Vládní delegace referovala OSN o diskriminaci žen v České republice
29. 8. 2002 - PRAHA [Econnect]
České nevládní organizace reprezentovala Petra Hejnová, spolupracovnice obecně prospěšné společnosti Gender Studies a členka Asociace pro rovné příležitosti. Ženské organizace považují za kritické oblasti zejména diskriminaci žen na trhu práce, nízkou účast žen v rozhodovacích procesech, domácí násilí, nedostatečné institucionální mechanismy a neadekvátní distribuci zdrojů ze státního rozpočtu do oblasti rovných příležitostí žen a mužů.
Ženy jsou stále diskriminovány na českém trhu práce
Podle nevládních organizací musí ženy, zejména matky s malými dětmi a ženy v předdůchodovém a fertilním věku, čelit stále mnoha diskriminačním faktorům na českém trhu práce. Neustále přetrvávají výrazné rozdíly v průměrném platu žen a mužů. Ženy si v průměru vydělají o třetinu méně než muži. Průměrná mzda žen ve vedoucích a řídícíh pozicích tvořila v roce 2000 dokonce pouze 54% průměrné mzdy mužů.
Tabulka: Počty zaměstnanců a jejich průměrné hrubé měsíční mzdy za rok 2000
Počet mužů v % | Počet žen v % | Mzda muži | Mzda ženy | Mzda žen v % | |
1 – zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci | 8,7 | 3,4 | 37 257 | 20 188 | 54 |
2 – vědečtí a odborní duševní pracovníci | 8,9 | 12,8 | 23 566 | 16 103 | 68 |
3 – techničtí, zdravotničtí a pedagogičtí pracovníci | 15,6 | 23,2 | 19 550 | 13 768 | 70 |
4 – nižší administrativní pracovníci | 2,7 | 13,8 | 15 556 | 12 126 | 78 |
5 – provozní pracovníci ve službách a obchodě | 7,3 | 18,4 | 11 892 | 8 863 | 75 |
6 – kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví | 2,1 | 2,1 | 10 924 | 9 257 | 85 |
7 – řemeslnící a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé a opraváři | 31,6 | 7,5 | 14 236 | 9 849 | 69 |
8 – obsluha strojů a zařízení | 17,4 | 7,3 | 14 061 | 10 529 | 75 |
9 – pomocí a nekvalifikovaní pracovníci | 5,7 | 11,5 | 10 344 | 8 017 | 77 |
Celkem | 100% | 100% |
Podle představitelky Gender Studies Petry Hejnové, náměstek Fuchs podal Komisi nepravdivou informaci, když tvrdil, že s nově zavedenými úpravami v zákoníku práce, vymizely z českých novin sexistické inzeráty. "Ženské organizace mohou dodat příklady mnoha takových inzerátů, které se stále rutinně objevují ve všech mediích," dodává Petra Hejnová.
Chybí azylové domy pro oběti domácího násilí
České ženské organizace již několik let také upozorňují na problematiku domácího násilí. Kritizována je především nedostatečná legislativní úprava, ale i nedostatečná informovanost občanu o této problematice a nízká úroveň zaškolení policistů, soudců a dalších profesionálů, kteří přicházejí do kontaktu s oběťmi domácího násilí.
Zástupkyně za nevládní organizace, Petra Hejnová, byla překvapena tvrzením Hany Šnajdrové z MV ČR, která informovala Komisi, ze Česká republika disponuje dostatečným počtem azylových domů pro oběti domácího násilí a násilí na ženách. Podle ní neziskové organizace pracující s oběťmi domácího násilí mohou doložit jasný nedostatek takových zařízení. S jejím tvrzením se shoduje i souhrnná zpráva o plnění Priorit a postupů vlády při prosazování rovnosti mužů a žen v roce 2001, kde je počet azylových zařízení vzhledem k poptávce hodnocen jako nedostačující. Podle Statistické ročenky fungovalo v roce 2000 52 domovů pro matky s dětmi s kapacitou 644 míst.
Fuchs: Soudkyně odmítají dojíždět do Brna
Další nenaplňovanou oblastí Konvence je podle nevládních organizací nedostatek žen v rozhodovacích procesech. Náměstek Fuchs vysvětlil nedostatek žen soudkyň ve vysokých pozicích skutečností, že soudkyně odmítají dojíždět, případně se přestěhovat, do Brna, kam bylo z Prahy přemístěno sídlo Ústavního soudu.
"Ze strany pana Fuchse se jedná o nepříliš logickou myšlenkovou konstrukci. Jeho argument nepodporují ani existující data. Čísla jasně ukazují na nedostatečné zastoupení žen ve vyšších soudních funkcích jako na mnohaletý trend. A to navzdory faktu, že žen-soudkyń je u soudu nižších instancí více než mužů," komentovala tvrzení vedoucího české delegace Petra Hejnová z Gender Studies.
Rada pro reklamu ignoruje stížnosti ženských organizací
Ženské organizace vyjádřily také znepokojení nad neexistencí dostatečně funkčních orgánů, kam by se mohly občané obracet se stížnostmi na prezentaci žen v reklamě a v médiích, jako např. v případě billboardu na Hands free sady od partnera finské Nokie, která podporovala myšlenku násilí na ženách. Podle nich současná Rada pro reklamu ignoruje stížnosti týkající se sexistických reklam a billboardů a ženské organizace byly již několikrát nuceny obrátit se s žádostí na odstranění sexistických reklam na zahraniční partnery.
Komise přijala oficiální zprávu České republiky a s potěšením zaznamenala politickou ochotu české vlády implementovat Konvenci, v řadě otázek se však připojila k obavám ženských nevládních organizací. Kritizovala zejména neexistenci dostatečných institucionálních mechanismů v oblasti ochrany před ponižujícími akty v reklamě a současnou právní definici znásilnění i legislativní úpravu týkající se sankcí za incest, které se v současnosti pohybují do dvou let odnětí svobody. Komise vyjádřila spokojenost s nově zavedenými úpravami v zákoníku práce, upozornila však na nedostatky při uplatňování nové právní úpravy v praxi.