UNESCO vyhlásilo nové pralesní rezervace
28. 7. 2005 - PRAHA [Econnect/Greenpeace]
Cabo de Hornos není unikátní pouze svojí rozlohou, ale zejména bohatstvím živočišných a rostlinných druhů, dokonce se dá směle prohlásit, že svojí rozmanitostí patří k nejbohatším na světě. Rezervaci tvoří rozsáhlé pobřežní lesy, které jsou domovem pro tisíce ptáků, tulenů, tučňáků, u pobřeží lze zahlédnout i velryby, v lese pak žijí desítky savců, ve vyšších polohách má svůj rajon jihoamerická puma atd. Tato bohatá biodiverzita je zapříčiněna tím, že oblast se nachází na relativně nejméně znečištěném místě planety. Zajímavé také je, že tato jedinečná přírodní oblast se nachází v jinak drsné a vegetačně chudé jihochilské části Patagonie.
Podle představitelů OSN, pod které program UNESCO spadá, se do budoucna počítá s určitým turistickým zatížením oblasti, a to zejména formou tzv. ekoturistiky. Tato k přírodě šetrná forma turistiky je bezesporu chvályhodnou věcí, přináší poznání a místním lidem zajišťuje určité množství pracovních míst, zároveň je však třeba dodržovat přísné kvóty na roční počty turistů.
„Greenpeace se obává, aby nedošlo k překročení těchto kvót a k nárůstu masového turismu, který by měl ve svých důsledcích destruktivní dopady na celou oblast, a bude proto dění v Cabo de Hornos nadále bedlivě sledovat,“ uvedl tiskový mluvčí Greenpeace Zbyněk Havránek.
Na zasedání výkonného výboru organizace UNESCO ve dnech 27. – 29. června v Paříži bylo vyhlášeno také dalších 22 pralesních a lesních biosférických rezervací nalézajících se v 17 státech světa. Mezi nimi jsou následující pralesní a lesní území:
▪ Vídeňský les (Wienerwald), nacházející se na okraji Vídně. Jedná se o významnou lesní plochu sloužící zejména k rekreaci a oddechu. Hojně je také využívána jako modelová přírodní laboratoř studenty přírodovědných oborů Vídeňské státní univerzity.
▪ Serra do Espinhaço v Brazílii, která se nalézá ve státě Minas Gerais. Tato chráněná oblast se rozkládá v pohoří Espinhaço na rozloze okolo 3 milionů ha a je tvořena převážně Atlantským deštným pralesem.
▪ Biosférická rezervace Utwe v Mikronésii (Federace států Mikronésie) v Tichém oceánu. Je vůbec první rezervací tohoto druhu vyhlášenou na území Mikronésie. Její jádro je tvořeno tropickým deštným lesem a mangrovy (ve vodě a v bažinách rostoucí stromy se zvýšeným stropem kořenového systému).
▪ Biosférická rezervace El Chaco v Paraguayi tvořená zbytky nepoškozeného tropického deštného lesa. Tato oblast je významná nejen jako vzácný biotop, ale i jako místo života původních obyvatel na pralesu zcela závislých. ▪ Chráněná oblast Bialowieza v Polsku. Jedná se o část původně Bělověžského národního parku, rozkládajícího se na hranici Polska a Běloruska. Bělověžský prales je jediným zachovalým zbytkem původního evropského pralesa. Jeho unikum spočívá v tom, že je domovem posledních evropských divokých zubrů. ▪ Přírodní rezervace Bundala na Srí Lance, ve které se nachází unikátní původní lesní porost tohoto ve všech směrech pozoruhodného ostrova. V drtivé míře je tvořen endemickými (tedy nikde jinde se nevyskytujícími) stromy, například dubem indickým.▪ Poslední vyhlášenou biosférickou rezervací, která do své rozlohy zahrnuje lesy je Kristianstad Vattenrikke ve Švédsku. Tvoří významný kulturně ekologický prostor, který je příkladem provázanosti původního lesa severní Skandinávie s kulturně kultivovanou krajinou kočovných Sámů (Laponců).
Greenpeace bude situaci v těchto rezervacích i nadále sledovat a bude také působit na příslušné orgány místní správy, aby dbali všech závazků a nařízení, které se k existenci biosférických rezervací vztahují a které agenda UNESCO ukládá.