Západní politici by v Číně 'měli mluvit o lidských právech'

20. 4. 2004 - PRAHA [BBC]

Do Číny přicestoval severokorejský vůdce Kim Čong-il, v Pekingu se sejde s čínským prezidentem Chu Ťin-tchaem. Tématem jejich rozhovorů má být severokorejský program vývoje jaderných zbraní. Hostem čínských vrcholných představitelů je v těchto dnech i český prezident Václav Klaus.

V pondělí se prezident v Šanghaji účastnil podpisu smlouvy české firmy Škoda Energo o dodávkách turbín do Číny. V tutéž dobu pobývá v České republice na festivalu Jeden svět přední čínský disident Harry Wu, který v čínských pracovních táborech prožil celkem devatenáct let.

Devatenáct let v táborech

Prezident Václav Klaus v souvislosti s cestou do Číny prohlásil, že lidská práva "nechce během cesty nijak vytýkat před závorku". Harry Wu se domnívá, že prezident sleduje spíše ekonomické otázky, než o lidská práva.

"Nemyslím, že by záměr prezidenta Klause vznést otázku lidských práv při v Číně byl upřímný. Spíš mu jde o ekonomické záležitosti," míní disident. Podle Harryho Wu by ale Češi, kteří měli zkušenost s komunistickým režimem, tyto otázky vznášet mohli.

Přímluva funguje

Harry Wu připomněl, jak Číně pomohlo, když se o vězně svědomí zajímal při své návštěvě bývalý americký prezident Bill Clinton. Západoevropští politici by se ale podle Harryho Wu měli ptát konkrétně na systém pracovních táborů - ptát se kde jsou, kolik je v nich vězňů a jak je to s mučením.

Český prezident se někdy vyjadřuje s nedůvěrou ke snaze západních zemí exportovat lidská práva a vsazovat demokratickou ideologii do sfér, kde není zdomácnělá. Někdy se hovoří i o kulturním imperialismu.

Harry Wu ovšem v tomto kontextu namítá: "Všeobecná deklarace lidských práv OSN existuje jen v jediné verzi. Neexistuje jiná anglická, americká, česká nebo čínská verze." Deklarace říká, že každá lidská bytost má nějaká práva.

"Je pravda, že čínské úřady říkají 'nevměšujte se do našich záležitostí, máme vlastní tradice a kulturu'. Jenže ty tu nemusejí být věčně," říká disident. Podle Harryho Wu se otázka demokracie a lidských práv stane v příštích dekádách v Číně tématem číslo jedna.

Cesta ke změně

Čína podle mnohých ale na druhou stranu směřuje ke změně. Podle Harryho Wu už skoro nikdo, včetně členů komunistické strany, nevěří, že budoucnost je v socialismu. Ekonomický pokrok v zemi je podle Harryho Wu dán soukromým vlastnictvím. "Země zažívá ideologickou krizi, jako nikdy předtím," míní Harry Wu. Podle něj lidé kritizují vládu jako nikdy předtím, ale na druhé straně jsou pod tlakem a snaží se rozeznat meze, k nimž mohou zajít.

Wu pak uvádí příklad týkající se náboženského vyznání. Komunistům se podle něj podařilo za několik desetiletí víru téměř vymýtit. Teď jsou ale v zemi milionů budhistů, křesťanů i muslimů.

Pomohou moderní technologie?

Často se mluví o tom, že rozšíření demokracie v Číně mohly pomoci moderní technologie a podle Harryho Wu se to skutečně děje. "Ano a pro vládu je to kritická záležitost," říká Harry Wu.

V Číně má přístup k internetu asi 85 milionů lidí. Úřady se podle něj snaží blokovat přístup k informacím, tajná policie má zvláštní internetové oddělení. Během posledních dvou let bylo, jako říká disident, uvězněno kvůli svým kritickým internetovým článkům kolem padesáti lidí.

Všechna čínská média kontroluje vláda, poslouchat vysílání z ciziny nebo mít cizí noviny je zakázáno. "Kontrolovat internet je ale pro vládu daleko těžší, než kontrolovat rozhlas nebo televizi," dodává Harry Wu, bývalý čínský politický vězeň.