Výbor Senátu PČR v Brně projednal petici k R43 a k obchvatu města

21. 6. 2006 - BRNO [Ekologický právní servis / Econnect]

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR projednal petici s 35 tisíci podpisy, která požaduje plnohodnotný obchvat města Brna a protestuje proti průtahu R43 přes město Brno. Na jednání byli přizváni zástupci Ministerstva dopravy (MD), Jihomoravského kraje (JMK), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), města Brna, a dalších orgánů státní správy a samosprávy, aby se k petici vyjádřili. Zástupci některých státních orgánů se po přečtení stanoviska pokusili opustit jednací místnost a následně se vyhnuli otevřené diskuzi. Minulý týden požádala občanská sdružení dopisem Evropskou investiční banku, aby závadnou variantu R43 a dalších dálnic nefinancovala.

Brno je přetíženo dopravou, nemá obchvat a veškerá tranzitní doprava musí jet městem. Tranzitní doprava po vstupu do EU dramaticky narostla a dále poroste. V Bosonohách a Troubsku jsou dlouhodobě překračovány limity hluku a prašnosti. Brno a JMK překvapivě nežádají odklonění tranzitní dopravy z brněnské aglomerace. Naopak prosazují vybudování transevropské dálniční komunikace R43 v 65 let staré trase "Hitlerovy dálnice", a to nejen přes Troubsko a Bosonohy, ale i přes doposud nepoškozené oblasti Bystrce, Kníniček a Brněnské přehrady. Tím umožňují zavlečení další tranzitní dopravy do města.

Jednání vedl senátor prof. Zlatuška, bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně. Zástupci státní správy a samosprávy byli vyzváni, aby vysvětlili, proč chybně informují občany, že R43 je závazně schválena v územním plánu; proč MD a ŘSD nerespektovaly usnesení vlády č. 741/99 a po mnoho let vydávali milionové částky na neschválenou trasu. Zastánci obchvatu vyzvali ŘSD k okamžité nápravě a zastavení financování R43 v jakékoliv trase přes město Brno.

Jednání senátního výboru provázel skandál. Zástupci některých státních orgánů se pokusili odejít ve chvíli, kdy jim bylo uděleno slovo. Následně, po opakované výzvě senátora Zlatušky, přednesli krátká, věcně neodpovídající stanoviska. Drtivá většina z nich opustila jednání před započetím diskuze.

Během jednání bylo prezentováno odborné prověření usnesení vlády č. 989/05, které předložil v červenci 2005 ministr Šimonovský. Závěrem šetření je, že "při předkládání návrhu usnesení vlády č.989/2005 došlo ze strany předkladatele zřejmě k nesprávné interpretaci stavebního zákona, tj. že je možné budovat hlavní koridory dopravy pouze na základě územních plánů obcí a tedy nebrat v úvahu platný a nadřazený územní plán velkého územního celku (ÚP VÚC), kterým je v daném případě ÚP VÚC Brněnské sídelní regionální aglomerace".

Jana Pálková, předsedkyně občanského sdružení, které je iniciátorem petice za obchvat města Brna, k tomu uvádí: "Díky rozhodnosti desetisíců občanů, kteří podepsali petici probíhá nyní její projednávání na nejvyšší úrovni před předními zákonodárci ze Senátu parlamentu. Vzhledem k tomu, že se dosavadní postupy v souvislosti s územním plánováním a R43 ukázaly chybnými, věříme, že senátoři přispějí k uvedení přípravného procesu stavby R43 do souladu se zákony".

"Brno dosud žádný obchvat nemá a nutně jej potřebuje. Závěr vyhledávácí studie v roce 2005 doložil, že vedení R43 obchvatovou trasou mimo celé město Brno je možné. Očekáváme, že zastupitelé města, kteří vyjdou z podzimních voleb, se zamyslí nad špatnou dopravní situací v městě Brně a budou rozhodným způsobem podporovat vybudování obchvatu města," řekl Mgr. Karel Taft, zástupce občanského sdružení stavícího se proti dálničním průtahům brněnskou aglomerací".

Ing. Miroslav Michal, zástupce občanského sdružení z Troubska, dodal: "Je již na čase, aby Ředitelství silnic a dálnic přestalo plýtvat desetimiliony korun z veřejných financí na nerealizovatelnou trasu R43 přes Troubsko a Bystrc a konečně po 34 letech urychleně vybudovalo maximální možná protihluková v Troubsku a Bosonohách, kde již nastal stav ohrožení veřejného zdraví,"

"Prvním krokem k trasování jakékoli dálnice je územní plán. R43 v územním plánu není, ale úřady už na její virtuální vedení utrácejí peníze daňových poplatníků a chtějí dosáhnout na peníze dalších Evropanů. Kvůli nezákonným postupům úředníků ovšem finance z Bruselu nepřitečou. Nejen ke škodě Brna," uzavírá Mgr. Luděk Šikola, právník EPS.

Nevládní organizace také v polovině června požádaly Evropskou investiční banku aby nepodpořila výstavbu rychlostních silnic R 43 a R 52 a rozšíření dálnice D1, dokud nebudou prověřeny šetrnější varianty. Ministerstvo dopravy totiž hodlá využít k realizaci těchto projektů půjčku právě od EIB. Osmnáct českých nevládních organizací zaslalo 13. června prezidentu Evropské investiční banky (EIB) Philippu Maystadtovi dopis, kterým jej informují o problematických aspektech plánované výstavby těchto silnic. NNO žádají EIB, aby projekty nepodpořila, dokud nebudou objektivně zhodnoceny jejich vlivy zdraví lidí a životní prostředí a prověřeny možné šetrnější varianty.

-red-

DISKUSE - KOMENTÁŘE: