Wallströmová: Prokažte vůli chránit přírodu
7. 1. 2004 - PRAHA [EkoList]
Jistě jste s ministrem Ambozkem hovořila o problému se sítí chráněných území Natura 2000, kterou poslanci odmítli. Nyní se hovoří o možnosti pokut ze strany EU ...
Ano, ale do stadia udělování pokut jsme ještě nedospěli. Pokud ale parlament tento důležitý zákon o Natuře 2000 nepřijme, tak nejdřív pozastavíme čerpání peněz z různých fondů. Pro Českou republiku bude mnohem těžší dostat peníze ze strukturálních fondů. My se nyní pokusíme nabídnout víc argumentů, proč je pro ČR důležité tento zákon přijmout.
V této souvislosti se množí obavy, že by kvůli nemožnosti čerpat peníze z fondů EU mohly být pozastaveny některé infrastrukturální projekty. Jsou tyto obavy oprávněné?
Určitě. Ochrana přírody a přijetí potřebných zákonů jdou ruku v ruce s čerpáním peněz z těchto fondů a ČR si tyto následky musí uvědomit. Nyní musí prokázat, že vůle chránit přírodu a přijmout příslušné zákony v ČR je.
Které země už musely kvůli Natuře pokuty zaplatit?
Například Řecko. Bylo to opravdu hodně, ale nevzpomínám si přesně kolik. Když se dostanete do stadia, kdy musíte pokuty platit, tak už jde opravdu o hodně peněz. Ale to je poměrně starý případ. Každopádně jde o nejdražší řešení.
Myslíte, že příroda je v ČR dostatečně chráněna v porovnání s jinými evropskými zeměmi?
Mnoho nových členských zemí má velké přírodní parky, bezzásahová území, lesy, které v členských zemích byly zničeny. Přírodní pestrost je tu obrovská. Ale musíte docílit toho, aby ji rychlý rozvoj nezničil. Pro zbytek Evropy však budete velkým přínosem.
V současné době se vedou diskuse o zeleném pásu, který by měl vzniknout na místě bývalé železné opony. Podporujete tento projekt?
Ano, je to skvělá myšlenka. Je to velice pozitivní.
Podpoří to EU i finančně?
Zatím nevím, ale je to opravdu dobrý plán, takže uvidíme ...
Nedávno Rusko naznačilo, že nepřijme Kjótský protokol ...
Myslím, že Rusko Kjótský protokol nakonec ratifikuje. Věřím, že prezident Putin je muž, který umí držet své slovo a na summitu v Johanesburgu se Rusko zavázalo protokol přijmout. Rusko teď počítá, kalkuluje a hledá cesty, jak z protokolu co nejvíc získat. Jsou si vědomi, že klíč drží ve svých rukou.
EU už ale oznámila, že emise bude snižovat bez ohledu na to, zda protokol začne platit, nebo ne, protože se obává přírodních katastrof ...
Ano, je třeba si uvědomit, že i když protokol začne platit, tak problém zůstane. Důsledky klimatických změn můžeme všude vidět už nyní. Například minulý rok jsme to viděli po celé Evropě - záplavy, vy sami jste to zažili v Praze. A podobné problémy se spolu se sílící změnou klimatu budou stupňovat. Něco s tím musíme dělat.
Mnoho velkých měst se doslova topí v záplavě aut. Řada průzkumů už prokázala souvislost mezi zplodinami z aut a rakovinou a dalšími zdravotními problémy. Jak chce EU tento problém řešit?
To všechno je pravda, je to velký problém. Emise z aut musíme snížit. Toho můžeme dosáhnout dohodami s velkými automobilovými firmami. Některé smlouvy už existují. Máme cíl, který stanovuje výrazně snížit emise z automobilové dopravy do roku 2010. Snižování emisí nepůjde najednou, ale krok za krokem. To je jedna věc, kterou děláme. Samozřejmě máme i potřebnou legislativu, která dělá, co může - například podporuje hledání palivových alternativ. Je třeba, aby se začali používat jiné druhy automobilů. Takové, které neprodukují nebezpečné emise. Hledáme také cesty, jak podporovat a měnit systém veřejné hromadné dopravy, aby mohla nahradit individuální automobilovou dopravu. Právě veřejná doprava by měla být dominantním druhem dopravy ve velkých městech.
Existuje nějaká cesta, jak podstatně snížit počet aut ve městech?
Myslím, že většina velkých evropských měst už nyní chápe, že pokud budou všichni nadále jezdit auty, jednoho dne přijde totální kolaps dopravy. Příkladné řešení je zavedení mýtného v Londýně.
Mýtné se vám zdá ideální řešení?
Ne, samozřejmě to není ideální a samospasitelné řešení, ale má žádoucí efekt. Je jasné, že investování do veřejné dopravy, do systémů tramvají a metra stojí hodně peněz, ale je nezbytné, pokud nějaké řešení chceme nalézt. Je nutné zlepšit veřejnou dopravu tak, aby pro lidi byla příjemnějším řešením než použití osobního automobilu.
Nedávno jste poskytla svou krev k tomu, aby byla testována na chemikálie, které obsahuje. Vyděsilo vás, když se ukázalo, jaké nebezpečné látky včetně DDT v sobě máte?
Byla jsem překvapena, že zrovna já mám v sobě látky, které byly v Evropě zakázány už před desetiletími. A samozřejmě jsem si uvědomila, že jsem to všechno jako matka předávala svým chlapcům. I když jen v menším množství. Je opravdu smutné, že moderní společnost je tak zasažena. Ale možná aspoň lidé začnou přemýšlet o tom, co je obsaženo v jednotlivých produktech, například v kosmetice.
Takže lidé by se měli mnohem více zajímat o to, co používají, co jedí, protože se jim to usazuje v těle?
Nejen co jedí. Například já jsem se narodila a vyrostla v Norsku, ve velice čistém prostředí. Jsem si jistá, že jsem žila mnohem zdravěji než řada dalších lidí. Lidé by se měli víc pídit po informacích, neustále se ptát a klást otázky týkající se produktů, oblečení, jídla, kosmetiky, nábytku ...
Co si myslíte o roli ekologických organizací?
Jsou velice důležité. Už proto, že dokážou mobilizovat obyčejné občany, dokážou je oslovit. A hlavně sledují různá rozhodnutí týkající se životního prostředí, a to jak na národní, tak celoevropské úrovni.
Za redakci Ekolistu se ptala Markéta Kutilová
Článek jsme převzali se svolením redakce on-line deníku EkoList po drátě. Rozhovor byl převzat z tištěného EkoListu č. 1/2004.. Ukázkový výtisk tištěné verze časopisu si můžete objednat zde.