Před třiceti lety se začala rodit Charta 77

6. 12. 2006 - PRAHA [Radio Praha]

První a nejdéle působící opoziční či disidentské hnutí v zemích sovětského bloku, které inspirovalo podobná hnutí později v jiných zemích. Tak charakterizoval Chartu 77 jeden z jejích nejznámějších signatářů Václav Havel. Historie Charty se začala psát před třiceti lety. První přípravná schůzka se konala 10. prosince 1976.

V bytě Jaroslava Kořána na pražském Novém Městě se tehdy kromě majitele bytu sešli Václav Havel, Pavel Kohout, Václav Vendelín Komeda, Jiří Němec a Zdeněk Mlynář. Dohodli se na tom, že by bylo dobré založit nějakou trvalou občanskou iniciativu, která se bude věnovat obraně lidských práv.

Během prosince 1976 byl precizován text prohlášení, které se obrací na tehdejší státní orgány, aby dodržovaly zákony. Dostal název Charta 77. Autoři prohlášení zároveň oznámili, že skupina občanů vytváří volnou občanskou iniciativu, která se bude zasazovat o respektování a dodržování lidských a občanských práv.

Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s mladými hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe, kteří byli souzeni pro údajné výtržnictví. Impulzem pro vznik Charty se pak stalo zveřejnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tyto dokumenty zakotvené v helsinských dohodách z roku 1975, přijaté i československou reprezentací, vstoupily v platnost v březnu 1976, ale do skutečné praxe je tehdejší komunistický režim neuvedl.

Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Proti chartistům režim rozpoutal rozsáhlou propagandistickou kampaň.

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	7. 1. 2007	dotazdalibor hajda
	7. 1. 2007	dotazdalibor hajda