Druhé kolo Budoucnosti bez jedů: Pozďátky, důl Jana Švermy, Spolana...
10. 2. 2004 - [Econnect / Arnika]
Perzistentní organické látky, neboli POPs jsou toxické látky, které jsou velmi odolné (perzistentní) vůči rozkladu. Patří sem například dioxiny, polychlorované bifenyly (PCB) či DDT. Vědci odhadují, že například PCB se bude Země zbavovat příštích 500 let. "Budeme postupně mapu České republiky plnit místy, která jsou těmito látkami kontaminovaná. Ať už půjde o staré anebo současné znečištění, případně o hrozbu budoucího znečištění POPs. Chceme tak ukázat, že je to problém, který se týká celé země a je důležité se s ním vypořádat," přiblížil část programu druhé fáze kampaně Budoucnost bez jedů Jindřich Petrlík.
Druhým cílem obnovené kampaně je spolu s dalšími organizacemi prosazovat v nové chemické politice EU (zkratka REACH) důslednou kontrolu chemických látek na trhu. Třetím důležitým cílem je prosazení plného práva na informace o toxických látkách, konkrétně vylepšení integrovaného registru znečišťování, pro nějž se letos sbírají prvním rokem data.
Dioxiny v dole Jana Švermy
Do druhého kola kampaň symbolicky vstoupila na tiskové konferenci v Hradci Králové, na které Arnika představila nebezpečí dolu Jana Švermy u Žacléře. Firma GEMEC Union a.s. sem od roku 2000 ukládá tuny popílku z českých spaloven jako součást zakládkových směsí, na které získala certifikáty od Technického a zkušebního ústavu stavebního. "Problém ale spočívá v tom, že ústav tyto zakládkové směsi nikdy netestoval na obsah dioxinů," vysvětlil Ing. Milan Havel z Arniky. Podle Arniky jde po Spolaně Neratovice o druhé místo v zemi, kde je uloženo tak velké množství dioxinů. Nikdo je však do současné doby nemonitoroval. Společnost GEMEC na zákaldě upozorňování Arniky nyní oznámila, že začne dioxiny monitorovat.
Arnika požaduje, aby bylo okamžitě zastaveno další ukládání toxického odpadu do dolu. Popílek by měl být uložen v zabezpečených kontejnerech na jednodruhovou skládku nebezpečného odpadu a poté zlikvidován chemickou cestou. "Požadujeme také okamžité zastavení vydávání certifikátů na takto nebezpečné směsi. Není to totiž první případ. I spalovna v Liberci se ohání certifikátem na prodej svého popílku jako stavebního materiálu - rovněž s obsahem dioxinů," řekl Petrlík.
Minulý týden navíc Arnika oznámila, že podobné záměry jako na Žacléřsku, má GEMEC také v Ostravě, kde provozuje ve společnosti ECOCOAL s.r.o. linku na výrobu rekultivačních hmot, do nichž přidává popílky ze spalovacích procesů.
Pozďátky stále nezajištěny
Skládka nebezpečných odpadů v Pozďátkách na Třebíčsku zamořuje své okolí vytékajícími toxickými látkami - především kyselinou sírovou již několik let. Před rokem a půl převzala skládku k sanaci firma ICKM. Za tu dobu se jí však nepodařilo skládku zabezpečit, firma zatím není schopna ani předložit projekt sanace k posouzení v procesu EIA. Posouzení vlivu na životní prostředí vyžaduje způsob navržené sanace. Sdružení Arnika spolu se sdružením Pozďátky bez jedů v těchto dnech zaslali firmě ICKM otevřenou výzvu k opuštění skládky.
"Vyzýváme Vás, abyste skládku předali či prodali takovému subjektu, který zajistí její rychlou sanaci, aniž by měl v úmyslu skládku dále provozovat. Vaše snaha vybudovat v Pozďátkách novou větší skládku termín sanace prodlužuje. Přiznejte si, že jste podcenili legislativní podmínky v ČR pro Vámi navržený postup, i když jste na tyto podmínky byli upozorněni. Ukončete své působení v této lokalitě!" píše se ve výzvě.
"Skládku je třeba dát do pořádku co nejdříve. Pokud by se například protrhla neopravená krycí fólie, došlo by k dalšímu masivnímu úniku kyseliny sírové a těžkých kovů do okolí," uvedl Ing. Milan Havel ze sdružení Arnika.
Firma ICKM zde chce postavit i přes odpor místních obyvatel novou skládku. Projekt sanace tak zahrnuje odtěžení velkého objemu zemin, aby zde novou skládku bylo možno vybudovat. Tento způsob sanace je však dle prof. Martina Kubala z VŠCHT neúměrně drahý. Pokusy VŠCHT ukazují, že by bylo možno sanovat tuto zeminu podstatně levněji - asi o 40 miliónů Kč. Firma ICKM dala slib zástupcům obce Slavičky, pod kterou obec Pozďátky patří, že v případě nesouhlasu místního obyvatelstva od vybudování skládky upustí a nepůjdete do nepřátelského prostředí. Pod petici proti skládce se podepsalo k dnešnímu dni již 1200 místních obyvatel.