Šumavské lesy budou bojovat s kůrovcem samy

20. 2. 2004 - PRAHA [BBC]

Jedni mluví o katastrofě, druzí se radují z návratu zdravého rozumu - už měsíc má Národního parku Šumava nového ředitele - lesníka Ivana Žlábka vystřídal ekolog Alois Pavlíčko. A změny už jsou vidět. Do konce loňského roku správa národního parku zastávala názor, že stromy napadené kůrovcem musejí být pokáceny, aby se nákaza nešířila do zdravého porostu. Naopak ekologisté a někteří odborníci propagovali přístup v ekonomii známý jako 'laissez-faire', tedy lesy nekácet, ať si s kůrovcem poradí samy.

Loni na podzim se k druhé variantě definitivně přidalo i ministerstvo životního prostředí. Náměstek ministra Ladislav Miko říká, že na jejich rozhodnutí měl velký vliv Světový svaz ochrany přírody (IUCN): "Dostali jsme několik velmi vážných upozornění i ze strany mezinárodní veřejnosti, zejména od mise IUCN, že se česká strana musí rozhodnout, jestli skutečně chce, aby Šumava byla klasifikována jako národní park. Pokud ano, že musí nastavit managament tak, aby tomu odpovídal."

Nová koncepce, noví lidé

Podle náměstka Mika není nová koncepce totožná s předchozí a ministerstvo chce, aby novou koncepci realizovali noví lidé.

'Starým' člověkem byl Ivan Žlábek, který Šumavě řediteloval bezmála deset let - do prosince loňského roku - a razil názor, že proti kůrovci se musí postupovat aktivně. To byl podle Ivana Žlábka jeden z důvodů jeho odvolání: "Nový ředitel pod vlivem současného vedení ministerstva životního prostředí má naprosto pasivní přístup ke kůrovci, který je pro Šumavu nesmírný malér."

"Dalším důvodem mého odvolání je to, že jsem opravdu nevycházel s některými lidmi, kteří se zaštiťují nevládními organizacemi, speciálně Duhou. Protože já jsem měl odpovědnost, a oni měli pocit, že budou diktovat, jak se to bude dělat."

Ekonomický potenciál chráněné přírody

Ani Žlábkovi odpůrci nezpochybňují jeho integritu, tvrdí ale, že kámen úrazu byl v jeho původní profesi. Žlábek je vystudovaný lesník, do vedení parku prý si přivedl také lesníky a lesníci jsou zvyklí vidět v lese zásobárnu na dřevo. Tvrdí to například Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. On a jeho ekologističtí přátelé zase čelí výtce, že ve své péči o přírodu přehlížejí lidi, kteří na Šumavě na rozdíl od nich musejí bydlet a nějak si vydělávat - například právě těžbou dřeva.

Novým ředitelem se šumavského parku se stal Alois Pavlíčko, který odvolá do konce února všechny vedoucí pracovníky parku a na funkce vypíše nová výběrová řízení. Vojtěch Kotecký je s novým ředitelem spokojen, jen doufá, že šumavským obcím vysvětlí, kam vede budoucnost. "Jde o to, aby správa Národního parku dokázala vysvětlit obcím, jaký prospěch mohou mít z ochrany přírody, ale především přijít s konkrétními opatřeními, která zajistí, že ta Šumava bude z ochrany přírody prosperovat."

"Jiné národní parky po Evropě ukazují, že příležitosti jsou obrovské a je třeba jich využívat, nikoliv ponechávat to území v té staré ekonomice založené na těžbě dřeva," říká Vojtěch Kotecký. Podle něj je na Šumavě už dnes pravděpodobně zaměstnáno víc lidí v ochraně přírody a v turistice než v těžbě dřeva. "Je ale třeba tyto příležitosti využívat dál a také ukazovat, jaký je potenciál dalších možností. Například nejrůznější služby spojené s regionálními řemesly, s klasickými věcmi spojenými s ochranou přírody, jako je třeba průvodcovství."

Obce si změny nepřejí

Obce, které v parku buď leží, nebo tam vlastní lesy, ale zatím nejsou z avizované změny politiky moc nadšené. Napadené stromy se musejí kácet tak, jak tomu bylo zvykem dřív, požaduje starosta Prášil Mojmír Kabát: "Asanaci je potřeba provést v každém případě, nemocný les vytěžit a potom začít zase pěstovat. Vedení prozatím tvrdí, že se bude asanovat jenom v omezeném množství, což by podle nás nebylo dobré."

Bývalý ředitel Ivo Žlábek předpovídá katastrofu - jestli prý letos přijde horké léto, ideální prostředí pro kůrovce, a správa parku se bude řídit požadavky ministerstva, hrozí prý Šumavě nedozírné škody.

Naopak náměstek ministerstva životního prostředí Ladislav Miko tvrdí, že ve vedení parku nejsou žádní fundamentalisté - mohou udělovat výjimky. Klima v české kotlině se navíc podle Mika stejně bude oteplovat a kůrovci se ve smrkových lesích budou množit bez ohledu na zásahy člověka.

Daniel Kaiser