Petice na podporu ohrožené argentinské továrny Zanón

8. 12. 2004 - PRAHA [Part]

Na ničivou ekonomickou krizi, která vypukla před několika lety v Argentině, reagovali „ti dole“ bouřemi, demonstracemi, zakládáním sousedských shromáždění, expropriací zboží ze supermarketů i snahou překonat chudobu vytvářením „samosprávné ekonomiky“, jejímž výrazem byly barterové kluby či továrny řízené samotnými dělníky. Keramička v Zanónu se přitom stala symbolem hnutí takových samosprávných podniků. Zatímco její další existence byla díky tlaku systému vždy nejistá, dnes stojí před akutní hrozbou vyklizení. Na její obranu se staví mnoho spolků i jednotlivců z celého světa, její stoupenci pak mohou podepsat i internetovou petici. Jejími autory jsou novinářka Naomi Klein, jejíž články mohou čtenáři najít například v britském listu The Guardian, a Ami Lewis.

Drazí přátelé,
obracíme se na Vás, abychom Vás požádali o pomoc při obraně inspirujícího a odvážného boje pracujících v Argentině.

Továrna na keramické obkládačky v Zanónu, demokratický podnik spravovaný dělníky v Patagónii, čelí vážné hrozbě vyklizení a dělníci nás požádali o koordinaci mezinárodní podpory jejich boji.

Chcete-li podepsat petici, klikněte prosím na link: http://www.PetitionOnline.com/zanon/petition.html

Pokud se chcete dozvědět víc informací, čtěte dále…

Pro ty z Vás, kdo viděli náš dokument The Take, nebude továrna Zanón a argentinské hnutí továren spravovaných dělníky neznámými pojmy.

Ti z Vás, kdo snímek neviděli, by měli vědět, že toto nové hnutí čítající na 15 tisíc dělníků na téměř 200 demokratických pracovištích buduje naději a konkrétní ekonomickou alternativu na sutinách argentinského katastrofálního experimentu s ortodoxním neoliberalismem v devadesátých letech 20. století.

Ozdravěné podniky jsou řízeny shromážděními: jeden dělník, jeden hlas. Ve většině z nich dělníci rozhodli o tom, že každý by měl dostávat stejný plat. Prokazují životaschopnost ekonomiky postavené na naprosto odlišném hodnotovém systému – a rostou.

V minulém roce Zanón zvětšil svou pracovní sílu ze tří set dělníků na 450: jedná se tedy o 50procentní nárůst. Která multinárodní korporace či vláda se může chlubit takovým dramatickým nárůstem slušně placeného zaměstnanectva uprostřed ekonomické krize?

Zanón kultivoval hluboké a vzájemné vztahy s komunitou, která jej obklopuje. Po dvacet let žádali chudí ze čtvrti Nueva Espańa, která se rozkládá naproti továrně přes dálnici, provincionální vládu o zdravotní kliniku. Letos o celé věci hlasovali dělníci a dělnice ze Zanónu – a během tří měsíců vybudovali a otevřeli nové zdravotnické zařízení.

Nyní však provincionální vláda hrozí vysláním jednotek Gendarmeria, které mají z továrny odnést drahé stroje. Je to ilegální nařízení, protože tyto síly jsou určeny chránit argentinské hranice. Hrozba poté přichází i z jiné strany: federální soudce rozhodující o případu bankrotu předchozího vlastníka továrny odmítá zanónské družstvo (nazvané FaSinPat, což je zkratka pro název Továrny bez šéfů) uznat.

Původní vlastník obdržel miliony z veřejných dotací. Přesto však nahromadil ohromný dluh a dovedl podnik k bankrotu: byl odvolán svou vlastní správní radou pro „nečisté účetnictví“.

Dělnické družstvo vykazuje na straně druhé jasné úspěchy: produkuje nyní 380 tisíc čtverečních metrů keramických dlaždic za měsíc, což je vyšší množství, než jakého továrna dosahovala za někdejšího majitele. A dělníci toho dosahují bez obrovských dotací ve výši 300 tisíc peso měsíčně, které z veřejných zdrojů dostával bývalý majitel.

Dělníci ze Zanónu nám sdělili, že masivní mezinárodní petice na podporu jejich boje by mohla přinést klíčový obrat v tom, jak s celou kauzou nakládají různé úrovně soudů a vlád.

To, jak dělníci ze Zanónu úspěšně spojují přímou akci s přímou demokracií, je vzácným příkladem toho, že jiný svět je možný, že roste před našima očima.

Vyzýváme Vás k podpisu petice na http://www.PetitionOnline.com/zanon/petition.html a k tomu, abyste k témuž vyzvali ostatní.

Děkujeme za Váš čas a podporu!

Avi Lewis a Naomi Klein

DISKUSE - KOMENTÁŘE:

	12. 6. 2006	fsdfsasfsd
	12. 9. 2006	ptf