákoníku. Vedle toho zde najdete také tři texty zástupců či konzultantů neziskových organizací (Josefa Štogra, Mileny Černé a Jiřího Bárty), kteří se k zákoníku - jeho smyslu, významu i současné vznikající podobě vyjadřují.