|
|
Názory, komentáře, publicistika8. 4. 2004 - Financování ekologických aktivitMiroslav Kundrata, Časopis Veronica
Životní prostředí patřilo na přelomu osmdesátých a devadesátých let mezi nejdůležitější témata obyvatel českých zemí. Zájem o prostředí mezi veřejností však postupně klesal a dnes není ani mezi deseti prvními prioritami populace. To se odráží i v nezájmu politiků o oblast ekologie (přes nelibost ekologů se toto slovo stalo synonymem všeho, co se týká životního prostředí a ochrany přírody)...
7. 4. 2004 - Konec ekologie v ČecháchJan Keller, Právo
Jsou lidé, kteří se domnívají, že ekologické problémy jsou problémy přírody a že smyslem ekologických hnutí je chránit žáby, pulce a jinou nepraktickou havěť, zhotovovat krmítka a sbírat v lese po turistech odhozené papírky. To je naprostý omyl. Ekologické problémy jsou problémy společnosti, která svým naprosto hladkým fungováním systematicky rozbíjí a ničí krajinu, ohrožuje přežití velké části živočišných druhů a vyvolává radikální změny klimatu. Smysl ekologických hnutí je dvojí: jednak jsou ukazatelem toho, nakolik si lidé uvědomují širší souvislosti svého pobývání na této zemi, jednak jsou výrazem víry v to, že obyčejný občan má chuť a také prostředky změnit poměry, které ho poškozují a které budou poškozovat i jeho potomky.
8. 3. 2004 - Peníze nebo sociální služby?Milena Černá, e-Informační bulletin SKOK
Současná bouřlivá situace okolo Ministerstva práce a sociálních věcí a dotací občanským sdružením systémovým změnám nepřeje. Nestátní neziskové organizace se cítí ohroženy. Přestože letošní dotace občanským sdružením ze státního rozpočtu činí 1,2 miliardy Kč, určitě ohroženy jsou, nepřispějí-li kraje na služby pro své občany organizacím, které poskytují sociální služby v jejich regionu. Letošní zásada rozdělování dotací nestátním poskytovatelům sociálních služeb – ministerstvem trochu chaoticky a se zpožděním sdělená – zní: dvě třetiny od ministerstva, třetinu od svého kraje. Nejde tu o plnou výši nákladů, jako u krajských domovů důchodců a ústavů sociální péče, ale o výši loňských dotací, s níž jsou ty letošní poměřovány, a která tak jako tak nemůže přesáhnout magických 70 % skutečných nákladů.
9. 2. 2004 - Chceme je?Marek Šálek, BBC
Za kolik budou pleny? Zlevní telefon, zato ta voda! A jak podraží guláš v hospodě Na růžku? Z debat o čerstvě ohlášené daňové reformě se nám zavírají peněženky hrůzou v kapse, vzduchem létají miliardy korun ze státního rozpočtu. ... Nemá cenu se proto divit, že k nám v tom fiskálním shonu nepronikla jiná zajímavá novinka ze světa daní. Přesto stojí za to ji připomenout. Na svou cestu k veřejnosti je již několik měsíců připraven návrh zákona o daňových asignacích. O čem že?
15. 1. 2004 - Názor jasný ...Miroslav Patrik, Občanské noviny
Prezident Václav Klaus přednesl prvního ledna "naživo a ve stoje" svůj první novoroční projev, který z hlediska jeho struktury byl jistě bezchybný. Co se týče jeho obsahu, nijak svým důrazem na politiku, politické strany a vůbec státní zájmy nevybočil ze svého myšlenkového prostředí.
21. 11. 2003 - Dar je darMarek Šálek, BBC
Odpovědnost přináší úspěch, úspěch přináší odpovědnost. Pod tímto sloganem se začátkem týdne v budově Senátu odehrála konference o firemní filantropii. Setkání odráželo radostnou změnu v české charitě: zájem o dobročinnost začínají projevovat i ty nejdravější štiky tuzemského byznysu.
19. 11. 2003 - Ministerstvo podlehlo politickému a komerčnímu tlaku a omezilo účast veřejnostiPetr Bittner
Ministerstvo životního prostředí v kauze odstraňování popovodňových náplav v řece Berounce odejmulo odkladný účinek odvolání ve správním řízení, čímž omezilo práva účastníků řízení a umožnilo Povodí Vltavy s.p. začít s bezodkladnou těžbou štěrkopísků. Podlehlo tak zřejmě politickému tlaku a zájmům komerční lobby na úkor ochrany životního prostředí. Argumenty občanských sdružení, že se nejedná o odstraňování povodňových škod, ale o komerční těžbu, nevyslyšelo.
5. 11. 2003 - Evropské zákony na poslance neplatíVlastimil Karlík
Základním požadavkem EU v oblasti ochrany přírody, který je nutno splnit do data vstupu ČR do EU, je připravit návrh nové soustavy chráněných území evropského významu, která má název Natura 2000. To není jednoduchý úkol. Znamená to nejen mít odpovídající zákon, ale také připravit podrobný a kvalitně zdůvodněný odborný návrh a projednat jej s vlastníky a dotčenými obcemi. Česká ochrana přírody na tom pracuje již několik let.
3. 11. 2003 - Dálnice jako kampaňMarek Šálek, BBC
Ani nevíme jak, proč a za kolik a další rozhodnutí nedozírných následků je téměř na světě. Dálnice na jih by prý měla vést přímo napříč Posázavím. Kromě podniku Ředitelství silnic a dálnic si to už myslí i Středočeské hejtmanství. Minulý týden se ústy svého mluvčího Martina Krafla nechalo slyšet, že tuzemský úsek silniční osy Berlín - Istanbul bude nejlepší nasměrovat právě sem. Bez dálnice prý kraj zachvátí bída, vylidní se. Naopak dálnice přinese kýženou prosperitu.
25. 7. 2003 - Špidlova demoliční četa, Vojtěch Kotecký (Literární noviny)
Očekávalo se, že vláda Vladimíra Špidly bude vedle epizodního působení týmu Josefa Tošovského tou nejzelenější, kterou republika měla od roku 1992. Když nastupovala, nikoho ani nenapadlo, že právě ona by se mohla stát kabinetem, který více než kterýkoli před ním bude strhávat ekologické poměry zpět do osmdesátých let.
10. 6. 2003 - EurojablkaIvan Hoffman, Ivan Hoffman (Literární noviny)
Něco o EU vypovídá obyčejné jablko. Aby dostálo bruselským normám, musí být plod i strom v jedné sezóně šestkrát ošetřen člověku škodlivými hormony, desetkrát postříkán různými fungicidy a čtyřikrát speciálními chemickými postřiky regulujícími růst. Skvrny po chemických a hormonální prostředcích se pak u jablka odstraňují dalšími chemikáliemi. Několikeré užití nejsilnější jedů proti škůdcům, ohrožujícím kořeny a kmen přešlechtěných jabloní, je samozřejmostí… „Eurojablko“ je už dnes nastraženo i v regálech našich hypermarketů a technologie jeho výroby není tajemstvím.
10. 6. 2003 - Proč budu hlasovat v referendu o přistoupení k EU - pár kritických poznámek, Petr Kužvart
Podstatou EU a před tím Evropských společenství byla vždycky cesta k liberalizaci pohybu zboží, pracovní síly a kapitálu. Vždy šlo o ekonomické uskupení, kde se jiné než obchodní problémy řešily a řeší pouze tehdy, kdy ohrožují vlastní podstatu integrace. Důležitým rysem je to, že orgány EU jsou vesměs nevolené, zbyrokratizované a jediné přímo volené těleso, Evropský parlament, je nejméně vlivným článkem ve struktuře vrcholových orgánů EU. Podstatu problému lze jednoduše shrnout takto: jde o kšeft, nikoli o demokracii. A dlužno dodat, že jde především o velký, zglobalizovaný kšeft.
|