Temelín získal definitivní povolení k trvalému provozu

9. 11. 2006 - PRAHA [Radio Praha]

Jaderná elektrárna Temelín je po téměř šesti letech provozu zkolaudovaná. O kolaudaci rozhodl Krajský úřad Jihočeského kraje. Elektrárna tím získala oficiální povolení k provozu. Kolaudace Temelína začala už před dvěma roky. Proti tomuto kroku se postavili ekologičtí aktivisté. Jejich odvolání ale bylo označeno za neodůvodněné. Před dvěma roky také elektrárna ukončila zkušební provoz podle atomového zákona a dostala povolení přejít na plný režim.

Úterním rozhodnutím o dokončení kolaudace získal Temelín podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dany Drábové poslední z řady povolení nutných pro trvalý provoz. "Je to poslední záležitost, která ukončuje sérii právních kroků. To, co do budoucna jadernou elektrárnu čeká, je obnovování povolení podle atomového zákona po deseti letech."

Doba trvání povolení se počítá od prvního spuštění jaderné reakce. Nové povolení pro provoz bude tedy první blok Temelína potřebovat v roce 2010 a druhý o dva roky později. Kolaudace elektrárny podle očekávání vyvolala rozruch mezi některými ekologickými aktivisty. Kritika se snáší na Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který má být nezávislým dozorem. Úřad prý jde příliš na ruku elektrárenské společnosti ČEZ. Myslí si to například podle Moniky Wittingerové občanské sdružení Jihočeské matky.

"My se domníváme, že Státní úřad pro jadernou bezpečnost neplní zcela dobře svou kontrolní funkci. Hlavně nám vadí, že není nikdo, kdo by mohl kvalitu jeho práce zkontrolovat." Předsedkyně úřadu Dana Drábová takový názor jednoznačně odmítá a tvrdí, že o nezávislosti úřadu nemůže být pochyb. Ozvali se také rakouští politici. Ti zvažují, že na Česko podají žalobu. Nejostřeji protestuje spolková země Horní Rakousy. Dohody podepsané v roce 2001 v Melku a Bruselu prý jasně stanoví, že kolaudaci musejí předcházet nezbytná bezpečnostní vylepšení elektrárny.

Otázka pro Danu Drábovou: co tedy Česko nesplnilo? "To je otázka, na kterou nemohu odpovědět jinak než tím, že z české strany je melkská a bruselská dohoda plněna. Mezi experty existují samozřejmě různé názory na to, jaké technické řešení bylo použito. Cíle ale bylo dosaženo. Jaderná elektrárna Temelín je srovnatelná s moderními jadernými elektrárnami kdekoliv na světě."

Proč je tedy neustále kolem Temelína takový rozruch? Dana Drábová soudí, že k tomu přispívá vypjatá mediální atmosféra. Nerozlišuje se vůbec, zda se vyskytl nějaký problém v jaderné nebo nejaderné části elektrárny. Stačí sebemenší drobná závada a hned se jí chopí novináři, což jinde ve světe není obvyklé.

"A to potom může vést k tomu, že existuje jakási živná půda pro setrvalý hornorakouský boj proti této jaderné elektrárně. Na druhou stranu znovu opakuji, že Temelín za celou dobu od svého spuštění ani náznakem nikoho neohrozil. A není důvod, proč by tomu tak nemělo být do budoucna. "Zajímavé je podle Dany Drábové, že kritici Temelína neobracejí svou pozornost také na jadernou elektrárnu v Dukovanech, která je navíc mnohem blíž k Rakousku než Temelín.

"Kdyby si všímali Dukovan tak, jako Temelína, zjistili by, že občas se i v Dukovanech odstaví turbína." K práci médií má výhrady rovněž předseda Nadace Charty 77, atomový fyzik František Janouch. "Média v kauze Temelín hrají velice negativní roli. Zveličují každou malou provozní závadu a hned o ní píší do světa."

Zdeněk Vališ

DISKUSE - KOMENTÁŘE: