Kouzlo starých stromů v přírodě a na internetu

19. 11. 2003 - Sokolov [Econnect]

V posledních letech vzrůstá zájem veřejnosti také o staré stromy. Obor díky tomuto zájmu a několika profesionálním nadšencům v posledních letech prožívá jakýsi boom a rozvíjí se i samotný výzkum. Jedním z několika subjektů, kteří se danou problematikou podrobně zabývají, je Středisko dokumentace starých, památných a významných stromů ČR v Krajském muzeu Sokolov, kde se čtyři odborníci věnují výzkumu, vznikají zde také internetové stráky o starých a památných stromech.

Co je starý strom

Zákon o ochraně přírody a krajiny zná a definuje pojem Památný strom. Pokud strom splňující určitá kriteria projde správním řízením je označen tabulí památný strom a začíná požívat zákonné ochrany. V krajině však máme ještě mnoho dalších stromů, které toto označení nevlastní. Nemusí to však znamenat jejich nevýznamnost. Jsou to často stromy v lesních porostech, ale i výrazné výstavky v krajině, stromy pamatující historické události či stromy rodové, návesní, v parcích atd. Všem těmto stromům se pracovníci věnují stejnou mírou a neustále objevují v krajině stromy nové, které vyvažují ztráty stromů doživších.

Počátky a průběh výzkumu starých stromů v Sokolově

V první polovině 90. let 20. století se pracovníci dnešního Krajského muzea Sokolov rozhodli navázat na studentskou práci jednoho z kolegů, Dr. Jaroslava Michálka. Jeho práce vznikla v roce 1973 a věnovala se starým stromům Karlovarska a patřila k zásadním pracem v tomto oboru. Zdokumentovali vybrané staré stromy v regionu a z výsledků uspořádali fotografickou výstavu. Vzhledem k zájmu veřejnosti, atraktivitě projektu a též neexistenci zájmu jiné instituce o problematiku, se tehdy zrodil rozsáhlý projekt, který prozatím nemá konce. Výzkum a dokumentace stavu starých stromů se z regionu rozšířil na plochu celého Česka.

Každoročně na konci zimy, kdy stromy nemají listy a tudíž lze kvalitně prohlédnout do koruny a pořídit kvalitní fotodokumentaci, se tým přírodovědců vydává na několik delších cest po vybraných regionech ČR. Postupně tak dochází ke kompletnímu zpracování starých významných stromů republiky s jednotným pohledem. Po dílčím zpracování materiálů vzniká často ve spolupráci s muzei či jinými institucemi rozsáhlá výstava v daném regionu. Ta je založena především na velkých fotografiích a kresbách. K dnešnímu dni proběhlo 13 originálních výstav (např. v Nasavrkách, Litoměřicích, Chomutově, Sokolově a mnoha dalších).

Jak vypadá výzkum?

V neznámém prostředí je potřeba se nejprve o stromu dozvědět. To znamená pracovat s historickými tématickými materiály, literaturou, spolupracovat s dalšími subjekty věnujícími se starým stromům, prohledávat internet, atd. Následuje samotná a časově nejnáročnější práce - práce v terénu. Pokud strom splňuje stanovená kritéria, pořídí se jeho fotodokumentace, přesné GPS zaměření, změří se přesně obvod stromu v prsní výšce, obvod stromu u země, jeho výška, strom je také detailně popsán. V době zjišťování těchto údajů další spolupracovník, kterým je Vladimír Lepš, každý strom výtvarně zpracovává. V prostorách muzea poté následuje další analýza a zpracovávání nasbíraných materiálů. Ty poté slouží nejen k vystavování, ale i publikační činnosti, a také k prezentaci na stránce Staré a památné stromy. Právě zde vzniká sice nesystematický, ale docela rozsáhlý přehled největších našich stromů členěných po druzích a další informace o dané problematice.

Nedílnou součástí práce je i spolupráce s dalšími odborníky a institucemi věnujícími se problematice starých stromů: např. s dr. Marií Hruškovou - autorkou několika knih, Bedřichem Ludvíkem - režisérem seriálu o starých a památných stromech, regionálními zpracovateli, Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a mnoha dalšími jednotlivci.

Petr Krása

DISKUSE - KOMENTÁŘE: