Angličtí školáci se mají učit charitě

18. 11. 2005 - LONDÝN [BBC]

Zní to jako bohulibý záměr, má však i své odpůrce. Proti tomu, aby se mezi mladými lidmi rozvíjelo charitativní cítění, v zásadě nikdo nic nenamítá. Kritici ale upozorňují na to, že nápad školám přidělá další práci a zvýší administrativní náklady. A navíc to prý může navenek vypadat, že se školy o záležitosti charity a pomoci bližním dosud nezajímaly. Opak je přitom pravdou.

Charita za svoje

"Myslím, že školy budou touhle sumou přicházející z ministerstva vnitra docela zmateny, " potvrzuje domněnku John Dunford z britské Asociace ředitelů středních škol a dodává: "Protože samy už v oblasti charity odvádějí spoustu práce.""A navíc učitelé budou právem namítat, že to přichází v dost hektickém čase. Ministerstvo školství teď prosazuje řadu různých iniciativ. A tohle mohlo klidně počkat do příštího roku."

K tomuto názoru se připojuje i Eamon Butler, ředitel odborného Institutu Adama Smithe. I on má za to, že školy jsou už teď dostatečně aktivní. "Školy už takové věci dělají. A dělají je po svém. Proč by to měly dělat způsobem, jak si to představují úřady? Opravdová charita je přece taková, že ji děláte za své peníze. Ne za peníze, které přijdou z ministerstva."

Už od mládí

Britská vláda, respektive ministerstvo vnitra, svou iniciativu vysvětluje potřebou budovat mezi lidmi už od mládí vědomí, že je správné pomáhat jiným. "Snažíme se propagovat silnější dárcovskou kulturu. A začít už mezi školáky je ideální," upozorňuje Paul Goggins, náměstek ministra vnitra odpovědný za oblast charity.

"Není přitom nutné, aby tyhle účty začaly fungovat ještě před Vánoci, jak tvrdí někteří kritici. Chceme jen to, aby se samy děti o tento účet staraly, přispívaly na něj a rozhodovaly, na jaké účely peníze půjdou - ať už na domácí či mezinárodní projekty," vysvětluje Paul Goggins s tím, že chtějí mladým lidem ukázat, že přispívat na charitu se nemusí jen, když se ve světě dějí nějaké velké krize a katastrofy.

Štědrost britských poplatníků

Středních škol je v Anglii necelých tři a půl tisíce, konečná suma by proto neměla přesáhnout milion a tři čtvrtě liber. Ministerstvo také argumentuje tím, že pět set liber má být povzbuzením pro školy, aby skutečně účet začaly používat a podporovaly pak to, co samy považují za zajímavé či potřebné.

"Chceme prosazovat, aby se lidé na charitu začali dívat trochu jinak. Tak, aby se spojily sociální závazky, jaké máme coby daňoví poplatníci, s osobní zodpovědností a osobním rozhodováním. Chceme aby byla dárcovská kultura v Británii ještě silnější," popisuje Paul Goggins a přiznává, že vláda si je dobře vědoma štědrosti britských daňových poplatníků. Ti prý každý rok na dobročinné účely vydají asi sedm miliard liber.

Robert Břešťan