Výhody a nevýhody daňových asignací
11. 11. 2003 - PRAHA [Econnect]
Výhody
V diskusi nad pozitivy převládal většinový názor, že je asignace potřebná, protože vede k participaci občanů na věcech veřejných. Umožňuje jim rozhodnout se, kdo nejvíc potřebuje jejich daně. Také nutí organizace k větší komunikaci s veřejností, zvyšuje povědomí o existenci a problematice neziskového sektoru. Ráda bych ještě citovala jednoho z účastníků diskuse: "...každá koruna, o jejímž určení rozhodne člověk místo úředníků je dobře utracená....", čímž vyvrací názor, že úředník je také jen člověk. Rozhodně je ale asignace krok správným směrem, neboť umožňuje občanům rozhodnout o části jejich daní a podílet se tak na správě věcí veřejných. To je důležitější než otázka objemu peněz, které takto přijdou do neziskového sektoru.
Nevýhody
Pochopitelně se ale více diskutovalo o nevýhodách a nebo spíše o tom, že asignace problém financování neziskového sektoru nevyřeší. Podle mnohých peníze takto získané pomohou pouze velkým, populárním a důvěryhodným organizacím (firemní nadace, sportovní kluby...atd.), přičemž firemní nadace budou nutit své zaměstnance, aby jim přispívali ze svých daní. Získá se jen velmi malý objem peněz - roční příspěvek pro malou veřejně prospěšnou organizaci bude řádově jen ve stovkách či tisících korun. Tím také narážíme na vágní termín "veřejná prospěšnost", který náš právní systém nezná. Neziskové organizace si budou moci do stanov napsat veřejnou prospěšnost, která se bude těžko prokazovat.
Mnoho účastníků znepokojuje anonymita dárce. Finanční úřady o něm nebudou poskytovat obdarované organizaci informace. Organizace tedy budou odkázány na komunikaci přes média, o budování dlouhodobého vztahu s dárcem nemůže být řeč. Podle Fóra dárců je anonymita nutná proto, aby se nedostávaly na veřejnost citlivé informace o příjmech občanů, protože z asignace se dá jednoduše příjem spočítat.
Představitelé neziskovek mají také obavy, že půjde o nesmírně drahý a byrokratický proces. Na Slovensku, kde asignace fungují od roku 2002, daňové úřady vyčíslily personální náklady na 32 milionů slovenských korun na základě odhadu času, který pracovníci strávili nad asignační agendou. Nešlo ale o reálný výdaj s dopadem na státní rozpočet, protože pracovníkům nebyly vypláceny mzdy navíc.
Další kolegové naopak navrhují, že by celé iniciativě měla předcházet mediální kampaň, navrhují také, aby se dopředu šlo na jednání s vládou s více než 1 %, tedy alespoň 2 - 3 %, aby pak bylo kam ustupovat. Podle Fóra dárců je ale myšlenka začít jednat na 10 % zcela neprůchodná. Zajímavý byl také dotaz na sousední země, a především na to, s jakými návrhy šly do procesu oni a jak to potom dopadlo (tomuto tématu se budeme věnovat v dalším článku).
Tématu 1 % se budeme i nadále věnovat, pokud chcete svůj názor vyjádřit i Vy, můžete diskutovat na webu pod tímto článkem a nebo se přihlásit do mailing listu dárcovství.