V Nigeru hrozí více než třem milionům lidí smrt hladem

22. 7. 2005 - PRAHA [BBC]

Organizace spojených národů přišla s naléhavou výzvou k pomoci Nigeru, ve kterém hrozí hladomor. Podle hlavního koordinátora humanitárních akcí OSN Jana Egelanda šlo krizi zabránit, kdyby dárcovské země neignorovaly dřívější výzvy.

Znamená to, že nedávné monstrózní akce na pomoc Africe se minuly účinkem? O pomoci Africe jsme toho v uplynulých týdnech slyšeli hodně. Hvězdy populární hudby koncertovaly pod slogany typu "Učiňte z chudoby historii", nejvyspělejší země světa se na summitu G8 zavázaly k velkorysým činům.

Zrodila se dohoda o odpisu dluhů ve výši padesáti miliard dolarů, rozvojová pomoc by měla vzrůst o dvacet pět miliard, debatuje se o spravedlivějším obchodu.

Krizová situace

A přesto se během posledních pár dnů ukázalo, že v Nigeru, druhé nejchudší zemi na světě, hrozí více než třem milionům lidí smrt hladem, protože mezinárodní společenství nevyslyšelo prosby o pomoc.

"Můžeme říci, že situace je kritická. V listopadu 2004 vláda požádala mezinárodní společenství o pomoc. Teď je to ale skutečně vážné. Je potřeba asi šestnáct milionů dolarů. Dodneška jsme tohoto cíle nedosáhli. Každý ví, že část populace je v ohrožení. Nutně potřebujeme čtyřicet tisíc tun proviantu," říká šéf mise OSN v Nigeru Boubacar Boureima.

Jak se ale vlastně Niger dostal do takovýchto problémů? Situaci shrnuje Julia Powellová z dětského fondu OSN – UNICEF: "Akutním nedostatkem potravy trpí osm set tisíc dětí, celkem jde o tři miliony tři sta tisíc lidí. Začalo to tím, že v mnoha částech země sežrala úrodu sarančata - veškerou úrodu. Poté následovalo sucho, které situaci ještě zhoršilo."

"Ale Niger byl už předtím velmi chudou zemí. Jedno dítě ze čtyř se nedožije svých pátých narozenin. Čtyřicet procent dětí, tedy asi jeden milion, trpí nějakým druhem podvýživy, takže tohle je jen cosi navíc."

Zapomenutý kraj

Otázkou zůstává, proč mezinárodní společenství nezasáhlo už dříve. Hlavní koordinátor humanitárních akcí OSN Jan Egeland k tomu říká: "V Africe je mnoho opomíjených a zapomenutých krizových oblastí. Některým oblastem se pozornosti dostává, zejména Dárfúru. Súdánu se dostalo pozornosti a také velkého množství pomoci."

"Niger je ale možná nejlepším příkladem opomenuté krize, při které na první varování nikdo nereagoval, a kde jsme - upřímně řečeno - zklamali. Já jsem zklamal v tom, že se mi nepodařilo přesvědčit dárcovské země, přestože jsem se na ně obracel znovu a znovu a říkal, že v této saharské zemi směřujeme ke katastrofě."

Podle Jana Egelanda je důvodů přehlížení některých oblastí celá řada. Například Etiopie a Eritrea dopadly podle něj relativně dobře, protože měly dárce, kteří je podporovali nepřetržitě. Ukazuje se také, že francouzsky či portugalsky mluvící oblasti jsou na tom hůř než anglofonní státy.

Obava ze zenužití peněz

Zvláštní zmocněnec OSN Jean Ziegler, který se právě vrátil z Nigeru, upozorňuje ještě na jeden problém, totiž že někteří dárci se bojí, zda jsou jejich peníze používány na správné účely: "Vždy, když přijde na nějaký africký stát, chudý africký stát, setkáváme se s určitým váháním. Dostanou peníze skutečně lidé v nouzi?"

"Jako zvláštní zmocněnec, který byl na místě, mohu ujistit všechny členské státy, že zde není žádná korupce, že vše je transparentní a například Světový potravinový program spojených národů plně kontroluje distribuční mechanismus."

Podle zástupců OSN pomohly televizní záběry hladovějících dětí pohnout dárce k činům. Za poslední týden bylo přislíbeno více pomoci než za předcházející půlrok. Jak ale říká Jan Egeland, pro mnoho dětí už je pozdě.

Zmrzlina za 10 miliard

Peníze, které jsou potřeba, přitom podle standardů bohatých zemí nepředstavují žádnou závratnou částku. "Požádali jsme za OSN celkem o třicet milionů dolarů na bezprostřední pomoc a související zemědělské a zdravotní programy. Organizace OSN pro výživu a zemědělství požádala přibližně o čtyři miliony dolarů. Dohromady to je nic."

"Evropané sní každý rok zmrzliny za deset miliard dolarů, Američané dají každý rok třicet pět miliard za domácí mazlíčky. Měli bychom být schopni dát dohromady těch pár miliard na pomoc a rozvojové aktivity v těchto zemích," dodává Egeland.

Hlavní koordinátor humanitárních akcí OSN Jan Egeland upozorňuje ještě na jednu věc, která platí nejen pro Niger. Systém zemědělství je nutné reformovat, aby v budoucnu nebyl tak zranitelný.

Jan Bumba

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

30. 5. 2008

--