Neposlušností a buřičstvím zaručíš pokrok

18. 10. 2007 - PRAHA [GITA]

Tak zní jedno z „přikázání“ třináctera buřiče podle Mezipater. Unikátní festival gay, lesbických, bisexuálních a transgender filmů Mezipatra vstoupí na konci října do českých kin už poosmé. Letošním tématem je – jak patrno – rebelie a buřičství, celkem bude v kinosálech k vidění jedenašedesát queer filmů. Přijít se v chladném podzimu „ohřát do kina“, jak lákal jeden ze sloganů předchozích ročníků, budou moci diváci a divačky v Brně již ve čtvrtek 26. října. Do Prahy se festival přesune 5. listopadu, ozvěny proběhnou v Olomouci, Českém Těšíně a v Bratislavě.

„Raduji se, že se filmový festival Mezipatra stal za osm let svého trvání respektovaným registrovaným partnerem ostatních filmových přehlídek, které se v České republice konají,“ napsal Václav Havel, který letos spolu s primátorem hlavního města Prahy Pavlem Bémem převzal nad festivalem záštitu. Zmíněné ústřední téma buřičství a rebelie spojuje snímky, které tvoří hlavní část programu. „V průběhu příprav loňského ročníku Mezipater vstoupilo konečně v platnost registrované partnerství. Uvědomili jsme si, že místní komunita celá léta prosazuje obraz leseb a gayů coby spořádaných občanů, kteří žijí stejně jako mainstreamová společnost a touží po stejných právech a institucích. Takový obraz je ale velmi omezený a vyčleňuje pankáče, anarchisty, genderové a sexuální experimentátory a vůbec každého, kdo nezapadá do norem ´slušné´ společnosti tržní ekonomiky a monogamních soužití. Abychom tento obraz rozšířili, zvolili jsme za hlavní téma osmého ročníku buřičství,“ uvedl ředitel a dramaturg festivalu Aleš Rumpel. „Vybrané filmy se tak snaží poukazovat na témata, o kterých se v konzumní mainstreamové kultuře nemluví, a zobrazovat postavy, které většinová gay a lesbická komunita vnímá jako hrozbu pro své začlenění do společnosti,“ upřesnil.

V dalších tematických sekcích složí festival poctu jednomu buřiči a jedné buřičce: Johnu Greysonovi a Ulrice Ottinger. Greyson je nezávislý kanadský režisér, scenárista a producent, velmi populární mezi filmovými kritiky. U publika vyvolává spíše rozpolcené reakce kvůli své okázalé teatrálnosti a tematické komplexnosti jeho filmového stylu a upřímnosti vykreslení homosexuálních témat. Ulrike Ottinger patří k proudu tzv. New German Queer Cinema. Její tvorba je vysoce stylizovaná a vyznačuje se neobvyklou, nezřídka exotickou obrazností s notnou dávkou surrealismu. Středem jejích filmů jsou mocné, nezávislé ženy-dobrodružky a cestovatelky. S oblibou zobrazuje lesbickou sexualitu a smyslnost. Oba přijali pozvání na festival, kde se budou promítat jejich filmy.

Další sekce nesou název Angažované dokumenty, Zkouška z dospělosti a Delikatessen – Kino Kultur Digital.. Angažované dokumenty úspěšného německého filmaře Jochena Hicka, americké režisérky Grety Schiller a tvůrců Lisy Ades a Lesli Klainberg se budou věnovat tématu diskriminace na základě sexuální orientace, mladé historii hnutí za zrovnoprávnění ne-heterosexuálů a proměnám zobrazování gayů a leseb v mainstreamové i artové kinematografii. V rámci sekce Zkouška z dospělosti se diváci a divačky budou moci podívat mimo jiné na nový český film režisérky Karin Babinské a scenáristky Petry Ušelové Pusinky, který vypráví (nejen) o tom, jak probíhal jeden lesbický coming out. Snímek se stal vůbec prvním českým zástupcem v hlavní soutěži v celé historii festivalu. Program sekce Delikatessen – Kino Kultur Digital nabídne tři celovečerní filmy s gay a lesbickou tematikou v rámci digitální distribuce. Projekce proběhnou v Goethe Institutu v Praze a budou zdarma.

Čest zahájit festival připadla tentokrát filmu jedné z nejpopulárnějších současných lesbických filmařek Jamie Babbit s českým názvem Výbor ťuťu ňuňu cecíků. Autorka velmi obratně a hravě pracuje s genderovými stereotypy a předsudky, spojenými v řadě kultur s prožíváním sexuality žen a mužů. Mezipatra již dříve uvedla film Jamie Babbit Vždyť já jsem roztleskávačka, který se s vtipem a laskavým výsměchem pouští do kritiky homofobní společnosti, jež přísně a důsledně usměrňuje ty, kteří/ré vybočili z řady... Brněnská projekce proběhne v pátek 26. října od 20.30 hodin, v Praze pak ve stejný čas 5. listopadu na slavnostním zahájení pražské části festivalu.

Festival udělí celkem tři ceny: Cenu odborné poroty pro nejlepší celovečerní hraný film, Cenu studentské poroty za nejlepší krátký film a Cenu diváků za nejlepší film. Kromě soutěže je už dobrou tradicí, že divačky a diváci mohou adoptovat některý z „teplých“ filmů. Za pět set korun se tak kdokoli může stát adoptivním otcem či matkou některého ze snímků, uvedených v katalogu. Organizátoři a organizátorky tuto službu nabízí nejen proto, aby upozornili na stále neexistující možnost adopce dětí gay a lesbickými páry, tímto způsobem také získávají alespoň symbolický příspěvek do rozpočtu festivalu. Sehnat peníze na festival queer filmů totiž stále není vůbec snadné. „Překvapivé bylo, že hned od začátku se nám dařilo získávat podporu centrálních orgánů, konkrétně třeba ministerstva kultury. Ale pak se ukázalo, že ačkoli festival a jeho rozpočet rapidně rostl, podpora ministerstva víceméně stagnovala. Posun jsme ovšem zaznamenali u měst. Brno bylo celou dobu dost ostýchavé, podpora byla – pokud vůbec – spíše jenom symbolická, ale po posledních volbách a změně na radnici se nám letos podařilo získat výraznější, i když nijak závratnou podporu,“ vysvětlil vedoucí produkce Martin Strachoň. O sponzoring Mezipater příliš nejeví zájem velké firmy a jiné komerční subjekty. „Zatím se nám nepodařilo získat nějakého zásadního partnera typu bank, pivovaru, automobilek a podobně, který by nám výrazněji pomohl tak, jak je tomu u jiných festivalů v České republice. Většinou nám tvrdí, že nespadáme do jejich strategie. Nechci říkat, že to je nějaký přímý projev homofobie, ale myslím si, že se přece jen ostýchají spojit své jméno s touto tematikou. Pořád ještě vnímají spíše riziko negativního vnímání konzervativnější části jejich případných klientů než možnosti pozitivního vnímání liberálnější části. Pro některé je také problém, že nejsme uzavření pouze pro gay a lesbické publikum, protože by chtěli produkovat reklamu cílenou právě na tuto skupinu. Proto jim nevyhovuje naše heterosexuální část publika,“ upřesnil.

Iva Baslarová

DISKUSE - KOMENTÁŘE: