Havel by měl ustavit Soud cti, apelují ruští obhájci lidských práv
24. 1. 2003 - PRAHA [Econnect / Radio Praha]
"Soud cti pro evropské politiky", jenž by znemožnil vstup do evropských zemí těm politickým představitelům, kteří porušují lidská práva a podněcují xenofobii a národnostní sváry, by měl podle ruských ochránců lidských práv ustavit český prezident Václav Havel. V dopise, který předali českému zastupitelskému úřadu v Moskvě, aktivisté vyzvali prezidenta Havla k ustavení "soudu cti" v Praze. O podporu Havla žádají představitelé hnutí za lidská práva ze 60. až 80. let i dnešní odpůrci války v Čečensku.
Autoři dopisu oceňují Českou republiku, že neumožnila vstup na své území běloruskému autoritářskému vůdci Alexandru Lukašenkovi. V listopadu loňského roku Lukašenko v reakci na váhání české vlády v otázce, zda mu udělí vízum k účasti na pražské zasedání NATO, pohrozil, že pokud mu Česká republika potřebné vízum nevydá, přestane Bělorusko střežit své hranice a vpustí do západní Evropy tisíce ilegálních přistěhovalců a drogy. "Myslíme si, že je potřeba mít určitou solidaritu s těmi, kteří bojují za lidská práva a demokracii. Takže je možné neudělit vízum i hlavě státu," odůvodnil tehdy tento krok učiněný navzdory Lukašenkovým hrozbám ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Podobné kroky podniknuté také vůči jiným politikům by podle signatářů výzvy přispěly k odvrácení četných krvavých konfliktů posledního desetiletí. "Domníváme se, že Evropa má nejen právo zabouchnout dveře před těmi, kdo se chovají necivilizovaně, ale že podobná opatření mohou zlepšit situaci v zemích obklopujících Evropskou unii... Precedens s Lukašenkem však působí izolovaně, neboť v jiných evropských zemích, mimo jiné i v Rusku, jsou politici, kteří si ještě více zaslouží tento nezáviděníhodný úděl," říká mimo jiné poselství.
Mezi signatáři dopisu jsou tři známí obránci lidských práv, Larisa Bogorazová, Viktor Fainberg a Pavel Litvinov. V srpnu roku 1968 uspořádali na Rudém náměstí v Moskvě protestní demonstraci proti invazi sovětských vojsk do Československa a proti potlačení Pražského jara; všichni byli za sovětské éry zatčeni a vězněni. Larisa Bogorazová, která strávila po odsouzení tři a půl roku na východní Sibiři, už dříve usilovala spolu se svým mužem o propuštění politických vězňů a brojila proti trestu smrti, později také organizovala semináře a přednášky o lidských právech. Současného ruského prezidenta Vladimira Putina v době jeho nástupu označila za "nebezpečného člověka, od kterého se nedá čekat nic dobrého"; nynější podpora Putina ze strany západu je podle ní nepřijatelná, pokud nebude podmíněna ukončením agrese v Čečensku.
Vznik dopisu adresovaného Václavu Havlovi byl motivován především blížícím se odchodem prezidenta z politiky. "Je to pokus zachovat jeho autoritu ve společnosti. Po jeho odchodu nezůstane v politice žádný tak vysoce mravný politik," uvedla Larisa Bogorazová. "Když z politiky odchází takový člověk jako Václav Havel, jsem zarmoucená. Po Havlovi to bude mít každý těžké. Já mám důvěru zejména k lidem, kteří společně s Havlem podepsali Chartu 77," dodala. Soud cti by podle ní měli tvořit vážení lidé, politici, vědci či spisovatelé, kteří se dohodnou na mechanismu činnosti tohoto orgánu; autoři výzvy zároveň vyjádřili přání, aby tento soud působil v Praze.
Unavuje
vás tvorba www stránek v HTML? 
vytisknout