Na Tovačovských rybnících ornitology čekala dvě překvapení

7. 6. 2005 - PRAHA [Econnect / Moravský ornitologický spolek]

Nedobrovolného vězně osvobodili při své víkendové návštěvě Tovačovských rybníků členové Moravského ornitologického spolku, středomoravské pobočky České společnosti ornitologické. Vpusť po vynoření uvěznila jednu z potápek roháčů žijících na Tovačovských rybnících. "Roháč totiž při lovu ryb podplaval mříž vpusti a ocitl se doslova a do písmene za mřížemi. Cestu zpět již nenašel," uvedl Adolf Goebel z Moravského ornitologického spolku.

Vrozené chování v nebezpečí, tedy potopení se kdykoli se někdo přiblíží, mohlo snadno vést k tomu, že by si uvězněného roháče nikdo nevšiml. Ornitologové však nedobrovolného vězně zahlédli a spojili se s rybáři. "Vedoucí Rybářství Tovačov Jiří Zahradníček okamžitě zareagoval a po chvíli zvednutím mříže potápku osvobodil," popsal Adolf Goebel.

Potápka roháč je zařazena mezi ohrožené druhy a patří mezi nejkrásnější vodní ptáky. "Pozorovat jejich tok, kdy se ptáci vzájemně uklánějí a předávají si hnízdní materiál i malé rybky, patří k nezapomenutelným zážitkům. Vyhnízděním však představení pro veřejnost zdaleka nekončí. Roháči totiž mláďata vozí na zádech a ještě dlouho je také pečlivě krmí," popisují ornitologové roháče.

Pravidelná víkendová návštěva ornitologů na Tovačovských rybnících přinesla ještě jedno překvapení. Když se ornitologům nad hlavou ozval známý hlas, měli pocit, že je něco přeneslo časem o pár měsíců zpět. "Patřil totiž vzácnému zimnímu hostu, labuti zpěvné. Ta hnízdí daleko na severu v bažinatých oblastech Švédska, Finska, Ruska a posledních letech vzácně i v severovýchodním Polsku. V České republice se tyto labutě objevují pravidelně prakticky každou zimu, ale přesto patří k vzácným zatoulancům, protože jejich celkový počet bývá kolem desítky. Většina z nich totiž zimuje mnohem severněji," vysvětluje Adolf Goebel.

Moravský ornitologicky spolek takovéto výskyty pečlivě eviduje. Na svá hnízdiště se labutě zpěvné vracejí v březnu a dubnu a v květnu již hnízdí. Červnový výskyt je podle ornitologů tedy naprostou raritou. Dospělá labuť zpěvná se velikostí a barvou opeření nijak neliší od naší labutě velké a drobné odlišnosti v siluetě těla laik prakticky vůbec nezaregistruje. Přesto existuje jeden velmi nápadný rozdíl: ten spočívá ve zbarvení zobáku, který je u starých ptáků vpředu černý a u hlavy žlutý. Žlutá barva vybíhá na obou stranách zobáku klínovitě dopředu. Naše labuť velká má oranžově červený zobák s nápadným černým hrbolem u čela.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: