Názory, komentáře, publicistika

Publikace Ekologického právního servisu „Ochrana životního prostředí v hornictví“ od Michala Bernarda je vhodná pro nevládní organizace a občanské iniciativy zabývající se ochranou životního prostředí. V praxi poslouží environmentálně orientovaným právníkům a jako dobrý manuál ji využijí aktivní občané, majitelé dotčených pozemků a zástupci samospráv, v jejichž obci či městě těžba probíhá nebo se připravuje. Množství užitečných informací je zde možné najít, ať už se zabýváte kampaní proti rozšiřování velkolomu, nebo chcete „jen“ zajistit přijatelný provoz malého kamenolomu u vaší vsi. Pro použití v praxi je nezbytná určitá znalost práva, ale s konzultacemi u zkušenějších kolegů může zahájit prosazování ochrany životního prostředí v hornictví i začátečník.

Následující text je věnován historii jednání o základně Národní protiraketové obrany USA na území České republiky (a utajování těchto jednání), dále technickým aspektům amerického systému národní protiraketové obrany a konečně možným důsledkům případné výstavby základny pro mezinárodní bezpečnost i národní zájmy České republiky. Autor také shrnuje informace a argumenty, s nimiž během dvouleté diskuse přišly desítky jiných autorů.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

S mírným zpožděním přinášíme ekonomicko-ekologickou analýzu před první turistickou sezónou ve svobodné Černé Hoře.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Uplynulo sto let od zakončení největšího francouzského (a možná i evropského) justičního skandálu - Dreyfusovy aféry. Kapitán Alfred Dreyfus, francouzský Žid, byl před sto lety slavnostně rehabilitován, s veškerou vojenskou pompou mu byly vráceny jeho vojenská hodnost a vyznamenání, kterých byl zbaven po odsouzení, a navíc byl vyznamenán nejvyšším francouzským vyznamenáním - Legion d’Honeur. Přesně o sto let později, v září roku 1994, byl v Praze zatčen a 31 měsíců držen ve vězení kurdský lékař, publicista a podnikatel dr. Yekta Uzunoglu. Již dvanáct let se marně domáhá spravedlivého rozsudku a zrušení absurdních obvinění.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Kdyby se recenze známkovaly, chtěl by Vojtěch Kotecký dát publikaci Skeptický ekolog Bjørna Lomborga zároveň jedničku mínus i čtyři plus. Odborníka totiž inspiruje i rozčílí, laika však může oklamat. V devadesátých letech Lomborg, jak sám říká, ze zájmu ověřoval správnost ekologických argumentů. Narazil na nesrovnalosti, a tak o nich napsal publikaci, kde údaje vědců a zelených organizací srovnává s oficiálními statistikami (s poznámkovým aparátem o 3000 položkách). Polemizuje přitom s konceptem, pro který zavedl termín Litanie: tedy tezí, podle níž se svět ve všech ohledech mění k horšímu a řítí do katastrofy. Tato teze, říká autor, ovládá současný environmentální diskurs.

Rusnáci? „To je tam kdesi na východe Slovenska, pri ukrajinských hraniciach?“ „Tak nejako...“, odpovedám na otázku, ktorú mi položilo už veľa ľudí. Keď sa zamyslím nad tým, ako ich vlastne bližšie špecifikovať, je to ťažké. A pritom sa my - potomkovia Rusnákov a Rusnáčok - správame podvedome rovnako. Dokážeme byť tvrdohlaví, neústupčiví, nedokážeme si uznať chybu. Na druhej strane sme temperamentní, hluční a radi sa zabávame.

• diskuse [počet příspěvků: 9]

Když jsme rozjížděli 7.7.2006 petici za novelizaci špatného silničního zákona, stáli za námi prozřetelní motoristé, kteří již měli zkušenost se šikanou na českých silnicích. Po dalším týdnu zkušeností se okruh příznivců změny zákona začal rozšiřovat a tisíce motoristů podepsaly petici za jeho novelizaci. Po minulém týdnu asi většina účastníků silničního provozu pochopila nesmyslnost silničního zákona, který byl postaven pouze za účelem skrytého zdanění motoristů. Desetitisícové pokuty se totiž začaly dotýkat nejen motoristů, ale také chodců a cyklistů.

• diskuse [počet příspěvků: 3]

Přemýšlím-li o Krušných horách a jejich nejbližším okolí, uvědomuji si, jak právě toto území je zatíženo řadou jednostranných a často zkreslených názorů a pohledů. Jejich kořeny jsou v celkem přirozené tendenci vedoucí jak ke zjednodušování, tak i k přejímání a šíření stereotypů. Domnívám se, že právě na příkladu Krušných hor a Podkrušnohoří (tyto regiony a krajiny lze sice od sebe oddělit, ale jen společně je možné interpretovat a řešit jejich problémy) bychom mohli demonstrovat nejen původ takových stereotypů, jejich souvislosti a důsledky, ale především bychom je měli podrobit věcné kritice a vyvrátit.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

„Tady je mi dobře. Nikdo se neptá, odkud jsem přišel, každý je tu odjinud. Kdybych žil v Evropě, ukazovali by si na mě prstem, protože jsem tmavý a jiný,“ řekl mi před několika léty na Manhattanu sympatický pouliční prodavač koblih, který sem přišel jako uprchlík z Afghánistánu. Pětiminutový rozhovor s ním mi názorněji než stohy sofistikovaných politologických a sociologických pojednání ukázal, proč je Amerika už více než půldruhého století zemí neomezených možností a proč je Evropa, navzdory tisícileté civilizační tradici, stále jen kontinentem nenaplněných možností a zklamaných očekávání. Dnes toto evropské zklamání doutná v čitelné podobě téměř v každém jejím koutě, od nablýskaného západu až po stále zanedbaný a umolousaný postkomunistický východ.

• diskuse [počet příspěvků: 1]

Nemohu souhlasit s odporem ČSOP a sdružení obcí Vladař proti místu konání letošního CzechTeku. Petr Stýblo z ČSOP se vyjádřil, že: „Vojenské cvičení by vydávalo zvuky sporadické, nikoliv hluk dnem a nocí.“ (LN 14. 7. 2006) a dále: „I kdyby tam vybuchovaly bomby, tak to bouchne, a pak je klid, ale tři dny nepřetržitého hluku nemohou mláďata přežít.“ (LN 13. 7. 2006). Nebude to letos poprvé kdy bude na Doupově muzika. Jen okolnosti budou jiné. Hlasitá muzika zněla nad Doupovskými hvozdy již před 20 lety.

Moji rodičia sú Rusnaci, aj celá moja rodina je rusnacka. Do projektu Rusnaci som sa teda narodila a do konca života budem nedobrovoľne jeho súčasťou. Nikdy som nemala potrebu to príliš riešiť, bol to pre mňa fakt, nad ktorým som sa doposiaľ vážne nezamýšľala. Ale keď sa snažím riešiť celý svet a veci s tým súvisiace, vždy nakoniec skončím pri sebe. Myslím, že minimálne do mojej smrti zostane tento projekt pre mňa nedokončený, aj keby som počula zo všetkých strán, že sa to neoplatí. Jednoducho tvrdohlavá Rusnačka.

• diskuse [počet příspěvků: 2]

Občas se lze mezi zelenými radikály setkat s názorem, že města ze své podstaty na přírodě „parazitují“ - a protože si je nemůžeme dovolit, je třeba se vrátit na venkov. Avšak města jsou tradičně také centry kultury a politiky; demokracie vznikla právě ve městech. Existuje tedy cesta, jak velká sídla „ekologizovat“ a co nejvíce snížit jejich závislost na vstupech z okolního prostředí? Kniha kolektivu architektů editovaná Andre Viljoenem nese název Continuous Productive Urban Landscapes (zkráceně CPULs) a snaží se naznačit možné řešení zmíněného problému.