Jednání o dálnici D8: tunel Kubačka je rozhodující

11. 1. 2005 - PRAHA [Econnect / EPS / Děti Země]

Na konci prosince se již potřetí sešli na společném jednání o dálnici D8 zástupci Ministerstva dopravy, investora Ředitelství silnic a dálnic, Ústeckého kraje a ekologických organizací s Dětmi Země v čele. Cílem je ukončení desetiletých sporů a stanovení přijatelného řešení pro všechny strany, aby mohla být dálnice dostavěna. Výsledkem jednání jsou zatím např. stažené žaloby Dětí Země na dálnici v úseku přes Krušné hory. Stažení dalších žalob Děti Země nabídly, pokud dojde k dohodě o tunelu Kubačka, který by měl nahradit dva kratší tunely v centrální části Českého středohoří. Toto řešení jako přijatelný kompromis pro zmírnění dopadů dálnice na přírodu a krajinu podporuje také ombudsman a Ministerstvo životního prostředí. Ekologové již deset let kritizují ekologické dopady dálnice a pochybení při jejím schvalování. „Že se při stavbě dálnice D8 porušovaly zákony potvrdil již dvakrát soud, čtyřikrát Česká inspekce životního prostředí a naposled i ombudsman Otakar Motejl ve svém závěrečném stanovisku z konce roku 2004,“ říká Pavel Doucha z Ekologického právního servisu.

Podle Dětí Země je cílem současných aktivit občanských sdružení ukončit desetileté spory, aby její výstavba mohla hladce pokračovat. Nechtějí stavbě bránit, chtějí pouze aby byla co nejšetrnější pro životní prostředí. Také upozorňují, že názory, že je nutné rychle stavět, jsou liché, neboť se investorovi nepodařil dosud splnit žádný termín. Reagují tak na názor ústeckého hejtmana Jiřího Šulce, který na konci prosince zopakoval: "Nejlepší variantou dostavby dálnice D8 je varianta nejrychlejší." Miroslav Patrik z Dětí Země však upozorňuje: "Podle návrhu rozpočtu SFDI na rok 2005 by měl být úsek D8-0807 za 20 mld. Kč dostavěn v roce 2006 a úsek D8-0805 za 8,2 mld. Kč v roce 2008. Ovšem dosud uváděné ceny a termíny se nikdy nesplnily."

Nynější sérii jednání inicioval hejtman Ústeckého kraje Jiří Šulc. Dosud proběhly tři kola jednání, naposledy 20. prosince. Impulsem pro jejich zahájení bylo říjnové rozhodnutí soudu zastavit práce na tunelu Libouchec u dálnice D8 v Krušných horách dokud soud nerozhodne o žalobě Dětí Země proti stavebnímu povolení na tento tunel. Děti Země pro první jednání, které proběhlo 27. října, zpracovali "Návrh na kompromisní řešení dostavby dálnice D8 s cílem urychlit její dostavbu, tj. odstranit rozpory u stavby D8-0805 přes CHKO České středohoří". Jednání o dálnici D8 se účastní Ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ČR jako investor, Ústecký kraj a 8 ekologických organizací: Děti Země, Ekologický právní servis, Hnutí Duha, Společnost ochránců životního prostředí, Sdružení pro přírodu, Společnost přátel města Duchcova, ZO ČSOP Lovosice a ZO ČSOP Teplice.

Jeden nebo dva tunely?

Hlavním kompromisním návrhem je od počátku vybudování namísto dvou kratších tunelů - Prackovice a Radejčín a dvou velkých estakád tunel Kubačka v délce 3,35 km v mírně odlišné trase, a tak zmírnění dopadu na centrální část CHKO České středohoří. Vedle toho ještě ekologové požadují zmenšit velkou křižovatku Bílinka. Konstatování, že "další jednání budou směřovat k dosažení dohody o vedení dálnice Českým Středohořím v úseku Chotiměř - Radejčín" je také součástí prosincové dohody všech stran sporu - Dětí Země, Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ČR a Ústeckého kraje. Rozhodnutí zda jeden nebo dva tunely je nyní jazýčkem na misce vah.

"Tunel Kubačka považujeme za smysluplný kompromis," říká Miroslav Patrik. Ing. arch. Ivan Vorel, CSc. z Fakulty architektury ČVUT Praha k tomu dodává: "Tunel Kubačka doporučil jako řešení již v roce 2002 také náš posudek, neboť stávající trasa závažným způsobem poškozuje unikátní krajinný ráz, ojedinělý ze středoevropského hlediska.". Tento návrh podporuje také Ministerstvo životního prostředí a ombudsman, který požaduje "účinné prosazování všech vhodných úprav, jež zmírní vliv stavby D8 na krajinný ráz CHKO.

Reálnost jednoho tunelu Kubačka dokládají Děti Země vyjádřením geologů z České geologické služby i obdobným závěrem RNDr. Vladimíra Cajze z Geologického ústavu Akademie věd ČR z roku 2001. Geologové navíc upozorňují na možné problémy u nyní schválené povrchové varianty se dvěma tunely. Úsek kolem lomu Prackovice totiž prochází rozsáhlým sesuvným územím, které si vyžádá náročné technické řešení a vysoké finanční náklady. Celková cena dálnice by tak u obou variant neměla být příliš rozdílná.

Rozhodnutí o výstavbě tunelu Kubačka mají nyní v rukou zastupitelé Ústeckého kraje, kteří by měli rozhodnout na konci ledna. Pokud mu dají zelenou, mohou podle Dětí Země neprodleně začít přípravné práce. Tunel Kubačka bude potřebovat nové územní rozhodnutí. Podle návrhu ŘSD by toto rozhodnutí bylo vydáno za dva roky, nicméně Děti Země na základě svých zkušeností, dle vyjádření řady institucí a dle doporučení svých expertů předpokládají kratší dobu. Pro tunel je také nutná průzkumná štola. Děti Země odhadují, že by se štola razila asi rok souběžně se zpracováním podkladů pro vydání stavebního povolení. Miroslav Patrik dále upozorňuje na zbytečné vyhazování peněz: "Nyní je ale nutné přerušit ražbu průzkumné štoly pro tunel Prackovice u povrchové trasy dálnice, dokud nebude zcela jasné, zda se bude či nebude stavět trasa s tunelem Kubačka."

Žaloby a zrušení stavebního povolení pro dva tunely

Děti Země se v prosincové dohodě také zavázali k urovnání všech soudních sporů, vedených proti výstavbě dálnice v úseku Trmice - státní hranice (D8 0807). V průběhu času podali celkem 11 žalob týkajících se D8. U soudů nyní, po stažení žalob na úsek v Krušných horách, stále leží šest žalob proti dálnici v Českém středohoří. Děti Země je nabídly stáhnout, pokud dojde k dohodě o tunelu Kubačka.

Jednání začala především díky rozhodnutí soudu na základě jedné z žalob zastavit práce na tunelu Libouchec v Krušných horách do doby rozhodnutí soudu o samotné žalobě. Ministerstvo dopravy podle žaloby vydalo stavební povolení v rozporu se zákonem o ochraně přírody a krajiny, když Dětem Země neumožnilo zúčastnit se stavebního řízení. Stavební povolení bylo soudem následně opravdu zrušeno. Miroslav Patrik všem těm, kteří nyní Dětem Země vyčítají neplnění jejich slibů vzkazuje, že soud o Libouchci rozhodl dříve, než Ministerstvo dopravy s nimi podepsalo mimosoudní dohodu.

Stejná situace, kdy soud zrušil stavební povolení, se opakovala v případě tunelu Panenská. Díky prosincové dohodě stran sporu však Děti Země žalobu stáhly dříve, než rozhodnutí nabylo právní moci, takže práce na tunelu se v tomto případě nezastavily.

"Nebýt značného zájmu hejtmana spory o dálnici D8 řešit a podepsání předvánoční dohody, rozsudek soudu by nabyl právní moci a práce na tunelu Panenská by se pravděpodobně zastavily," říká Miroslav Patrik.

Závěry šetření ombudsmana

Veřejný ochránce práv JUDr Otakar Motejl na konci roku 2004 uzavřel své šetření přípravy dálnice D8. Ve svém závěrečném stanovisku, které navázalo na Zprávu o průběhu šetření z července 2003. Motejl trvá na tom, že při povolování stavby dálnice D8 přes Chráněnou krajinnou oblast České středohoří byl několikanásobně porušen zákon o posuzování vlivů staveb na životní prostředí, že došlo i k dalším nezákonostem ze strany orgánů státní správy, a požaduje dodatečné zmírnění negativního zásahu dálnice do krajiny v CHKO. Doporučuje mimo jiné výstavbu tunelu Kubačka a požaduje urychleně realizovat opatření proti kamionům na silnici E55. K těmto závěrům přitom ombudsman došel i přesto, že obdržel stanoviska Ministerstva dopravy, Ministerstva životního prostředí, Krajského úřadu Ústeckého kraje a Ředitelství silnic a dálnic ČR, která vesměs dosavadní přípravu dálnice D8 obhajovala. Podnět k zahájení šetření podal Kanceláři veřejného ochránce práv Ekologický právní servis.

V úvodu svého závěrečného stanoviska ombudsman uvádí: "Celý proces, na jehož konci v současnosti stojí již pravomocné územní rozhodnutí na v zásadě povrchovou trasu přes CHKO České středohoří, tak v komplexním pohledu stěží mohl naplnit požadavky, jež spojuji s pojmem "výkon dobré správy"…. Mojí povinností bylo na ne zcela transparentní postupy při výběru a schvalování trasy dálnice D8 poukázat. Vedle nedostatků na straně Ministerstva životního prostředí, jemuž lze z velké míry přičítat chybné postupy při projednávání dálnice D8, nutno zdůraznit primární pochybení Ministerstva dopravy jako předkladatele koncepce rozvoje dálnic a čtyřpruhových silnic."

Ve svém stanovisku k dálnici D8 pak ombudsman mj. upozorňuje na tyto nezákonnosti a další nedostatky:
- vládní koncepce rozvoje dálnic do roku 2005 z roku 1993 nebyla podle zákona č. 244/1992 Sb. posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí, na což již ve své zprávě č. 99/16 upozornil NKÚ,
- v letech 1994-5 došlo opět k porušení zákona č. 244/1992 Sb., neboť při tzv. krajinářském posouzení různých variant dálnice v CHKO České středohoří došlo bez účasti veřejnosti k vyloučení tunelových variant z dalšího posuzování,
- značně diskutabilní je schválení územního plánu Litoměřicka v únoru 1996, neboť obsahuje jen jednu (povrchovou) variantu dálnice, která byla vybrána nezákonně tzv. krajinářským posouzením,
- připomíná, že Ministerstvo životního prostředí v červnu 1999 vydalo stanovisko k vládní koncepci rozvoje dopravních sítí do roku 2010 z hlediska vlivů na životní prostředí, které doporučilo vybudovat dálnici buď mimo CHKO České středohoří přes Mostecko anebo ji přes CHKO vést dlouhým tunelem. Stanovisko nebylo ale vládou akceptováno,
- vyjadřuje rozpaky nad nepřipraveností státních orgánů předem řešit očekávané velké množství tranzitních kamiónů po vstupu ČR do EU, a proto doporučuje urychleně eliminovat jejich negativní vliv v obcích a městech na E55, neboť zprovoznění D8 nelze brzké době očekávat.

Mezi závěrečnými doporučeními jsou pak např:
- účinně prosazovat veškeré vhodné úpravy, jež zmírní vliv stavby D8 na krajinný ráz - výslovně je zde zmíněn tunel Kubačka
- navrhnout a realizovat opatření k eliminaci kamionové dopravy na E55, zde odkazuje také na usnesení vlády 993/2000, které mluví o převedení silniční dopravy na železnici,
- zamezit napříště chaotickému způsobu projednávání navrhovaných záměrů v chráněných územích (důležité je metodické vedení, zabránění obcházení EIA, vyjasnit otázku, zda má být výjimka vydána před schválením územního plánu atd.)
- zvážit potřebu vydání prováděcího předpisu, který by upravil podrobnosti ochrany krajinného rázu.

Na závěr pak ombudsman vyzývá Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Krajský úřad Ústeckého kraje, Správu CHKO České středohoří a Ředitelství silnic a dálnic ČR, aby mu do 30 dní sdělili, která opatření k nápravě provedly či provádějí.

Stanoviska ombudsmana nejsou závazně platným ustanovením a příslušné orgány se jimi proto nemusí řídit. Měly by je však brát v úvahu a jako návod v dalším postupu. Ministerstvo dopravy již svoji reakci oficiálně vydalo: "Veškeré řízení probíhalo podle platných zákonů ČR. Všechny zúčastněné strany měly právo odvolat se podle platných předpisů," stojí v úvodu. Dále ministerstvo uvádí, že stanovisko veřejného ochránce práv bere v potaz a reaguje na jednotlivé body týkající se navrhovaných opatření k nápravě.

Alena Mejstříková

DISKUSE - KOMENTÁŘE: