Respekt: Města bez aut jsou řešením pro velké aglomerace
22. 8. 2006 - PRAHA [EcoMonitor]
J. H. Crawford je velkým zastáncem myšlenky, že ve velkých městech by se vůbec neměly vyskytovat automobily. Ve své knize „Města bez aut“ (Carefree cities, International Books) ukazuje, jaké nevýhody představují vozy v ulicích. Podle něj není největším problémem znečištěné ovzduší, vysoká hlučnost nebo dopravní nehody a pocit ohrožení, ale především to, že auta zabírají příliš mnoho místa. „V některých městech na západě a jihu USA je až 70 % plochy obětováno automobilům,“ říká Crawford. „Auto-mobilita nefunguje“. Osobní auta a nákladní vozy podle něj zvyšují mobilitu na venkově a v malých městech, ale ve velkých aglomeracích naopak mobilitu snižují. Každý automobil totiž potřebuje několik parkovacích míst, kvůli zvyšování dopravní kapacity se rozšiřují se ulice, pak nezbývá plocha pro jiné využití. Města se rozšiřují a zásobování i cesty do práce či za zábavou se prodlužují a prodlužují. Navíc automobilový ruch v ulicích vyhání obyvatele měst, aby si na víkend jezdili odpočinout do přírody, samozřejmě autem. Podle Crawforda existuje jediné řešení, zahustit městskou výstavbu a lidem nabídnout kvalitní veřejnou dopravu, která obstará i zásobování, píše Respekt.
Odstraněním automobilů se město „scvrkne“, menší kompaktní zástavbu pak není tak složité dopravně obsloužit. Takové místo zároveň spotřebuje méně energie než roztahaná zástavba na předměstí. Ideální jsou čtyřposchoďové domy, které se obejdou bez výtahu a dotýkají se bočními stranami, což snižuje nároky na vytápění. V ideálním kompaktním městě jsou všechny obchody a služby na vzdálenost pěti, maximálně deseti minut chůze, stejně tak je v dosahu veřejná doprava umístěná na hlavní ulici v podobě tramvají nebo metra. Menší ulice s množstvím náměstíček se stávají přirozeným místem setkávání lidí i dobrým místem pro drobné podnikání. Hlavní ulice je také přirozeným centrem pro obchody a je vhodná i pro kola, která představují velmi rozšířený dopravní prostředek. Veřejná doprava je podle představ J. H. Crawforda zcela zadarmo, jezdí velmi často a slouží zároveň i k zásobování. Náklad cestuje ve standardizovaných přepravkách a překládá se automaticky v několika uzlových bodech. Kolem nich je soustředěn lehký průmysl a velké obchodní domy.
Již dnes existují města nebo městské čtvrti, kde žádná auta nejezdí. Z velkých měst to jsou pouze Benátky, které jsou však ve specifické situaci. Zcela bez aut je například švýcarské letovisko Zermatt nebo městská čtvrť s 600 bytovými jednotkami Westpark v Amsterodamu, která je postavena podle konceptu města bez aut. Ve Vídni pak vzniká čtvrť s 205 byty. Velká města, jako je Londýn nebo Paříž, začínají omezovat dopravu v centru a vozovky nahrazují pěší zóny s místy, kde je možné trávit volný čas. Podle Crawforda je nejdůležitější začít s promyšlenou výstavbou veřejné dopravy a zásobovacích systémů. Jakmile začne veřejná doprava kvalitně fungovat, je možné postupně odstavit dopravu automobilovou. Město se pak stává natolik klidným a tichým, že jeho obyvatelé nemají potřebu prchat na víkend do přírody. Na okraji města je pak možné vybudovat záchytné garáže, případně velká nádraží.
Ve Velké Británii se v poslední době na některých místech začalo se stavbou domů a bytů bez možnosti parkování. V těchto domech mohou bydlet pouze lidé, kteří nevlastní automobil. Naopak mají obvykle možnost získat bezplatné členství v klubu společných vlastníků automobilů. „Po takovém druhu bydlení u nás rozhodně poptávka není, lidé jsou příliš pohodlní. Státní politika nemá koncepci a nemotivuje cokoli v tomto ohledu dělat,“ řekl Respektu Jakub Sklenka, předseda představenstva pražské developerské společnosti, která zapůjčila Crawfordovi pozemky na pražskou demonstraci jeho myšlenek.
Podle článku Osama Okamura v týdeníku Respekt 14. - 20. 8 2006.
Hugo Charvát
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout