Stožáry ohrožují českou krajinu
2. 5. 2003 - PRAHA [Econnect / Děti Země / Calla ]
Mobilní operátoři versus ochrana přírody
Stožáry poškozují především krajinný ráz, a tím snižují i turistickou atraktivitu krajiny. Důvody výstavby stožárů u mobilních operátorů jsou zřejmé - cílem každého operátora je mít pokrytí území svým signálem co nejlepší. Licence operátorů však byly udělovány postupně, výstavba stanic a stožárů probíhá nekoordinovaně a není ani ochota s konkurencí spolupracovat. Narušování krajinného rázu při výstavbě základnových stanic mobilních operátorů se výrazně prohloubilo vstupem třetího operátora na náš trh. Snaha dohnat ostatní operátory a touha mít rychle pokryto co největší území často vedla k porušování stavebního zákona. Bezohledné umisťování stožárů bez platných povolení se nyní navíc provozovateli vyplatí. Stožár postavený načerno totiž nelze zrušit díky novele telekomunikačního zákona z roku 2000, který opěrné sloupy telekomunikačního vedení vyjímá z režimu stavebního povolení, a stavební zákon tak na ně neplatí. Jediným možným postihem jsou dnes pokuty, které však firmy nemohou ohrozit.
Kampaň a petice Dětí Země
Nejvíce postižena je dnes Šumava a její okolí. Za ochranu pošumavské krajiny vedou Děti Země již delší dobu kampaň s názvem Krajina v ohrožení - mobilní operátoři versus ochrana přírody. Poslední aktivitou v této kampani je petice "Stop černým stavbám telekomunikačních stožárů", pod kterou Děti Země začaly v dubnu sbírat podpisy.
Petice požaduje především změnu stavebního a telekomunikačního zákona. Od roku 2000 byly totiž stožáry vyjmuty z režimu stavebního řízení. To znamená, že pokud některý z držitelů telekomunikační licence postaví stožár bez platného územního povolení, stavební úřad nemůže nařídit odstranění černé stavby. Maximální výše pokuty, kterou lze v takovém případě uložit, je pro firmy podnikající v oboru telekomunikací zanedbatelná. "Český mobil této mezery v zákonech skutečně využil a začal stavět v krajinářsky cenné oblasti Šumavy a jižních Čech osm nových stožárů bez povolení a některé z nich stojí dodnes," říká Zdeněk Čihák z Dětí Země, který se věnuje kampani na ochranu pošumavské krajiny.
Děti Země a signatáři petice proto požadují, aby byla výstavba telekomunikačních stožárů znovu zahrnuta do režimu stavebního zákona. "Uznáváme, že pokrytí České republiky telekomunikačním signálem je důležité. Nemůžeme však dopustit, aby se živelnou výstavbou stožárů ničil krajinný ráz, který chrání zákon o ochraně přírody a krajiny," říká Zdeněk Čihák z Klubu Dětí Země v Bohumilicích. "Svůj souhlas s myšlenkou petice nám deklaroval i odbor MŽP v Českých Budějovicích," dodává Čihák.
O petiční archy si lze napsat na adresu Klub Dětí Země Bohumilice, Branišov 45, 384 73 Stachy nebo e-mail dz.bohumilice@quick.cz anebo je možné si petiční archy stáhnout z www.detizeme.cz/bohumilice.
Stožár na Kleti - další příklad a petice
Na začátku tohoto roku skončila také petiční akce občanských sdružení CALLA a Jihočeské matky proti výstavbě dalšího stožáru na Kleti, který od roku 2000 plánuje nejúspěšnější soukromé rádio v jihočeském regionu Rádio Faktor. Petice upozornila zejména na možnost vážného poškození přírodních hodnot ve zvláště chráněném území a narušení krajinného rázu dominanty CHKO Blanský les v případě umístění 80 metrů vysokého stožáru.
Sdružení požadují zejména spolusdílení vysílače, který mají na Kleti postavený České radiokomunikace. Je vysoký 180 metrů a byl postaven již v roce 1957. Vedle tohoto vysílače je zde umístěn ještě tzv. pomocný stožár radiokomunikací vysoký šedesát metrů a armádní stožár o výšce 35 metrů. K výstavbě všech těchto staveb došlo před platností zákona o ochraně přírody a krajiny a vyhlášky o zřízení CHKO Blanský les.
Sdružení ke své petici uvedla: "Stanovisko k výstavbě stožáru nelze chápat jako negativní postoj ekologických nevládních organizací k provozovateli Rádia Faktor. Naopak, při své činnosti spatřujeme v mediích významného pomocníka, a proto bychom uvítali, kdyby v tomto "konfliktním" případě došlo k dohodě mezi Rádiem Faktor a některým z provozovatelů stávajících vysílačů na Kleti o možnosti jeho spolusdílení. Jsme přesvědčeni, že technicky je toto řešení možné, a doufáme, že k dohodě dojde." O možném využití stávajících stožárů jsou přesvědčena nejen občanská sdružení, ale tuto možnost nevyvrátil ani Úřad pro civilní letectví a České Radiokomunikace, jak uvedl lednový pořad Nedej se.
Od května 2002 se pod petici podepsalo 2613 lidí, což je podle organizátorů - vzhledem k omezeným možnostem sběru podpisů a krátké době trvání petiční akce - slušný výraz "občanské nespokojenosti". Reakce úřadů na petici byla však dle sdružení velmi často laxní a nedostatečná přesto, že se jedná o legitimní a zákonný způsob postoje veřejnosti. Při odevzdání petice například Ministerstvo životního prostředí sdělilo, že petice s podpisy občanů bude přiložena do spisu, odbor MŽP v českých Budějovicích zase uvedl, že vezme obsah petice na zřetel při posuzování a rozhodování ve věci a začlení ji do spisu. Jihočeské krajské zastupitelstvo nevzalo petici při zářijovém jednání vůbec na vědomí a podle všeho se jí už kraj nebude zabývat.
Poslední vývoj situace s povolováním stavby stožáru však dává naději na pro krajinu příznivé řešení. Ministr životního prostředí v dubnu zrušil výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných silně ohrožených druhů živočichů sýce rousného a kulíška nejmenšího, kterou jeho ministerstvo udělilo v únoru loňského roku, a vrátil ji k novému projednání. Udělením této výjimky je podmíněno vydání rozhodnutí Správou CHKO Blanský les, bez něhož nelze zahájit územní a stavební řízení. Proti udělené výjimce se odvolala občanská sdružení CALLA, Hnutí Duha a Jihočeské matky. V odvolání požadovala, aby žádost o udělení výjimky byla zamítnuta, neboť jak uvádí Vladimír Molek ze Sdružení CALLA, „vytvoření podmínek pro sdělovací prostředek, byť slouží k informování veřejnosti, nemůže být veřejným zájmem výrazně převyšujícím nad zájmem ochrany přírody“.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout